Konverzační příručka

cs Roční období a počasí   »   kk Seasons and Weather

16 [šestnáct]

Roční období a počasí

Roční období a počasí

16 [он алты]

16 [on altı]

Seasons and Weather

[Jıl mezgili jäne awa-rayı]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština kazaština Poslouchat Více
Toto jsou roční období: Мына- --л---згі-де-і: М---- ж-- м---------- М-н-у ж-л м-з-і-д-р-: --------------------- Мынау жыл мезгілдері: 0
M-n-w --l-m--g-----i: M---- j-- m---------- M-n-w j-l m-z-i-d-r-: --------------------- Mınaw jıl mezgilderi:
Jaro, léto, к--те-, -а-, к------ ж--- к-к-е-, ж-з- ------------ көктем, жаз, 0
k---em- j-z, k------ j--- k-k-e-, j-z- ------------ köktem, jaz,
podzim a zima. к-з және-қ--. к-- ж--- қ--- к-з ж-н- қ-с- ------------- күз және қыс. 0
k-z-jän- --s. k-- j--- q--- k-z j-n- q-s- ------------- küz jäne qıs.
Léto je horké. Ж-- -с-ы-. Ж-- ы----- Ж-з ы-т-қ- ---------- Жаз ыстық. 0
Jaz----ıq. J-- ı----- J-z ı-t-q- ---------- Jaz ıstıq.
V létě svítí slunce. Жа-да кү--жарқыра--т-р-д-. Ж---- к-- ж------- т------ Ж-з-а к-н ж-р-ы-а- т-р-д-. -------------------------- Жазда күн жарқырап тұрады. 0
Ja--a-k-- j--q--ap-------. J---- k-- j------- t------ J-z-a k-n j-r-ı-a- t-r-d-. -------------------------- Jazda kün jarqırap turadı.
V létě chodíme rádi na procházky. Ж--да -із сер--н-ег--ді --ат---з. Ж---- б-- с------------ ұ-------- Ж-з-а б-з с-р-е-д-г-н-і ұ-а-а-ы-. --------------------------------- Жазда біз серуендегенді ұнатамыз. 0
Ja----b-z serw--d-gen-- u--ta---. J---- b-- s------------ u-------- J-z-a b-z s-r-e-d-g-n-i u-a-a-ı-. --------------------------------- Jazda biz serwendegendi unatamız.
Zima je chladná. Қы- с--қ. Қ-- с---- Қ-с с-ы-. --------- Қыс суық. 0
Q-s-s-ıq. Q-- s---- Q-s s-ı-. --------- Qıs swıq.
V zimě sněží nebo prší. Қы-т- -ар -е -аңбы--ж-у--ы. Қ---- қ-- н- ж----- ж------ Қ-с-а қ-р н- ж-ң-ы- ж-у-д-. --------------------------- Қыста қар не жаңбыр жауады. 0
Qıst--qa--n- -a--ı--ja--dı. Q---- q-- n- j----- j------ Q-s-a q-r n- j-ñ-ı- j-w-d-. --------------------------- Qısta qar ne jañbır jawadı.
V zimě zůstáváme rádi doma. Қ---а-бі--ү-де -о-ғ-------а---ыз. Қ---- б-- ү--- б------- ұ-------- Қ-с-а б-з ү-д- б-л-а-д- ұ-а-а-ы-. --------------------------------- Қыста біз үйде болғанды ұнатамыз. 0
Qıs-- -iz-üyd- bolğa-dı--na--m-z. Q---- b-- ü--- b------- u-------- Q-s-a b-z ü-d- b-l-a-d- u-a-a-ı-. --------------------------------- Qısta biz üyde bolğandı unatamız.
Je chladno. Кү- суы-. К-- с---- К-н с-ы-. --------- Күн суық. 0
K-n---ı-. K-- s---- K-n s-ı-. --------- Kün swıq.
Prší. Ж-ңб-р----ып --р. Ж----- ж---- т--- Ж-ң-ы- ж-у-п т-р- ----------------- Жаңбыр жауып тұр. 0
J----r-ja----tur. J----- j---- t--- J-ñ-ı- j-w-p t-r- ----------------- Jañbır jawıp tur.
Fouká vítr. Ж----оғ-- ---. Ж-- с---- т--- Ж-л с-ғ-п т-р- -------------- Жел соғып тұр. 0
Je-----ıp -u-. J-- s---- t--- J-l s-ğ-p t-r- -------------- Jel soğıp tur.
Je teplo. К-- -ы--. К-- ж---- К-н ж-л-. --------- Күн жылы. 0
Kün---lı. K-- j---- K-n j-l-. --------- Kün jılı.
Je slunečno. К-н--ы-ы- тұр. К-- ш---- т--- К-н ш-ғ-п т-р- -------------- Күн шығып тұр. 0
K-- ş---p-t-r. K-- ş---- t--- K-n ş-ğ-p t-r- -------------- Kün şığıp tur.
Je jasno. Күн-а---. К-- а---- К-н а-ы-. --------- Күн ашық. 0
Kün--şıq. K-- a---- K-n a-ı-. --------- Kün aşıq.
Jaké je dnes počasí? Б--і- а----ай--қанд-й? Б---- а------- қ------ Б-г-н а-а-р-й- қ-н-а-? ---------------------- Бүгін ауа-райы қандай? 0
Bü--- -wa-ray- -a-da-? B---- a------- q------ B-g-n a-a-r-y- q-n-a-? ---------------------- Bügin awa-rayı qanday?
Dnes je chladno. Б-г-- -у-қ. Б---- с---- Б-г-н с-ы-. ----------- Бүгін суық. 0
Büg-n -w-q. B---- s---- B-g-n s-ı-. ----------- Bügin swıq.
Dnes je teplo. Б---н ж---. Б---- ж---- Б-г-н ж-л-. ----------- Бүгін жылы. 0
B-gi- j---. B---- j---- B-g-n j-l-. ----------- Bügin jılı.

Učení a emoce

Když umíme komunikovat v cizím jazyce, jsme štastní. Jsme hrdí na sebe i na své pokroky. Když nám to nejde, jsme naštvaní nebo zklamaní. S učením jsou tudíž spojeny různé pocity. Nové studie však došly k dalším zajímavým závěrům. Ukazují, že pocity mohou hrát důležitou roli už při učení. Neboť naše emoce ovlivňují i náš úspěch při učení. Pro náš mozek představuje učení vždy určitý úkol. A tento úkol má vyřešit. To, zda se mu to podaří, záleží na našich pocitech. Jestliže věříme, že úkol vyřešíme, jsme sebevědomí. Tato emocionální stabilita nám při učení pomáhá. Pozitivní myšlení tak podporuje naše intelektuální schopnosti. Učení a stres naproti tomu fungují mnohem hůř. Pochybnosti nebo starosti brání dobrému výkonu. Obzvlášť špatně se učíme, když máme strach. Náš mozek potom není schopen nové informace dobře ukládat. Důležité proto je, abychom měli při učení vždy motivaci. Pocity tedy ovlivňují učení. Ale učení také ovlivňuje naše pocity! Struktury mozku, které fakta zpracovávají, zpracovávají i pocity. Takže učení nás může těšit a kdo je šťastný, ten se lépe učí. Samozřejmě ne vždy nám učení dělá radost, může být také namáhavé. Proto bychom si měli vždy klást malé cíle. Nepřetěžujme tolik mozek. Potom můžeme zaručit, že se naše očekávání splní. Náš úspěch je nám odměnou, což nás znovu motivuje. Tedy: učte se a usmívejte se přitom!