Konverzační příručka

cs Roční období a počasí   »   mk Годишни времиња и временски услови

16 [šestnáct]

Roční období a počasí

Roční období a počasí

16 [шеснаесет]

16 [shyesnayesyet]

Годишни времиња и временски услови

[Guodishni vryemiњa i vryemyenski ooslovi]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština makedonština Poslouchat Více
Toto jsou roční období: О----е-год-шни-е---емиња: Ова се годишните времиња: О-а с- г-д-ш-и-е в-е-и-а- ------------------------- Ова се годишните времиња: 0
O-----e guo--sh----- --y-m--a: Ova sye guodishnitye vryemiњa: O-a s-e g-o-i-h-i-y- v-y-m-њ-: ------------------------------ Ova sye guodishnitye vryemiњa:
Jaro, léto, п-о-ет,-л--о пролет, лето п-о-е-, л-т- ------------ пролет, лето 0
p----et------o prolyet, lyeto p-o-y-t- l-e-o -------------- prolyet, lyeto
podzim a zima. е-е-, з--а. есен, зима. е-е-, з-м-. ----------- есен, зима. 0
y--ye-- -i--. yesyen, zima. y-s-e-, z-m-. ------------- yesyen, zima.
Léto je horké. Л-то-о-е---шк-. Летото е жешко. Л-т-т- е ж-ш-о- --------------- Летото е жешко. 0
Ly-t--o-y--ʐy-s-k-. Lyetoto ye ʐyeshko. L-e-o-o y- ʐ-e-h-o- ------------------- Lyetoto ye ʐyeshko.
V létě svítí slunce. Во л-т--сонц-то --е-. Во лето сонцето грее. В- л-т- с-н-е-о г-е-. --------------------- Во лето сонцето грее. 0
V---y--- s--t----- g--y--e. Vo lyeto sontzyeto guryeye. V- l-e-o s-n-z-e-o g-r-e-e- --------------------------- Vo lyeto sontzyeto guryeye.
V létě chodíme rádi na procházky. Во--е---о-име ----а--в----во д---ета-е. Во лето одиме со задовослтво да шетаме. В- л-т- о-и-е с- з-д-в-с-т-о д- ш-т-м-. --------------------------------------- Во лето одиме со задовослтво да шетаме. 0
Vo---eto ---mye ---z--ov-sl--o -a----et-my-. Vo lyeto odimye so zadovosltvo da shyetamye. V- l-e-o o-i-y- s- z-d-v-s-t-o d- s-y-t-m-e- -------------------------------------------- Vo lyeto odimye so zadovosltvo da shyetamye.
Zima je chladná. Зимат--е--ту-е-а. Зимата е студена. З-м-т- е с-у-е-а- ----------------- Зимата е студена. 0
Zi---a-y- ----dye--. Zimata ye stoodyena. Z-m-t- y- s-o-d-e-a- -------------------- Zimata ye stoodyena.
V zimě sněží nebo prší. Во з--- с-ежи-и---в-н-. Во зима снежи или врне. В- з-м- с-е-и и-и в-н-. ----------------------- Во зима снежи или врне. 0
Vo----- s--eʐi il- -rnye. Vo zima snyeʐi ili vrnye. V- z-m- s-y-ʐ- i-i v-n-e- ------------------------- Vo zima snyeʐi ili vrnye.
V zimě zůstáváme rádi doma. В- --м--а-о-т---в-м- с- ---ов-сл--о -ом-. Во зимата остануваме со задовослтво дома. В- з-м-т- о-т-н-в-м- с- з-д-в-с-т-о д-м-. ----------------------------------------- Во зимата остануваме со задовослтво дома. 0
Vo ----t- os-a-o-va-ye so -ad-v---t-o do-a. Vo zimata ostanoovamye so zadovosltvo doma. V- z-m-t- o-t-n-o-a-y- s- z-d-v-s-t-o d-m-. ------------------------------------------- Vo zimata ostanoovamye so zadovosltvo doma.
Je chladno. Студе-о е. Студено е. С-у-е-о е- ---------- Студено е. 0
St----eno-y-. Stoodyeno ye. S-o-d-e-o y-. ------------- Stoodyeno ye.
Prší. Врн- д-ж-. Врне дожд. В-н- д-ж-. ---------- Врне дожд. 0
Vrn-- doʐd. Vrnye doʐd. V-n-e d-ʐ-. ----------- Vrnye doʐd.
Fouká vítr. Вет--в-т- -. Ветровито е. В-т-о-и-о е- ------------ Ветровито е. 0
V---ro-----y-. Vyetrovito ye. V-e-r-v-t- y-. -------------- Vyetrovito ye.
Je teplo. Т---о е. Топло е. Т-п-о е- -------- Топло е. 0
To-lo ye. Toplo ye. T-p-o y-. --------- Toplo ye.
Je slunečno. С-н-е-о е. Сончево е. С-н-е-о е- ---------- Сончево е. 0
S--ch---- -e. Sonchyevo ye. S-n-h-e-o y-. ------------- Sonchyevo ye.
Je jasno. В--р---. Ведро е. В-д-о е- -------- Ведро е. 0
Vyedr--ye. Vyedro ye. V-e-r- y-. ---------- Vyedro ye.
Jaké je dnes počasí? К------ вр---то ---е-? Какво е времето денес? К-к-о е в-е-е-о д-н-с- ---------------------- Какво е времето денес? 0
K-k---ye---y--ye---d-enye-? Kakvo ye vryemyeto dyenyes? K-k-o y- v-y-m-e-o d-e-y-s- --------------------------- Kakvo ye vryemyeto dyenyes?
Dnes je chladno. Ден-- е-сту--но. Денес е студено. Д-н-с е с-у-е-о- ---------------- Денес е студено. 0
D-en--s--e-sto--ye--. Dyenyes ye stoodyeno. D-e-y-s y- s-o-d-e-o- --------------------- Dyenyes ye stoodyeno.
Dnes je teplo. Д---- е-т-п-о. Денес е топло. Д-н-с е т-п-о- -------------- Денес е топло. 0
Dye--e---- topl-. Dyenyes ye toplo. D-e-y-s y- t-p-o- ----------------- Dyenyes ye toplo.

Učení a emoce

Když umíme komunikovat v cizím jazyce, jsme štastní. Jsme hrdí na sebe i na své pokroky. Když nám to nejde, jsme naštvaní nebo zklamaní. S učením jsou tudíž spojeny různé pocity. Nové studie však došly k dalším zajímavým závěrům. Ukazují, že pocity mohou hrát důležitou roli už při učení. Neboť naše emoce ovlivňují i náš úspěch při učení. Pro náš mozek představuje učení vždy určitý úkol. A tento úkol má vyřešit. To, zda se mu to podaří, záleží na našich pocitech. Jestliže věříme, že úkol vyřešíme, jsme sebevědomí. Tato emocionální stabilita nám při učení pomáhá. Pozitivní myšlení tak podporuje naše intelektuální schopnosti. Učení a stres naproti tomu fungují mnohem hůř. Pochybnosti nebo starosti brání dobrému výkonu. Obzvlášť špatně se učíme, když máme strach. Náš mozek potom není schopen nové informace dobře ukládat. Důležité proto je, abychom měli při učení vždy motivaci. Pocity tedy ovlivňují učení. Ale učení také ovlivňuje naše pocity! Struktury mozku, které fakta zpracovávají, zpracovávají i pocity. Takže učení nás může těšit a kdo je šťastný, ten se lépe učí. Samozřejmě ne vždy nám učení dělá radost, může být také namáhavé. Proto bychom si měli vždy klást malé cíle. Nepřetěžujme tolik mozek. Potom můžeme zaručit, že se naše očekávání splní. Náš úspěch je nám odměnou, což nás znovu motivuje. Tedy: učte se a usmívejte se přitom!