Konverzační příručka

cs Roční období a počasí   »   hu Évszakok és időjárás

16 [šestnáct]

Roční období a počasí

Roční období a počasí

16 [tizenhat]

Évszakok és időjárás

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština maďarština Poslouchat Více
Toto jsou roční období: E-ek--z é--z-k-k: E--- a- é-------- E-e- a- é-s-a-o-: ----------------- Ezek az évszakok: 0
Jaro, léto, t--a-z- ny--, t------ n---- t-v-s-, n-á-, ------------- tavasz, nyár, 0
podzim a zima. ős---s-té-. ő-- é- t--- ő-z é- t-l- ----------- ősz és tél. 0
Léto je horké. A n-ár-----ó. A n--- f----- A n-á- f-r-ó- ------------- A nyár forró. 0
V létě svítí slunce. N-ár-- -üt-- --p. N----- s-- a n--- N-á-o- s-t a n-p- ----------------- Nyáron süt a nap. 0
V létě chodíme rádi na procházky. Ny-r----z-r---n- -é--l--. N----- s-------- s------- N-á-o- s-e-e-ü-k s-t-l-i- ------------------------- Nyáron szeretünk sétálni. 0
Zima je chladná. A té---ideg. A t-- h----- A t-l h-d-g- ------------ A tél hideg. 0
V zimě sněží nebo prší. T--e--h-v--i-,-vagy az--s- esi-. T---- h------- v--- a- e-- e---- T-l-n h-v-z-k- v-g- a- e-ő e-i-. -------------------------------- Télen havazik, vagy az eső esik. 0
V zimě zůstáváme rádi doma. Té--n s---es-n --r----- ottho-. T---- s------- m------- o------ T-l-n s-í-e-e- m-r-d-n- o-t-o-. ------------------------------- Télen szívesen maradunk otthon. 0
Je chladno. Hi-e--v--. H---- v--- H-d-g v-n- ---------- Hideg van. 0
Prší. E-i- -z --ő. E--- a- e--- E-i- a- e-ő- ------------ Esik az eső. 0
Fouká vítr. Sze-e- i-----n. S----- i-- v--- S-e-e- i-ő v-n- --------------- Szeles idő van. 0
Je teplo. M-----va-. M---- v--- M-l-g v-n- ---------- Meleg van. 0
Je slunečno. N--os idő----. N---- i-- v--- N-p-s i-ő v-n- -------------- Napos idő van. 0
Je jasno. Der--- -d---a-. D----- i-- v--- D-r-l- i-ő v-n- --------------- Derült idő van. 0
Jaké je dnes počasí? Mil--n -- ---i-ő? M----- m- a- i--- M-l-e- m- a- i-ő- ----------------- Milyen ma az idő? 0
Dnes je chladno. Ma-hi--g---n. M- h---- v--- M- h-d-g v-n- ------------- Ma hideg van. 0
Dnes je teplo. Ma -e-e- --n. M- m---- v--- M- m-l-g v-n- ------------- Ma meleg van. 0

Učení a emoce

Když umíme komunikovat v cizím jazyce, jsme štastní. Jsme hrdí na sebe i na své pokroky. Když nám to nejde, jsme naštvaní nebo zklamaní. S učením jsou tudíž spojeny různé pocity. Nové studie však došly k dalším zajímavým závěrům. Ukazují, že pocity mohou hrát důležitou roli už při učení. Neboť naše emoce ovlivňují i náš úspěch při učení. Pro náš mozek představuje učení vždy určitý úkol. A tento úkol má vyřešit. To, zda se mu to podaří, záleží na našich pocitech. Jestliže věříme, že úkol vyřešíme, jsme sebevědomí. Tato emocionální stabilita nám při učení pomáhá. Pozitivní myšlení tak podporuje naše intelektuální schopnosti. Učení a stres naproti tomu fungují mnohem hůř. Pochybnosti nebo starosti brání dobrému výkonu. Obzvlášť špatně se učíme, když máme strach. Náš mozek potom není schopen nové informace dobře ukládat. Důležité proto je, abychom měli při učení vždy motivaci. Pocity tedy ovlivňují učení. Ale učení také ovlivňuje naše pocity! Struktury mozku, které fakta zpracovávají, zpracovávají i pocity. Takže učení nás může těšit a kdo je šťastný, ten se lépe učí. Samozřejmě ne vždy nám učení dělá radost, může být také namáhavé. Proto bychom si měli vždy klást malé cíle. Nepřetěžujme tolik mozek. Potom můžeme zaručit, že se naše očekávání splní. Náš úspěch je nám odměnou, což nás znovu motivuje. Tedy: učte se a usmívejte se přitom!