Konverzační příručka

cs Roční období a počasí   »   be Поры года і надвор’е

16 [šestnáct]

Roční období a počasí

Roční období a počasí

16 [шаснаццаць]

16 [shasnatstsats’]

Поры года і надвор’е

[Pory goda і nadvor’e]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština běloruština Poslouchat Více
Toto jsou roční období: В--ь--ор----д-: В--- п--- г---- В-с- п-р- г-д-: --------------- Вось поры года: 0
V-s- -o-- -o--: V--- p--- g---- V-s- p-r- g-d-: --------------- Vos’ pory goda:
Jaro, léto, вя-н---л--а, в----- л---- в-с-а- л-т-, ------------ вясна, лета, 0
vyasn-, l-ta, v------ l---- v-a-n-, l-t-, ------------- vyasna, leta,
podzim a zima. во-е---і з---. в----- і з---- в-с-н- і з-м-. -------------- восень і зіма. 0
vosen--і-z-ma. v----- і z---- v-s-n- і z-m-. -------------- vosen’ і zіma.
Léto je horké. Лет---п-----а-. Л--- с--------- Л-т- с-я-о-н-е- --------------- Лета спякотнае. 0
L-t-------otn--. L--- s---------- L-t- s-y-k-t-a-. ---------------- Leta spyakotnae.
V létě svítí slunce. У--т-у-с-е-іць с--ца. У----- с------ с----- У-е-к- с-е-і-ь с-н-а- --------------------- Улетку свеціць сонца. 0
U---k---v--s-t-’-s-nt-a. U----- s-------- s------ U-e-k- s-e-s-t-’ s-n-s-. ------------------------ Uletku svetsіts’ sontsa.
V létě chodíme rádi na procházky. Ул--к- мы----ім -ул---. У----- м- л---- г------ У-е-к- м- л-б-м г-л-ц-. ----------------------- Улетку мы любім гуляць. 0
Ul-tk- ---ly-b-m -ul-at-’. U----- m- l----- g-------- U-e-k- m- l-u-і- g-l-a-s-. -------------------------- Uletku my lyubіm gulyats’.
Zima je chladná. Зі-а----одн-я. З--- х-------- З-м- х-л-д-а-. -------------- Зіма халодная. 0
Zі-- k------a--. Z--- k---------- Z-m- k-a-o-n-y-. ---------------- Zіma khalodnaya.
V zimě sněží nebo prší. У-імку------с--г а---д---ж. У----- і--- с--- а-- д----- У-і-к- і-з- с-е- а-о д-ж-ж- --------------------------- Узімку ідзе снег або дождж. 0
Uz-m-u--d-e-sn-g--b-----hdz-. U----- і--- s--- a-- d------- U-і-k- і-z- s-e- a-o d-z-d-h- ----------------------------- Uzіmku іdze sneg abo dozhdzh.
V zimě zůstáváme rádi doma. Уз-мк---ам--а------ца-б--ь дома. У----- н-- п--------- б--- д---- У-і-к- н-м п-д-б-е-ц- б-ц- д-м-. -------------------------------- Узімку нам падабаецца быць дома. 0
U----u n-m-pa-ab--t--s- by--’----a. U----- n-- p----------- b---- d---- U-і-k- n-m p-d-b-e-s-s- b-t-’ d-m-. ----------------------------------- Uzіmku nam padabaetstsa byts’ doma.
Je chladno. Х-л--н-. Х------- Х-л-д-а- -------- Холадна. 0
K-o--d--. K-------- K-o-a-n-. --------- Kholadna.
Prší. І----д--дж. І--- д----- І-з- д-ж-ж- ----------- Ідзе дождж. 0
Іdze---zh---. І--- d------- І-z- d-z-d-h- ------------- Іdze dozhdzh.
Fouká vítr. Д-ьм- -е---. Д---- в----- Д-ь-е в-ц-р- ------------ Дзьме вецер. 0
D-’-----t-er. D---- v------ D-’-e v-t-e-. ------------- Dz’me vetser.
Je teplo. Цё---. Ц----- Ц-п-а- ------ Цёпла. 0
T-----. T------ T-e-l-. ------- Tsepla.
Je slunečno. С-неч--. С------- С-н-ч-а- -------- Сонечна. 0
S--ech--. S-------- S-n-c-n-. --------- Sonechna.
Je jasno. Б-з---ла-на. Б----------- Б-з-о-л-ч-а- ------------ Бязвоблачна. 0
B--z--bl-c---. B------------- B-a-v-b-a-h-a- -------------- Byazvoblachna.
Jaké je dnes počasí? Якое -ён---н-дво--е? Я--- с---- н-------- Я-о- с-н-я н-д-о-’-? -------------------- Якое сёння надвор’е? 0
Y---e s-n-ya -advo--e? Y---- s----- n-------- Y-k-e s-n-y- n-d-o-’-? ---------------------- Yakoe sennya nadvor’e?
Dnes je chladno. Сё-н----л-дна. С---- х------- С-н-я х-л-д-а- -------------- Сёння холадна. 0
Se--ya-kh--adna. S----- k-------- S-n-y- k-o-a-n-. ---------------- Sennya kholadna.
Dnes je teplo. Сё--я -ёп--. С---- ц----- С-н-я ц-п-а- ------------ Сёння цёпла. 0
Senn----s---a. S----- t------ S-n-y- t-e-l-. -------------- Sennya tsepla.

Učení a emoce

Když umíme komunikovat v cizím jazyce, jsme štastní. Jsme hrdí na sebe i na své pokroky. Když nám to nejde, jsme naštvaní nebo zklamaní. S učením jsou tudíž spojeny různé pocity. Nové studie však došly k dalším zajímavým závěrům. Ukazují, že pocity mohou hrát důležitou roli už při učení. Neboť naše emoce ovlivňují i náš úspěch při učení. Pro náš mozek představuje učení vždy určitý úkol. A tento úkol má vyřešit. To, zda se mu to podaří, záleží na našich pocitech. Jestliže věříme, že úkol vyřešíme, jsme sebevědomí. Tato emocionální stabilita nám při učení pomáhá. Pozitivní myšlení tak podporuje naše intelektuální schopnosti. Učení a stres naproti tomu fungují mnohem hůř. Pochybnosti nebo starosti brání dobrému výkonu. Obzvlášť špatně se učíme, když máme strach. Náš mozek potom není schopen nové informace dobře ukládat. Důležité proto je, abychom měli při učení vždy motivaci. Pocity tedy ovlivňují učení. Ale učení také ovlivňuje naše pocity! Struktury mozku, které fakta zpracovávají, zpracovávají i pocity. Takže učení nás může těšit a kdo je šťastný, ten se lépe učí. Samozřejmě ne vždy nám učení dělá radost, může být také namáhavé. Proto bychom si měli vždy klást malé cíle. Nepřetěžujme tolik mozek. Potom můžeme zaručit, že se naše očekávání splní. Náš úspěch je nám odměnou, což nás znovu motivuje. Tedy: učte se a usmívejte se přitom!