Konverzační příručka

cs Roční období a počasí   »   sl Letni časi in vreme

16 [šestnáct]

Roční období a počasí

Roční období a počasí

16 [šestnajst]

Letni časi in vreme

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština slovinština Poslouchat Více
Toto jsou roční období: T--so -e-ni ča-i: T- s- l---- č---- T- s- l-t-i č-s-: ----------------- To so letni časi: 0
Jaro, léto, pom---, --l---e, p------ p------- p-m-a-, p-l-t-e- ---------------- pomlad, poletje, 0
podzim a zima. jesen -n ---a. j---- i- z---- j-s-n i- z-m-. -------------- jesen in zima. 0
Léto je horké. Pol-t-e je ---če. P------ j- v----- P-l-t-e j- v-o-e- ----------------- Poletje je vroče. 0
V létě svítí slunce. P--e-i---j----n-e. P----- s--- s----- P-l-t- s-j- s-n-e- ------------------ Poleti sije sonce. 0
V létě chodíme rádi na procházky. P-let- s- r-di s-----j--o. P----- s- r--- s---------- P-l-t- s- r-d- s-r-h-j-m-. -------------------------- Poleti se radi sprehajamo. 0
Zima je chladná. Z--- je mr---. Z--- j- m----- Z-m- j- m-z-a- -------------- Zima je mrzla. 0
V zimě sněží nebo prší. Po-imi --eži--l--dežuj-. P----- s---- a-- d------ P-z-m- s-e-i a-i d-ž-j-. ------------------------ Pozimi sneži ali dežuje. 0
V zimě zůstáváme rádi doma. P--i----adi o-taja-- --ma. P----- r--- o------- d---- P-z-m- r-d- o-t-j-m- d-m-. -------------------------- Pozimi radi ostajamo doma. 0
Je chladno. M--l- j-. M---- j-- M-z-o j-. --------- Mrzlo je. 0
Prší. De-u-e. D------ D-ž-j-. ------- Dežuje. 0
Fouká vítr. Vetro--- -e. V------- j-- V-t-o-n- j-. ------------ Vetrovno je. 0
Je teplo. To--o -e. T---- j-- T-p-o j-. --------- Toplo je. 0
Je slunečno. S---n----. S----- j-- S-n-n- j-. ---------- Sončno je. 0
Je jasno. J--n---e. J---- j-- J-s-o j-. --------- Jasno je. 0
Jaké je dnes počasí? K----o--e--a-es v-e--? K----- j- d---- v----- K-k-n- j- d-n-s v-e-e- ---------------------- Kakšno je danes vreme? 0
Dnes je chladno. D---s-j- -r-lo. D---- j- m----- D-n-s j- m-z-o- --------------- Danes je mrzlo. 0
Dnes je teplo. Da-------t-plo. D---- j- t----- D-n-s j- t-p-o- --------------- Danes je toplo. 0

Učení a emoce

Když umíme komunikovat v cizím jazyce, jsme štastní. Jsme hrdí na sebe i na své pokroky. Když nám to nejde, jsme naštvaní nebo zklamaní. S učením jsou tudíž spojeny různé pocity. Nové studie však došly k dalším zajímavým závěrům. Ukazují, že pocity mohou hrát důležitou roli už při učení. Neboť naše emoce ovlivňují i náš úspěch při učení. Pro náš mozek představuje učení vždy určitý úkol. A tento úkol má vyřešit. To, zda se mu to podaří, záleží na našich pocitech. Jestliže věříme, že úkol vyřešíme, jsme sebevědomí. Tato emocionální stabilita nám při učení pomáhá. Pozitivní myšlení tak podporuje naše intelektuální schopnosti. Učení a stres naproti tomu fungují mnohem hůř. Pochybnosti nebo starosti brání dobrému výkonu. Obzvlášť špatně se učíme, když máme strach. Náš mozek potom není schopen nové informace dobře ukládat. Důležité proto je, abychom měli při učení vždy motivaci. Pocity tedy ovlivňují učení. Ale učení také ovlivňuje naše pocity! Struktury mozku, které fakta zpracovávají, zpracovávají i pocity. Takže učení nás může těšit a kdo je šťastný, ten se lépe učí. Samozřejmě ne vždy nám učení dělá radost, může být také namáhavé. Proto bychom si měli vždy klást malé cíle. Nepřetěžujme tolik mozek. Potom můžeme zaručit, že se naše očekávání splní. Náš úspěch je nám odměnou, což nás znovu motivuje. Tedy: učte se a usmívejte se přitom!