Konverzační příručka

cs Roční období a počasí   »   sr Годишња доба и време

16 [šestnáct]

Roční období a počasí

Roční období a počasí

16 [шеснаест]

16 [šesnaest]

Годишња доба и време

[Godišnja doba i vreme]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština srbština Poslouchat Více
Toto jsou roční období: О-о су--о-и-ња-д-б-: Ово су годишња доба: О-о с- г-д-ш-а д-б-: -------------------- Ово су годишња доба: 0
O-o -u g-d-šn-a-doba: Ovo su godišnja doba: O-o s- g-d-š-j- d-b-: --------------------- Ovo su godišnja doba:
Jaro, léto, Пролеће- ле-о, Пролеће, лето, П-о-е-е- л-т-, -------------- Пролеће, лето, 0
P--l--́-- -e--, Prolec-e, leto, P-o-e-́-, l-t-, --------------- Proleće, leto,
podzim a zima. j--ен---зима. jесен и зима. j-с-н и з-м-. ------------- jесен и зима. 0
je-e-----i--. jesen i zima. j-s-n i z-m-. ------------- jesen i zima.
Léto je horké. Л-то----вр-ће. Лето је вруће. Л-т- ј- в-у-е- -------------- Лето је вруће. 0
L-to je-vr--́-. Leto je vruc-e. L-t- j- v-u-́-. --------------- Leto je vruće.
V létě svítí slunce. Л-ти --ја -ун--. Лети сија сунце. Л-т- с-ј- с-н-е- ---------------- Лети сија сунце. 0
L-ti-s--a-sunc-. Leti sija sunce. L-t- s-j- s-n-e- ---------------- Leti sija sunce.
V létě chodíme rádi na procházky. Л--- ра---ид-м- -е--ти. Лети радо идемо шетати. Л-т- р-д- и-е-о ш-т-т-. ----------------------- Лети радо идемо шетати. 0
Let--ra----dem- še----. Leti rado idemo šetati. L-t- r-d- i-e-o š-t-t-. ----------------------- Leti rado idemo šetati.
Zima je chladná. З--а--е х-а--а. Зима је хладна. З-м- ј- х-а-н-. --------------- Зима је хладна. 0
Z-ma ---hla-n-. Zima je hladna. Z-m- j- h-a-n-. --------------- Zima je hladna.
V zimě sněží nebo prší. З-м---ад- с--- ----к---. Зими пада снег или киша. З-м- п-д- с-е- и-и к-ш-. ------------------------ Зими пада снег или киша. 0
Zimi pa-a --e--i-i---ša. Zimi pada sneg ili kiša. Z-m- p-d- s-e- i-i k-š-. ------------------------ Zimi pada sneg ili kiša.
V zimě zůstáváme rádi doma. Зим- р------та-е----о---ућ-. Зими радо остајемо код куће. З-м- р-д- о-т-ј-м- к-д к-ћ-. ---------------------------- Зими радо остајемо код куће. 0
Zim- ra-- ost-je-o-ko- --c--. Zimi rado ostajemo kod kuc-e. Z-m- r-d- o-t-j-m- k-d k-c-e- ----------------------------- Zimi rado ostajemo kod kuće.
Je chladno. Хлад-- ј-. Хладно је. Х-а-н- ј-. ---------- Хладно је. 0
H--d-o -e. Hladno je. H-a-n- j-. ---------- Hladno je.
Prší. П-д- к-ш-. Пада киша. П-д- к-ш-. ---------- Пада киша. 0
P--a-ki-a. Pada kiša. P-d- k-š-. ---------- Pada kiša.
Fouká vítr. Ветровит----. Ветровито је. В-т-о-и-о ј-. ------------- Ветровито је. 0
V-t--v-t--je. Vetrovito je. V-t-o-i-o j-. ------------- Vetrovito je.
Je teplo. Т-пл--је. Топло је. Т-п-о ј-. --------- Топло је. 0
Top-o---. Toplo je. T-p-o j-. --------- Toplo je.
Je slunečno. Су---но је. Сунчано је. С-н-а-о ј-. ----------- Сунчано је. 0
Su-č----j-. Sunčano je. S-n-a-o j-. ----------- Sunčano je.
Je jasno. В-дро-је. Ведро је. В-д-о ј-. --------- Ведро је. 0
Ved-----. Vedro je. V-d-o j-. --------- Vedro je.
Jaké je dnes počasí? К-к-о--е-вр--е--а--с? Какво је време данас? К-к-о ј- в-е-е д-н-с- --------------------- Какво је време данас? 0
Kak-o j---re-- d---s? Kakvo je vreme danas? K-k-o j- v-e-e d-n-s- --------------------- Kakvo je vreme danas?
Dnes je chladno. Д--ас-ј--хл--но. Данас је хладно. Д-н-с ј- х-а-н-. ---------------- Данас је хладно. 0
Da-as-je hl--no. Danas je hladno. D-n-s j- h-a-n-. ---------------- Danas je hladno.
Dnes je teplo. Д--ас-ј---о-ло. Данас је топло. Д-н-с ј- т-п-о- --------------- Данас је топло. 0
Dana- -e t--lo. Danas je toplo. D-n-s j- t-p-o- --------------- Danas je toplo.

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Učení a emoce

Když umíme komunikovat v cizím jazyce, jsme štastní. Jsme hrdí na sebe i na své pokroky. Když nám to nejde, jsme naštvaní nebo zklamaní. S učením jsou tudíž spojeny různé pocity. Nové studie však došly k dalším zajímavým závěrům. Ukazují, že pocity mohou hrát důležitou roli už při učení. Neboť naše emoce ovlivňují i náš úspěch při učení. Pro náš mozek představuje učení vždy určitý úkol. A tento úkol má vyřešit. To, zda se mu to podaří, záleží na našich pocitech. Jestliže věříme, že úkol vyřešíme, jsme sebevědomí. Tato emocionální stabilita nám při učení pomáhá. Pozitivní myšlení tak podporuje naše intelektuální schopnosti. Učení a stres naproti tomu fungují mnohem hůř. Pochybnosti nebo starosti brání dobrému výkonu. Obzvlášť špatně se učíme, když máme strach. Náš mozek potom není schopen nové informace dobře ukládat. Důležité proto je, abychom měli při učení vždy motivaci. Pocity tedy ovlivňují učení. Ale učení také ovlivňuje naše pocity! Struktury mozku, které fakta zpracovávají, zpracovávají i pocity. Takže učení nás může těšit a kdo je šťastný, ten se lépe učí. Samozřejmě ne vždy nám učení dělá radost, může být také namáhavé. Proto bychom si měli vždy klást malé cíle. Nepřetěžujme tolik mozek. Potom můžeme zaručit, že se naše očekávání splní. Náš úspěch je nám odměnou, což nás znovu motivuje. Tedy: učte se a usmívejte se přitom!