Konverzační příručka

cs Roční období a počasí   »   bn ঋতু এবং আবহাওয়া

16 [šestnáct]

Roční období a počasí

Roční období a počasí

১৬ [ষোল]

16 [Ṣōla]

ঋতু এবং আবহাওয়া

[r̥tu ēbaṁ ābahā'ōẏā]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština bengálština Poslouchat Více
Toto jsou roční období: এ--ুলো-হ--ব-ভিন-- --ু এ----- হ- ব------ ঋ-- এ-গ-ল- হ- ব-ভ-ন-ন ঋ-ু --------------------- এইগুলো হল বিভিন্ন ঋতু 0
ē-ig-lō -al---ibhi--a r--u ē------ h--- b------- r--- ē-i-u-ō h-l- b-b-i-n- r-t- -------------------------- ē'igulō hala bibhinna r̥tu
Jaro, léto, বসন--- ---ীষ্ম ব----- গ------ ব-ন-ত- গ-র-ষ-ম -------------- বসন্ত, গ্রীষ্ম 0
bas--t---gr---a b------- g----- b-s-n-a- g-ī-m- --------------- basanta, grīṣma
podzim a zima. শ-ৎ-এবং-শ-ত শ-- এ-- শ-- শ-ৎ এ-ং শ-ত ----------- শরৎ এবং শীত 0
ś--a- ē--- śī-a ś---- ē--- ś--- ś-r-ṯ ē-a- ś-t- --------------- śaraṯ ēbaṁ śīta
Léto je horké. গ--ীষ-মকা- -ষ্--৷ গ--------- উ--- ৷ গ-র-ষ-ম-া- উ-্- ৷ ----------------- গ্রীষ্মকাল উষ্ণ ৷ 0
g-īṣ----la --ṇa g--------- u--- g-ī-m-k-l- u-ṇ- --------------- grīṣmakāla uṣṇa
V létě svítí slunce. গ্রীষ্-কালে-স-র-য-র -লো --্ব- হয়-৷ গ---------- স------ আ-- উ---- হ- ৷ গ-র-ষ-ম-া-ে স-র-য-র আ-ো উ-্-ল হ- ৷ ---------------------------------- গ্রীষ্মকালে সূর্যের আলো উজ্বল হয় ৷ 0
g--ṣ-a--lē --ry--a --ō u---l- h--a g--------- s------ ā-- u----- h--- g-ī-m-k-l- s-r-ē-a ā-ō u-b-l- h-ẏ- ---------------------------------- grīṣmakālē sūryēra ālō ujbala haẏa
V létě chodíme rádi na procházky. আ--া-গ্--ষ-ম-া-- হা-টতে-ভা--া-- ৷ আ--- গ---------- হ----- ভ------ ৷ আ-র- গ-র-ষ-ম-া-ে হ-ঁ-ত- ভ-ল-া-ি ৷ --------------------------------- আমরা গ্রীষ্মকালে হাঁটতে ভালবাসি ৷ 0
ā---- --īṣ--kā-ē -ām̐ṭa-ē--hā-abāsi ā---- g--------- h------- b-------- ā-a-ā g-ī-m-k-l- h-m-ṭ-t- b-ā-a-ā-i ----------------------------------- āmarā grīṣmakālē hām̐ṭatē bhālabāsi
Zima je chladná. শ-ত-াল ঠ-ণ--- ৷ শ----- ঠ----- ৷ শ-ত-া- ঠ-ণ-ড- ৷ --------------- শীতকাল ঠাণ্ডা ৷ 0
śī----l---h-ṇḍā ś------- ṭ----- ś-t-k-l- ṭ-ā-ḍ- --------------- śītakāla ṭhāṇḍā
V zimě sněží nebo prší. শী---লে -রফ---়- ব- ব--্টি -য় ৷ শ------ ব-- প--- ব- ব----- হ- ৷ শ-ত-া-ে ব-ফ প-়- ব- ব-ষ-ট- হ- ৷ ------------------------------- শীতকালে বরফ পড়ে বা বৃষ্টি হয় ৷ 0
ś-t--ālē-b---ph--p--ē--- --̥-ṭ--h--a ś------- b------ p--- b- b----- h--- ś-t-k-l- b-r-p-a p-ṛ- b- b-̥-ṭ- h-ẏ- ------------------------------------ śītakālē barapha paṛē bā br̥ṣṭi haẏa
V zimě zůstáváme rádi doma. শী-ক-----ম-----ে থাক-- ----াস- ৷ শ------ আ--- ঘ-- থ---- ভ------ ৷ শ-ত-া-ে আ-র- ঘ-ে থ-ক-ে ভ-ল-া-ি ৷ -------------------------------- শীতকালে আমরা ঘরে থাকতে ভালবাসি ৷ 0
ś-takālē-ā-a-- gh-rē --āk--ē-bh----ā-i ś------- ā---- g---- t------ b-------- ś-t-k-l- ā-a-ā g-a-ē t-ā-a-ē b-ā-a-ā-i -------------------------------------- śītakālē āmarā gharē thākatē bhālabāsi
Je chladno. এ----াণ্-- ৷ এ-- ঠ----- ৷ এ-ন ঠ-ণ-ড- ৷ ------------ এখন ঠাণ্ডা ৷ 0
ē-hana-ṭhāṇ-ā ē----- ṭ----- ē-h-n- ṭ-ā-ḍ- ------------- ēkhana ṭhāṇḍā
Prší. এখন--ৃষ্----চ্ছে ৷ এ-- ব----- হ---- ৷ এ-ন ব-ষ-ট- হ-্-ে ৷ ------------------ এখন বৃষ্টি হচ্ছে ৷ 0
ēk-a-a-b-̥-ṭi--ac-hē ē----- b----- h----- ē-h-n- b-̥-ṭ- h-c-h- -------------------- ēkhana br̥ṣṭi hacchē
Fouká vítr. এখ- -ড়--হ-ও----ইছ- ৷ এ-- ঝ-- হ---- ব--- ৷ এ-ন ঝ-ো হ-ও-া ব-ছ- ৷ -------------------- এখন ঝড়ো হাওয়া বইছে ৷ 0
ē-h-n------ō--ā-ōẏ----'i--ē ē----- j---- h----- b------ ē-h-n- j-a-ō h-'-ẏ- b-'-c-ē --------------------------- ēkhana jhaṛō hā'ōẏā ba'ichē
Je teplo. এ-ন -র--৷ এ-- গ-- ৷ এ-ন গ-ম ৷ --------- এখন গরম ৷ 0
ēkh----g---ma ē----- g----- ē-h-n- g-r-m- ------------- ēkhana garama
Je slunečno. এখন--ো- -ছে ৷ এ-- র-- আ-- ৷ এ-ন র-দ আ-ে ৷ ------------- এখন রোদ আছে ৷ 0
ēk--n- rōda-ā-hē ē----- r--- ā--- ē-h-n- r-d- ā-h- ---------------- ēkhana rōda āchē
Je jasno. এ-- মনো-ম (রোদ-খু- ------৷ এ-- ম---- (--- খ-- ক---- ৷ এ-ি ম-ো-ম (-ো- খ-ব ক-়-) ৷ -------------------------- এটি মনোরম (রোদ খুব কড়া) ৷ 0
ē-i-m-----ma (rōda--h-ba k---) ē-- m------- (---- k---- k---- ē-i m-n-r-m- (-ō-a k-u-a k-ṛ-) ------------------------------ ēṭi manōrama (rōda khuba kaṛā)
Jaké je dnes počasí? আজ -ব--ও-- --মন? আ- আ------ ক---- আ- আ-হ-ও-া ক-ম-? ---------------- আজ আবহাওয়া কেমন? 0
ā-- --ah-'----kēma--? ā-- ā-------- k------ ā-a ā-a-ā-ō-ā k-m-n-? --------------------- āja ābahā'ōẏā kēmana?
Dnes je chladno. আজ-ঠা-্ডা -ড়ছে-৷ আ- ঠ----- প--- ৷ আ- ঠ-ণ-ড- প-ছ- ৷ ---------------- আজ ঠাণ্ডা পড়ছে ৷ 0
Ā-a -h-ṇḍā-paṛ-chē Ā-- ṭ----- p------ Ā-a ṭ-ā-ḍ- p-ṛ-c-ē ------------------ Āja ṭhāṇḍā paṛachē
Dnes je teplo. আজ-ে গর---ড়-ে-৷ আ--- গ-- প--- ৷ আ-ক- গ-ম প-ছ- ৷ --------------- আজকে গরম পড়ছে ৷ 0
ā-a---ga-----pa-achē ā---- g----- p------ ā-a-ē g-r-m- p-ṛ-c-ē -------------------- ājakē garama paṛachē

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Učení a emoce

Když umíme komunikovat v cizím jazyce, jsme štastní. Jsme hrdí na sebe i na své pokroky. Když nám to nejde, jsme naštvaní nebo zklamaní. S učením jsou tudíž spojeny různé pocity. Nové studie však došly k dalším zajímavým závěrům. Ukazují, že pocity mohou hrát důležitou roli už při učení. Neboť naše emoce ovlivňují i náš úspěch při učení. Pro náš mozek představuje učení vždy určitý úkol. A tento úkol má vyřešit. To, zda se mu to podaří, záleží na našich pocitech. Jestliže věříme, že úkol vyřešíme, jsme sebevědomí. Tato emocionální stabilita nám při učení pomáhá. Pozitivní myšlení tak podporuje naše intelektuální schopnosti. Učení a stres naproti tomu fungují mnohem hůř. Pochybnosti nebo starosti brání dobrému výkonu. Obzvlášť špatně se učíme, když máme strach. Náš mozek potom není schopen nové informace dobře ukládat. Důležité proto je, abychom měli při učení vždy motivaci. Pocity tedy ovlivňují učení. Ale učení také ovlivňuje naše pocity! Struktury mozku, které fakta zpracovávají, zpracovávají i pocity. Takže učení nás může těšit a kdo je šťastný, ten se lépe učí. Samozřejmě ne vždy nám učení dělá radost, může být také namáhavé. Proto bychom si měli vždy klást malé cíle. Nepřetěžujme tolik mozek. Potom můžeme zaručit, že se naše očekávání splní. Náš úspěch je nám odměnou, což nás znovu motivuje. Tedy: učte se a usmívejte se přitom!