Konverzační příručka

cs Roční období a počasí   »   bg Сезоните и времето

16 [šestnáct]

Roční období a počasí

Roční období a počasí

16 [шестнайсет]

16 [shestnayset]

Сезоните и времето

[Sezonite i vremeto]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština bulharština Poslouchat Více
Toto jsou roční období: Т-в--са-сез-н--е: Т--- с- с-------- Т-в- с- с-з-н-т-: ----------------- Това са сезоните: 0
Tov------ez-n-t-: T--- s- s-------- T-v- s- s-z-n-t-: ----------------- Tova sa sezonite:
Jaro, léto, п-о--т- л---, п------ л---- п-о-е-, л-т-, ------------- пролет, лято, 0
pr-l-t- lya-o, p------ l----- p-o-e-, l-a-o- -------------- prolet, lyato,
podzim a zima. е-------има. е--- и з---- е-е- и з-м-. ------------ есен и зима. 0
e----i ---a. e--- i z---- e-e- i z-m-. ------------ esen i zima.
Léto je horké. Лят--о-е го-ещ-. Л----- е г------ Л-т-т- е г-р-щ-. ---------------- Лятото е горещо. 0
Ly-t-t- y- g--e---ho. L------ y- g--------- L-a-o-o y- g-r-s-c-o- --------------------- Lyatoto ye goreshcho.
V létě svítí slunce. Пр-з л--о-о с--н---- грее. П--- л----- с------- г---- П-е- л-т-т- с-ъ-ц-т- г-е-. -------------------------- През лятото слънцето грее. 0
Pr-z-l--t--o s-yntse-o-----. P--- l------ s-------- g---- P-e- l-a-o-o s-y-t-e-o g-e-. ---------------------------- Prez lyatoto slyntseto gree.
V létě chodíme rádi na procházky. През--ятот- н-- с----во--т-ие----разх----ме. П--- л----- н-- с у---------- с- р---------- П-е- л-т-т- н-е с у-о-о-с-в-е с- р-з-о-д-м-. -------------------------------------------- През лятото ние с удоволствие се разхождаме. 0
P--z ly-t-t------s-udov----v-e--e-r-zk-oz--ame. P--- l------ n-- s u---------- s- r------------ P-e- l-a-o-o n-e s u-o-o-s-v-e s- r-z-h-z-d-m-. ----------------------------------------------- Prez lyatoto nie s udovolstvie se razkhozhdame.
Zima je chladná. З--ат-------д---. З----- е с------- З-м-т- е с-у-е-а- ----------------- Зимата е студена. 0
Zim----y---t-d-n-. Z----- y- s------- Z-m-t- y- s-u-e-a- ------------------ Zimata ye studena.
V zimě sněží nebo prší. П--- з-м-та--а-и с-я--ил----ж-. П--- з----- в--- с--- и-- д---- П-е- з-м-т- в-л- с-я- и-и д-ж-. ------------------------------- През зимата вали сняг или дъжд. 0
P--z z-m-t-------s--a- -l---y-hd. P--- z----- v--- s---- i-- d----- P-e- z-m-t- v-l- s-y-g i-i d-z-d- --------------------------------- Prez zimata vali snyag ili dyzhd.
V zimě zůstáváme rádi doma. Пр---з-м--а--б--ам- -а--тои- вкъ--. П--- з----- о------ д- с---- в----- П-е- з-м-т- о-и-а-е д- с-о-м в-ъ-и- ----------------------------------- През зимата обичаме да стоим вкъщи. 0
P--z-zi---a -b--h-----a st-im-vkysh-hi. P--- z----- o------- d- s---- v-------- P-e- z-m-t- o-i-h-m- d- s-o-m v-y-h-h-. --------------------------------------- Prez zimata obichame da stoim vkyshchi.
Je chladno. С---е---е. С------ е- С-у-е-о е- ---------- Студено е. 0
Stu---- y-. S------ y-- S-u-e-o y-. ----------- Studeno ye.
Prší. В--и-дъжд. В--- д---- В-л- д-ж-. ---------- Вали дъжд. 0
Va----y-h-. V--- d----- V-l- d-z-d- ----------- Vali dyzhd.
Fouká vítr. Ду-а --т--. Д--- в----- Д-х- в-т-р- ----------- Духа вятър. 0
D-kh- -ya-y-. D---- v------ D-k-a v-a-y-. ------------- Dukha vyatyr.
Je teplo. Т-п-о-е. Т---- е- Т-п-о е- -------- Топло е. 0
To-lo ye. T---- y-- T-p-o y-. --------- Toplo ye.
Je slunečno. С-ъ---в--е. С------- е- С-ъ-ч-в- е- ----------- Слънчево е. 0
S-y-chev----. S-------- y-- S-y-c-e-o y-. ------------- Slynchevo ye.
Je jasno. Ясно -. Я--- е- Я-н- е- ------- Ясно е. 0
Ya--o -e. Y---- y-- Y-s-o y-. --------- Yasno ye.
Jaké je dnes počasí? К-----е-в--мето-дне-? К---- е в------ д---- К-к-о е в-е-е-о д-е-? --------------------- Какво е времето днес? 0
K--v- ye-v-em-to-d--s? K---- y- v------ d---- K-k-o y- v-e-e-o d-e-? ---------------------- Kakvo ye vremeto dnes?
Dnes je chladno. Д--с - --у-ен-. Д--- е с------- Д-е- е с-у-е-о- --------------- Днес е студено. 0
Dn-s-y---t-----. D--- y- s------- D-e- y- s-u-e-o- ---------------- Dnes ye studeno.
Dnes je teplo. Дн---------о. Д--- е т----- Д-е- е т-п-о- ------------- Днес е топло. 0
Dne- ye--o-lo. D--- y- t----- D-e- y- t-p-o- -------------- Dnes ye toplo.

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Učení a emoce

Když umíme komunikovat v cizím jazyce, jsme štastní. Jsme hrdí na sebe i na své pokroky. Když nám to nejde, jsme naštvaní nebo zklamaní. S učením jsou tudíž spojeny různé pocity. Nové studie však došly k dalším zajímavým závěrům. Ukazují, že pocity mohou hrát důležitou roli už při učení. Neboť naše emoce ovlivňují i náš úspěch při učení. Pro náš mozek představuje učení vždy určitý úkol. A tento úkol má vyřešit. To, zda se mu to podaří, záleží na našich pocitech. Jestliže věříme, že úkol vyřešíme, jsme sebevědomí. Tato emocionální stabilita nám při učení pomáhá. Pozitivní myšlení tak podporuje naše intelektuální schopnosti. Učení a stres naproti tomu fungují mnohem hůř. Pochybnosti nebo starosti brání dobrému výkonu. Obzvlášť špatně se učíme, když máme strach. Náš mozek potom není schopen nové informace dobře ukládat. Důležité proto je, abychom měli při učení vždy motivaci. Pocity tedy ovlivňují učení. Ale učení také ovlivňuje naše pocity! Struktury mozku, které fakta zpracovávají, zpracovávají i pocity. Takže učení nás může těšit a kdo je šťastný, ten se lépe učí. Samozřejmě ne vždy nám učení dělá radost, může být také namáhavé. Proto bychom si měli vždy klást malé cíle. Nepřetěžujme tolik mozek. Potom můžeme zaručit, že se naše očekávání splní. Náš úspěch je nám odměnou, což nás znovu motivuje. Tedy: učte se a usmívejte se přitom!