Konverzační příručka

cs Druhý pád   »   hr Genitiv

99 [devadesát devět]

Druhý pád

Druhý pád

99 [devedeset i devet]

Genitiv

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština chorvatština Poslouchat Více
kočka mé přítelkyně mačka-m--------a-el--ce m---- m--- p----------- m-č-a m-j- p-i-a-e-j-c- ----------------------- mačka moje prijateljice 0
pes mého přítele pa--m--- ---jate-ja p-- m--- p--------- p-s m-g- p-i-a-e-j- ------------------- pas moga prijatelja 0
hračky mých dětí i-r--k- mo---d-ece i------ m--- d---- i-r-č-e m-j- d-e-e ------------------ igračke moje djece 0
To je plášť mého kolegy. T- je--a-til-mo-eg-k-l--e. T- j- m----- m---- k------ T- j- m-n-i- m-j-g k-l-g-. -------------------------- To je mantil mojeg kolege. 0
To je auto mé kolegyně. To j----t- --je--oleg---. T- j- a--- m--- k-------- T- j- a-t- m-j- k-l-g-c-. ------------------------- To je auto moje kolegice. 0
To je práce mých kolegů. T- -----s-o -oji- -o--ga. T- j- p---- m---- k------ T- j- p-s-o m-j-h k-l-g-. ------------------------- To je posao mojih kolega. 0
Knoflík u košile je utržený. Dug-e od--oš---- j--o-p---. D---- o- k------ j- o------ D-g-e o- k-š-l-e j- o-p-l-. --------------------------- Dugme od košulje je otpalo. 0
Klíč od garáže je pryč. K--u- -d-g-------e-----a-. K---- o- g----- j- n------ K-j-č o- g-r-ž- j- n-s-a-. -------------------------- Ključ od garaže je nestao. 0
Vedoucího počítač je rozbitý. Šefo-- ---u--l--je --kv--en-. Š----- r------- j- p--------- Š-f-v- r-č-n-l- j- p-k-a-e-o- ----------------------------- Šefovo računalo je pokvareno. 0
Kdo jsou rodiče té dívky? T-o ---d--vo-------odi-e---? T-- s- d--------- r--------- T-o s- d-e-o-č-n- r-d-t-l-i- ---------------------------- Tko su djevojčini roditelji? 0
Jak se dostanu k domu jejích rodičů? K-ko-d- do-------k--e------- r-di--lja? K--- d- d---- d- k--- n----- r--------- K-k- d- d-đ-m d- k-ć- n-e-i- r-d-t-l-a- --------------------------------------- Kako da dođem do kuće njenih roditelja? 0
Ten dům stojí na konci této ulice. Ku-a s--ji-na-k-------ice. K--- s---- n- k---- u----- K-ć- s-o-i n- k-a-u u-i-e- -------------------------- Kuća stoji na kraju ulice. 0
Jak se jmenuje hlavní město Švýcarska? Ka-o--e -------av-i g-a---vic-rs--? K--- s- z--- g----- g--- Š--------- K-k- s- z-v- g-a-n- g-a- Š-i-a-s-e- ----------------------------------- Kako se zove glavni grad Švicarske? 0
Jak se jmenuje ta kniha? K-j- j---a-l-v -nji-e? K--- j- n----- k------ K-j- j- n-s-o- k-j-g-? ---------------------- Koji je naslov knjige? 0
Jak se jmenují sousedovic děti? K--o -e-z--- --sjedo-a----c-? K--- s- z--- s-------- d----- K-k- s- z-v- s-s-e-o-a d-e-a- ----------------------------- Kako se zovu susjedova djeca? 0
Kdy mají děti prázdniny? Kada su---e--i ško-s-i pr-znici? K--- s- d----- š------ p-------- K-d- s- d-e-j- š-o-s-i p-a-n-c-? -------------------------------- Kada su dječji školski praznici? 0
Kdy jsou návštěvní hodiny lékaře? Ka-- su -i-e-n----- ----i-- -a-pa-i-----? K--- s- l---------- t------ z- p--------- K-d- s- l-j-č-i-o-i t-r-i-i z- p-c-j-n-e- ----------------------------------------- Kada su liječnikovi termini za pacijente? 0
Kdy jsou návštěvní hodiny v muzeu? K-d- je -t-o--n mu-e-? K--- j- o------ m----- K-d- j- o-v-r-n m-z-j- ---------------------- Kada je otvoren muzej? 0

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Lepší koncentrace = lepší učení

Když se učíme, musíme se soustředit. Všechna naše pozornost musí směřovat k jedné věci. Schopnost soustředit není vrozená. Nejdříve se musíme naučit, jak se soustředit. To se zpravidla děje ve školce nebo ve škole. V šesti letech se děti dokážou soustředit asi na 15 minut. Děti ve 14 letech se dokážou soustředit a pracovat asi dvakrát tak déle. Doba koncentrace u dospělých trvá asi 45 minut. Po určitém čase se koncentrace ztrácí. Studenti pak ztrácí o látku zájem. Může se u nich projevit únava nebo stres. Učení je potom těžší. Paměť nedokáže látku tak dobře udržet. Člověk však může svou koncentraci zlepšit! Je velmi důležité, abyste se před učením dobře vyspali. Unavený člověk se dokáže soustředit pouze krátce. Náš mozek dělá více chyb, když jsme unavení. Také naše pocity ovlivňují naši koncentraci. Člověk, který se chce učit efektivně, by měl být v neutrálním stavu mysli. Příliš mnoho pozitivních či negativních emocí brání úspěchu při učení. Člověk samozřejmě nedokáže vždy kontrolovat své pocity. Můžete se je ale pokusit při studiu ignorovat. Kdo chce být koncentrovaný, musí být také motivovaný. Při učení musíme mít na paměti stále nějaký cíl. Pouze tehdy je náš mozek připraven se soustředit. Pro dobrou koncentraci je také důležité tiché prostředí. A: Měli byste při učení pít hodně vody, to Vás udrží vzhůru… Kdo pamatuje na všechna tato pravidla, dokáže se soustředit určitě déle!