Konverzační příručka

cs Druhý pád   »   sq Gjinore

99 [devadesát devět]

Druhý pád

Druhý pád

99 [nёntёdhjetёenёntё]

Gjinore

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština albánština Poslouchat Více
kočka mé přítelkyně ma-j- e-s-oqes sime macja e shoqes sime m-c-a e s-o-e- s-m- ------------------- macja e shoqes sime 0
pes mého přítele q--i -----------m qeni i shokut tim q-n- i s-o-u- t-m ----------------- qeni i shokut tim 0
hračky mých dětí l---a--e--ёmi-ёve -ё-mi lodrat e fёmijёve tё mi l-d-a- e f-m-j-v- t- m- ----------------------- lodrat e fёmijёve tё mi 0
To je plášť mého kolegy. Kjo-ё---ё-pall-oja-- kolegut-ti-. Kjo ёshtё palltoja e kolegut tim. K-o ё-h-ё p-l-t-j- e k-l-g-t t-m- --------------------------------- Kjo ёshtё palltoja e kolegut tim. 0
To je auto mé kolegyně. Kjo ё---ё-m----- e-kole-e- --m-. Kjo ёshtё makina e koleges sime. K-o ё-h-ё m-k-n- e k-l-g-s s-m-. -------------------------------- Kjo ёshtё makina e koleges sime. 0
To je práce mých kolegů. Kjo---h-----n------l--ёv-----m-. Kjo ёshtё puna e kolegёve tё mi. K-o ё-h-ё p-n- e k-l-g-v- t- m-. -------------------------------- Kjo ёshtё puna e kolegёve tё mi. 0
Knoflík u košile je utržený. K--s- e k---s-ё- s-m--ёsht- k-p----. Kopsa e kёmishёs sime ёshtё kёputur. K-p-a e k-m-s-ё- s-m- ё-h-ё k-p-t-r- ------------------------------------ Kopsa e kёmishёs sime ёshtё kёputur. 0
Klíč od garáže je pryč. Ç--si-i-g------t k- --m--r. Çelsi i garazhit ka humbur. Ç-l-i i g-r-z-i- k- h-m-u-. --------------------------- Çelsi i garazhit ka humbur. 0
Vedoucího počítač je rozbitý. K-mpj------i -hefit -s-tё p-----r. Kompjuteri i shefit ёshtё prishur. K-m-j-t-r- i s-e-i- ё-h-ё p-i-h-r- ---------------------------------- Kompjuteri i shefit ёshtё prishur. 0
Kdo jsou rodiče té dívky? K-sh -a---pr---ёri- e-v-j---? Kush janё prindёrit e vajzёs? K-s- j-n- p-i-d-r-t e v-j-ё-? ----------------------------- Kush janё prindёrit e vajzёs? 0
Jak se dostanu k domu jejích rodičů? Si -u---tё vij -e s--ё-i- e --ind-rv--t-a-? Si mund tё vij te shtёpia e prindёrve tuaj? S- m-n- t- v-j t- s-t-p-a e p-i-d-r-e t-a-? ------------------------------------------- Si mund tё vij te shtёpia e prindёrve tuaj? 0
Ten dům stojí na konci této ulice. Sh-ё----ёs--ё-n- f-n---- --ugёs. Shtёpia ёshtё nё fund tё rrugёs. S-t-p-a ё-h-ё n- f-n- t- r-u-ё-. -------------------------------- Shtёpia ёshtё nё fund tё rrugёs. 0
Jak se jmenuje hlavní město Švýcarska? Si quhet -rye-yte-- - Z--cr--? Si quhet kryeqyteti i Zvicrёs? S- q-h-t k-y-q-t-t- i Z-i-r-s- ------------------------------ Si quhet kryeqyteti i Zvicrёs? 0
Jak se jmenuje ta kniha? Si --he- --tu-l--- libri-? Si quhet titulli i librit? S- q-h-t t-t-l-i i l-b-i-? -------------------------- Si quhet titulli i librit? 0
Jak se jmenují sousedovic děti? S----hen--ё--jё- e-f--njё--? Si quhen fёmijёt e fqinjёve? S- q-h-n f-m-j-t e f-i-j-v-? ---------------------------- Si quhen fёmijёt e fqinjёve? 0
Kdy mají děti prázdniny? K-r -anё-----i-et-v-ro-e -- -ё--j-ve? Kur janё pushimet verore tё fёmijёve? K-r j-n- p-s-i-e- v-r-r- t- f-m-j-v-? ------------------------------------- Kur janё pushimet verore tё fёmijёve? 0
Kdy jsou návštěvní hodiny lékaře? Ku--j--- -rare--te-----u? Kur janё oraret te mjeku? K-r j-n- o-a-e- t- m-e-u- ------------------------- Kur janё oraret te mjeku? 0
Kdy jsou návštěvní hodiny v muzeu? K-- ---ё o-a--- - m-z-ut? Kur janё oraret e muzeut? K-r j-n- o-a-e- e m-z-u-? ------------------------- Kur janё oraret e muzeut? 0

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Lepší koncentrace = lepší učení

Když se učíme, musíme se soustředit. Všechna naše pozornost musí směřovat k jedné věci. Schopnost soustředit není vrozená. Nejdříve se musíme naučit, jak se soustředit. To se zpravidla děje ve školce nebo ve škole. V šesti letech se děti dokážou soustředit asi na 15 minut. Děti ve 14 letech se dokážou soustředit a pracovat asi dvakrát tak déle. Doba koncentrace u dospělých trvá asi 45 minut. Po určitém čase se koncentrace ztrácí. Studenti pak ztrácí o látku zájem. Může se u nich projevit únava nebo stres. Učení je potom těžší. Paměť nedokáže látku tak dobře udržet. Člověk však může svou koncentraci zlepšit! Je velmi důležité, abyste se před učením dobře vyspali. Unavený člověk se dokáže soustředit pouze krátce. Náš mozek dělá více chyb, když jsme unavení. Také naše pocity ovlivňují naši koncentraci. Člověk, který se chce učit efektivně, by měl být v neutrálním stavu mysli. Příliš mnoho pozitivních či negativních emocí brání úspěchu při učení. Člověk samozřejmě nedokáže vždy kontrolovat své pocity. Můžete se je ale pokusit při studiu ignorovat. Kdo chce být koncentrovaný, musí být také motivovaný. Při učení musíme mít na paměti stále nějaký cíl. Pouze tehdy je náš mozek připraven se soustředit. Pro dobrou koncentraci je také důležité tiché prostředí. A: Měli byste při učení pít hodně vody, to Vás udrží vzhůru… Kdo pamatuje na všechna tato pravidla, dokáže se soustředit určitě déle!