Konverzační příručka

cs Druhý pád   »   eo Genitivo

99 [devadesát devět]

Druhý pád

Druhý pád

99 [naŭdek naŭ]

Genitivo

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština esperanto Poslouchat Více
kočka mé přítelkyně l- kato-de-m-a am-k--o l- k--- d- m-- a------ l- k-t- d- m-a a-i-i-o ---------------------- la kato de mia amikino 0
pes mého přítele l--h-n----- -ia-am--o l- h---- d- m-- a---- l- h-n-o d- m-a a-i-o --------------------- la hundo de mia amiko 0
hračky mých dětí l--lud---j d- mi-- g-f-l-j l- l------ d- m--- g------ l- l-d-l-j d- m-a- g-f-l-j -------------------------- la ludiloj de miaj gefiloj 0
To je plášť mého kolegy. T-o e--as la--an--lo -- m----o---o. T-- e---- l- m------ d- m-- k------ T-o e-t-s l- m-n-e-o d- m-a k-l-g-. ----------------------------------- Tio estas la mantelo de mia kolego. 0
To je auto mé kolegyně. T-o--s-as la ---o-d- m----ol--ino. T-- e---- l- a--- d- m-- k-------- T-o e-t-s l- a-t- d- m-a k-l-g-n-. ---------------------------------- Tio estas la aŭto de mia kolegino. 0
To je práce mých kolegů. T---es-as --------o -- -i-- ---e-oj. T-- e---- l- l----- d- m--- k------- T-o e-t-s l- l-b-r- d- m-a- k-l-g-j- ------------------------------------ Tio estas la laboro de miaj kolegoj. 0
Knoflík u košile je utržený. La b--ono d---a ĉ-m-zo -a-k--. L- b----- d- l- ĉ----- m------ L- b-t-n- d- l- ĉ-m-z- m-n-a-. ------------------------------ La butono de la ĉemizo mankas. 0
Klíč od garáže je pryč. La -l--i-o--e ---g----o fo-es--s. L- ŝ------ d- l- g----- f-------- L- ŝ-o-i-o d- l- g-r-ĝ- f-r-s-a-. --------------------------------- La ŝlosilo de la garaĝo forestas. 0
Vedoucího počítač je rozbitý. La k-m---ilo de-l---st-o d-f-k----s. L- k-------- d- l- e---- d---------- L- k-m-u-i-o d- l- e-t-o d-f-k-i-i-. ------------------------------------ La komputilo de la estro difektiĝis. 0
Kdo jsou rodiče té dívky? K--j-e-----l---epatr-j -e----k--bi-o? K--- e---- l- g------- d- l- k------- K-u- e-t-s l- g-p-t-o- d- l- k-a-i-o- ------------------------------------- Kiuj estas la gepatroj de la knabino? 0
Jak se dostanu k domu jejích rodičů? K--- m--ating--l----mo- -- ŝ-a---e-a-r-j? K--- m- a----- l- d---- d- ŝ--- g-------- K-e- m- a-i-g- l- d-m-n d- ŝ-a- g-p-t-o-? ----------------------------------------- Kiel mi atingu la domon de ŝiaj gepatroj? 0
Ten dům stojí na konci této ulice. La--omo --tuas ----a fin--d- la s-r-to. L- d--- s----- j- l- f--- d- l- s------ L- d-m- s-t-a- j- l- f-n- d- l- s-r-t-. --------------------------------------- La domo situas je la fino de la strato. 0
Jak se jmenuje hlavní město Švýcarska? K-e- -o-i--s-----ef-r-o------i--an--? K--- n------ l- ĉ------ d- S--------- K-e- n-m-ĝ-s l- ĉ-f-r-o d- S-i-l-n-o- ------------------------------------- Kiel nomiĝas la ĉefurbo de Svislando? 0
Jak se jmenuje ta kniha? K--- tito---as ---l-br-? K--- t-------- l- l----- K-e- t-t-l-ĝ-s l- l-b-o- ------------------------ Kiel titoliĝas la libro? 0
Jak se jmenují sousedovic děti? Ki-l -o--ĝ----a ----lo- de l--n--b-roj? K--- n------ l- g------ d- l- n-------- K-e- n-m-ĝ-s l- g-f-l-j d- l- n-j-a-o-? --------------------------------------- Kiel nomiĝas la gefiloj de la najbaroj? 0
Kdy mají děti prázdniny? K-u- e---s--a-f--i----j ----a -----oj? K--- e---- l- f-------- d- l- i------- K-u- e-t-s l- f-r-d-t-j d- l- i-f-n-j- -------------------------------------- Kiuj estas la feridatoj de la infanoj? 0
Kdy jsou návštěvní hodiny lékaře? K-u--e---s -a--on----horoj de-la -u-acis--? K--- e---- l- k----------- d- l- k--------- K-u- e-t-s l- k-n-u-t-o-o- d- l- k-r-c-s-o- ------------------------------------------- Kiuj estas la konsulthoroj de la kuracisto? 0
Kdy jsou návštěvní hodiny v muzeu? K--j -s-a--la -----rmhor-j ------muz--? K--- e---- l- m----------- d- l- m----- K-u- e-t-s l- m-l-e-m-o-o- d- l- m-z-o- --------------------------------------- Kiuj estas la malfermhoroj de la muzeo? 0

Lepší koncentrace = lepší učení

Když se učíme, musíme se soustředit. Všechna naše pozornost musí směřovat k jedné věci. Schopnost soustředit není vrozená. Nejdříve se musíme naučit, jak se soustředit. To se zpravidla děje ve školce nebo ve škole. V šesti letech se děti dokážou soustředit asi na 15 minut. Děti ve 14 letech se dokážou soustředit a pracovat asi dvakrát tak déle. Doba koncentrace u dospělých trvá asi 45 minut. Po určitém čase se koncentrace ztrácí. Studenti pak ztrácí o látku zájem. Může se u nich projevit únava nebo stres. Učení je potom těžší. Paměť nedokáže látku tak dobře udržet. Člověk však může svou koncentraci zlepšit! Je velmi důležité, abyste se před učením dobře vyspali. Unavený člověk se dokáže soustředit pouze krátce. Náš mozek dělá více chyb, když jsme unavení. Také naše pocity ovlivňují naši koncentraci. Člověk, který se chce učit efektivně, by měl být v neutrálním stavu mysli. Příliš mnoho pozitivních či negativních emocí brání úspěchu při učení. Člověk samozřejmě nedokáže vždy kontrolovat své pocity. Můžete se je ale pokusit při studiu ignorovat. Kdo chce být koncentrovaný, musí být také motivovaný. Při učení musíme mít na paměti stále nějaký cíl. Pouze tehdy je náš mozek připraven se soustředit. Pro dobrou koncentraci je také důležité tiché prostředí. A: Měli byste při učení pít hodně vody, to Vás udrží vzhůru… Kdo pamatuje na všechna tato pravidla, dokáže se soustředit určitě déle!