Konverzační příručka

cs Spojky 2   »   hr Veznici 2

95 [devadesát pět]

Spojky 2

Spojky 2

95 [devedeset i pet]

Veznici 2

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština chorvatština Poslouchat Více
Od kdy nepracuje? Od--ad- on--v--e -e r--i? O- k--- o-- v--- n- r---- O- k-d- o-a v-š- n- r-d-? ------------------------- Od kada ona više ne radi? 0
Od té doby, co se vdala? Od --ene-u--je? O- n---- u----- O- n-e-e u-a-e- --------------- Od njene udaje? 0
Ano, nepracuje od té doby, co se vdala. D---o-- ---- ne----i-----a----e--dal-. D-- o-- v--- n- r--- o- k--- s- u----- D-, o-a v-š- n- r-d- o- k-d- s- u-a-a- -------------------------------------- Da, ona više ne radi od kada se udala. 0
Od té doby, co se vdala, nepracuje. Od k--a-se--d-la----š------ad-. O- k--- s- u----- v--- n- r---- O- k-d- s- u-a-a- v-š- n- r-d-. ------------------------------- Od kada se udala, više ne radi. 0
Od té doby, co se poznali, jsou šťastní. O- --d- se -ozna-----ret-----. O- k--- s- p------- s----- s-- O- k-d- s- p-z-a-u- s-e-n- s-. ------------------------------ Od kada se poznaju, sretni su. 0
Od té doby, co mají děti, nechodí často do společnosti. Od kad--i-a-u-dj-cu,-i-l--e --eđ-. O- k--- i---- d----- i----- r----- O- k-d- i-a-u d-e-u- i-l-z- r-e-e- ---------------------------------- Od kada imaju djecu, izlaze rjeđe. 0
Kdy telefonuje? Ka-a on------fon-ra? K--- o-- t---------- K-d- o-a t-l-f-n-r-? -------------------- Kada ona telefonira? 0
Za jízdy? Za v--jem--vo--j-? Z- v------ v------ Z- v-i-e-e v-ž-j-? ------------------ Za vrijeme vožnje? 0
Ano, při řízení. Da--do- v--i-au--. D-- d-- v--- a---- D-, d-k v-z- a-t-. ------------------ Da, dok vozi auto. 0
Telefonuje při řízení. O-- te-efo-ir----k----i -uto. O-- t--------- d-- v--- a---- O-a t-l-f-n-r- d-k v-z- a-t-. ----------------------------- Ona telefonira dok vozi auto. 0
Dívá se na televizi při žehlení. O----le-a te---izi-u --k -la-a. O-- g---- t--------- d-- g----- O-a g-e-a t-l-v-z-j- d-k g-a-a- ------------------------------- Ona gleda televiziju dok glača. 0
Poslouchá hudbu, při dělání domácích úkolů. Ona-sl--a---az-----k --e-a-- --d--ke. O-- s---- g----- d-- r------ z------- O-a s-u-a g-a-b- d-k r-e-a-a z-d-t-e- ------------------------------------- Ona sluša glazbu dok rješava zadatke. 0
Nic nevidím, když nemám brýle. Ja n--v-d-- niš-a kad--------m n--č-l-. J- n- v---- n---- k-- n- n---- n------- J- n- v-d-m n-š-a k-d n- n-s-m n-o-a-e- --------------------------------------- Ja ne vidim ništa kad ne nosim naočale. 0
Nic nerozumím, když ta hudba hraje tak nahlas. N--r--u---em ni----kad-je--l--b---a---g---n-. N- r-------- n---- k-- j- g----- t--- g------ N- r-z-m-j-m n-š-a k-d j- g-a-b- t-k- g-a-n-. --------------------------------------------- Ne razumijem ništa kad je glazba tako glasna. 0
Nic necítím, když mám rýmu. N--o--e--m m-ri-e -a- sa- -rehl---n. N- o------ m----- k-- s-- p--------- N- o-j-ć-m m-r-s- k-d s-m p-e-l-đ-n- ------------------------------------ Ne osjećam mirise kad sam prehlađen. 0
Vezmeme si taxi, pokud bude pršet. M--u-ima-o-t-ksi, -k- --ša pada. M- u------ t----- а-- k--- p---- M- u-i-a-o t-k-i- а-о k-š- p-d-. -------------------------------- Mi uzimamo taksi, аkо kiša pada. 0
Pojedeme na cestu kolem světa, pokud vyhrajeme v loterii. A-o--o---e-o-n- l-tu--i-i--e---na -u--va--e -k--s-ij---. A-- d------- n- l---- i-- ć--- n- p-------- о-- s------- A-o d-b-j-m- n- l-t-, i-i ć-m- n- p-t-v-n-e о-o s-i-e-a- -------------------------------------------------------- Ako dobijemo na lotu, ići ćemo na putovanje оko svijeta. 0
Začneme jíst, pokud brzy nepřijde. Ak--on u-kor- -e-do--, -o--- -em- s-jel-m. A-- o- u----- n- d---- p---- ć--- s j----- A-o o- u-k-r- n- d-đ-, p-č-t ć-m- s j-l-m- ------------------------------------------ Ako on uskoro ne dođe, počet ćemo s jelom. 0

Jazyky Evropské unie

Dnes má Evropská unie více než 25 zemí. V budoucnu budou členy EU ještě další státy. S novým státem obyčejně přichází i nový jazyk. V současnosti se v EU mluví více než dvaceti jazyky. Všechny jazyky Evropské unie jsou rovnocenné. Tato jazyková různorodost je fascinující. Může však vést i k problémům. Skeptici si myslí, že tolik různých jazyků může být pro EU překážkou. Brání totiž efektivní spolupráci. Mnozí si proto myslí, že by měl být zaveden jeden společný jazyk. Tímto jazykem by měly komunikovat všechny státy. Není to ale tak jednoduché. Žádný jazyk nemůže být prohlášen za jediný oficiální. Ostatní země by se pak cítily znevýhodněné. A v Evropě není žádný skutečně neutrální jazyk… Umělý jazyk jako Esperanto by také nefungoval. Neboť v jazyce se vždy odráží i kultura státu. Žádný stát se tedy nechce vzdát svého jazyka. Státy ve svém jazyce vidí část své identity. Jazyková politika je na programu EU důležitým bodem. Existuje dokonce komisař pro mnohojazyčnost. EU má nejvíce překladatelů a tlumočníků na světě. Zhruba 3 500 lidí pracuje na tom, aby se lidé v EU domluvili. Přesto nemohou být úplně všechny dokumenty přeloženy. Zabralo by to příliš mnoho času a stálo příliš mnoho peněz. Většina dokumentů se překládá pouze do několika jazyků. Jazyková různorodost je pro EU jednou z největších výzev. Evropa by se měla sjednotit, aniž by státy přišly o svou identitu!