Konverzační příručka

cs Příslovce   »   hr Prilozi

100 [sto]

Příslovce

Příslovce

100 [sto]

Prilozi

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština chorvatština Poslouchat Více
už jednou – ještě nikdy v---j--no--- jo- ---a-a v-- j----- – j-- n----- v-ć j-d-o- – j-š n-k-d- ----------------------- već jednom – još nikada 0
Byl / a jste už někdy v Berlíně? Jeste--- v-ć---d--m---li --B---i-u? J---- l- v-- j----- b--- u B------- J-s-e l- v-ć j-d-o- b-l- u B-r-i-u- ----------------------------------- Jeste li već jednom bili u Berlinu? 0
Ne, ještě nikdy. Ne, j-š n--a--. N-- j-- n------ N-, j-š n-k-d-. --------------- Ne, još nikada. 0
někdo – nikdo ne-ko – ---ko n---- – n---- n-t-o – n-t-o ------------- netko – nitko 0
Znáte tady někoho? Poznaj-te--i-nek--a--v-je? P-------- l- n----- o----- P-z-a-e-e l- n-k-g- o-d-e- -------------------------- Poznajete li nekoga ovdje? 0
Ne, neznám tady nikoho. N-, -e -o-naj-- --k------dj-. N-- n- p------- n----- o----- N-, n- p-z-a-e- n-k-g- o-d-e- ----------------------------- Ne, ne poznajem nikoga ovdje. 0
ještě – už ne j-- --ne-vi-e j-- – n- v--- j-š – n- v-š- ------------- još – ne više 0
Zůstanete tady ještě dlouho? Os-aj-t- l- -o- ---- -v--e? O------- l- j-- d--- o----- O-t-j-t- l- j-š d-g- o-d-e- --------------------------- Ostajete li još dugo ovdje? 0
Ne, nezůstanu tady dlouho. N-,-ne os---e- -i-- d--- -vd--. N-- n- o------ v--- d--- o----- N-, n- o-t-j-m v-š- d-g- o-d-e- ------------------------------- Ne, ne ostajem više dugo ovdje. 0
ještě něco – už nic j----e-t- ----š-- v--e j-- n---- – n---- v--- j-š n-š-o – n-š-a v-š- ---------------------- još nešto – ništa više 0
Chcete ještě něco k pití? Ž-li-e -i j---n--t--p----i? Ž----- l- j-- n---- p------ Ž-l-t- l- j-š n-š-o p-p-t-? --------------------------- Želite li još nešto popiti? 0
Ne, už nic nechci. Ne- -- -el-- -----n-š-a. N-- n- ž---- v--- n----- N-, n- ž-l-m v-š- n-š-a- ------------------------ Ne, ne želim više ništa. 0
už něco – ještě nic v-ć -eš-o ----š -iš-a v-- n---- – j-- n---- v-ć n-š-o – j-š n-š-a --------------------- već nešto – još ništa 0
Jedl / jedla jste už něco? J-s-e -i --ć --š-o j-li? J---- l- v-- n---- j---- J-s-e l- v-ć n-š-o j-l-? ------------------------ Jeste li već nešto jeli? 0
Ne, ještě jsem nic nejedl / nejedla. Ne----š-n-š---n-sam -e--/--el-. N-- j-- n---- n---- j-- / j---- N-, j-š n-š-a n-s-m j-o / j-l-. ------------------------------- Ne, još ništa nisam jeo / jela. 0
ještě někdo – už nikdo jo- n---o –--iš----tko j-- n---- – v--- n---- j-š n-t-o – v-š- n-t-o ---------------------- još netko – više nitko 0
Chce ještě někdo kávu? Žel- l--još --tko -av-? Ž--- l- j-- n---- k---- Ž-l- l- j-š n-t-o k-v-? ----------------------- Želi li još netko kavu? 0
Ne, už nikdo. Ne, -it-- više. N-- n---- v---- N-, n-t-o v-š-. --------------- Ne, nitko više. 0

Arabský jazyk

Arabský jazyk je jedním z nejdůležitějších jazyků na světě. Více než 300 miliónů lidí mluví arabsky. A ti žijí ve více než 20 různých zemích. Arabština patří mezi afroasijské jazyky. Arabský jazyk vznikl před několika tisíci lety. Nejdříve se používal na Arabském poloostrově. Poté se odtud rozšířil. Mluvená arabština se od té spisovné značně liší. Existuje také mnoho různých arabských dialektů. Dá se říct, že v každé oblasti se mluví jinak. Lidé mluvící různými dialekty si často vůbec nerozumí. Proto jsou filmy z arabských zemí většinou dabovány. Jedině tak jim rozumějí lidé v celé arabské oblasti. Klasickou arabštinou se dnes mluví už jen zřídka. Vyskytuje se pouze v písemné formě. V knihách a novinách se používá standardní arabský jazyk. Arabština dodnes nemá svůj odborný jazyk. Odborné pojmy tedy většinou pocházejí z jiných jazyků. V této oblasti jsou nejdominantnější francouzština a angličtina. Zájem o arabštinu v posledních letech značně stoupl. Stále více lidí se chce naučit arabsky. Kursy arabštiny nabízí každá univerzita a také mnoho škol. Hodně lidí fascinuje především arabské písmo. Píše se zprava doleva. Arabská výslovnost a gramatika nejsou tak jednoduché. Vyskytuje se tam mnoho hlásek a pravidel, které jsou pro jiné jazyky cizí. Při studiu by měl člověk dodržovat určité pořadí. Nejdříve výslovnost, potom gramatika, potom písmo…