Konverzační příručka

cs Sport   »   hr Sport

49 [čtyřicet devět]

Sport

Sport

49 [četrdeset i devet]

Sport

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština chorvatština Poslouchat Více
Sportuješ? B---š -i--e -p-r-om? B---- l- s- s------- B-v-š l- s- s-o-t-m- -------------------- Baviš li se sportom? 0
Ano, potřebuji pohyb. D-- moram s--kr--at-. D-- m---- s- k------- D-, m-r-m s- k-e-a-i- --------------------- Da, moram se kretati. 0
Jsem členem sportovního klubu. Id---u -ed-----o--s--------enj-. I--- u j---- s------- u--------- I-e- u j-d-o s-o-t-k- u-r-ž-n-e- -------------------------------- Idem u jedno sportsko udruženje. 0
Hrajeme fotbal. I--a-o-n-go-e-. I----- n------- I-r-m- n-g-m-t- --------------- Igramo nogomet. 0
Někdy plaveme. P---ka- -liv---. P------ p------- P-n-k-d p-i-a-o- ---------------- Ponekad plivamo. 0
Nebo jezdíme na kole. I-i--o-im---i-i-l. I-- v----- b------ I-i v-z-m- b-c-k-. ------------------ Ili vozimo bicikl. 0
V našem městě je fotbalový stadión. U --š-m -r--u--ma---go-etni -t---on. U n---- g---- i-- n-------- s------- U n-š-m g-a-u i-a n-g-m-t-i s-a-i-n- ------------------------------------ U našem gradu ima nogometni stadion. 0
Je tam i plovárna se saunou. Im----k-đ---i ---------s-----. I-- t------ i b---- s- s------ I-a t-k-đ-r i b-z-n s- s-u-o-. ------------------------------ Ima također i bazen sa saunom. 0
A je tam také golfové hřiště. I -ma---re- z- ---f. I i-- t---- z- g---- I i-a t-r-n z- g-l-. -------------------- I ima teren za golf. 0
Co je v televizi? Š-o -m--n----lev---j-? Š-- i-- n- t---------- Š-o i-a n- t-l-v-z-j-? ---------------------- Što ima na televiziji? 0
Teď dávají fotbal. Up-av- --a-e --go----- utakmica. U----- t---- n-------- u-------- U-r-v- t-a-e n-g-m-t-a u-a-m-c-. -------------------------------- Upravo traje nogometna utakmica. 0
Německo hraje proti Anglii. Nj---čk-----č-d--g-a-p--t------l-ske. N------- m----- i--- p----- e-------- N-e-a-k- m-m-a- i-r- p-o-i- e-g-e-k-. ------------------------------------- Njemačka momčad igra protiv engleske. 0
Kdo vyhrává? T-o će--o-ij-d--i? T-- ć- p---------- T-o ć- p-b-j-d-t-? ------------------ Tko će pobijediti? 0
Nemám tušení. Ne-a- -oj-a. N---- p----- N-m-m p-j-a- ------------ Nemam pojma. 0
Teď je to nerozhodně. T----tn---e ner--eš--o. T------- j- n---------- T-e-u-n- j- n-r-j-š-n-. ----------------------- Trenutno je neriješeno. 0
Rozhodčí je z Belgie. S-d-c -e--- -e--i--. S---- j- i- B------- S-d-c j- i- B-l-i-e- -------------------- Sudac je iz Belgije. 0
Teď se bude kopat penalta. S-da--e -z--d-----anaester--. S--- s- i----- j------------- S-d- s- i-v-d- j-d-n-e-t-r-c- ----------------------------- Sada se izvodi jedanaesterac. 0
Gól! Jedna nula! G--! -eda- -r-ma-n-l-! G--- J---- p---- n---- G-l- J-d-n p-e-a n-l-! ---------------------- Gol! Jedan prema nula! 0

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Přežívají pouze silná slova!

Zřídka užívaná slova se mění častěji, než slova, která užíváme více. To může být dáno zákony evoluce. Běžné geny se v čase mění méně. Mají stabilnější formu. A to samé platí zřejmě u slov! Jedna studie zkoumala anglická slovesa. V ní se porovnávaly současné tvary sloves s těmi zastaralými. V angličtině je deset nejpoužívanějších sloves nepravidelných. Většina dalších sloves je pravidelná. Ve středověku byla však většina sloves ještě nepravidelná. To znamená, že nepravidelná slovesa, která se málo používala, se stala pravidelnými. Za 300 let bude mít angličtina stěží ještě nějaká nepravidelná slovesa. Jiné studie také prokázaly, že jazyky jsou selektivní stejně jako geny. Vědci porovnávali běžná slova z různých jazyků. Vybrali přitom slova, která jsou si podobná a mají stejný význam. Příkladem toho jsou slova: water, Wasser, vatten . Tato slova mají stejný kořen, tudíž jsou si navzájem velmi podobná. Protože jsou to slova důležitá, používají se často ve všech jazycích. Tím si dokážou udržet svou formu -- a zůstávají až dodnes podobná. Slova, která neoznačují základní věci, se mění mnohem rychleji. Jsou spíše nahrazována jinými slovy. Málo užívaná slova se proto v různých jazycích liší. Proč se málo užívaná slova mění, není úplně jasné. Je možné, že jsou často špatně užívána nebo špatně vyslovena. To proto, že je lidé dobře neznají. Možná, že důležitá slova musejí vždy zůstat stejná. Protože pouze tehdy je správně pochopíme. A slova jsou od toho, abychom jim rozuměli…