Konverzační příručka

cs Druhý pád   »   bg Родителен падеж

99 [devadesát devět]

Druhý pád

Druhý pád

99 [деветдесет и девет]

99 [devetdeset i devet]

Родителен падеж

[Roditelen padezh]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština bulharština Poslouchat Více
kočka mé přítelkyně к------ на----т- пр--т---а котката на моята приятелка к-т-а-а н- м-я-а п-и-т-л-а -------------------------- котката на моята приятелка 0
k-tk--a -----yata p-i-atelka kotkata na moyata priyatelka k-t-a-a n- m-y-t- p-i-a-e-k- ---------------------------- kotkata na moyata priyatelka
pes mého přítele куче-о на-м-------т-л кучето на моя приятел к-ч-т- н- м-я п-и-т-л --------------------- кучето на моя приятел 0
ku----o-na-m--a--riya--l kucheto na moya priyatel k-c-e-o n- m-y- p-i-a-e- ------------------------ kucheto na moya priyatel
hračky mých dětí игр-чки-- н--мо-т- де-а играчките на моите деца и-р-ч-и-е н- м-и-е д-ц- ----------------------- играчките на моите деца 0
i--------- -- -oit- d-tsa igrachkite na moite detsa i-r-c-k-t- n- m-i-e d-t-a ------------------------- igrachkite na moite detsa
To je plášť mého kolegy. Т----е -алтот--на-м-я к--е--. Това е палтото на моя колега. Т-в- е п-л-о-о н- м-я к-л-г-. ----------------------------- Това е палтото на моя колега. 0
T--a-ye-paltot---- --y----l--a. Tova ye paltoto na moya kolega. T-v- y- p-l-o-o n- m-y- k-l-g-. ------------------------------- Tova ye paltoto na moya kolega.
To je auto mé kolegyně. Т-в- е -о-а-а н- -о-т- к-л-жк-. Това е колата на моята колежка. Т-в- е к-л-т- н- м-я-а к-л-ж-а- ------------------------------- Това е колата на моята колежка. 0
T--a-y- ko---a--- -oy--- k-le----. Tova ye kolata na moyata kolezhka. T-v- y- k-l-t- n- m-y-t- k-l-z-k-. ---------------------------------- Tova ye kolata na moyata kolezhka.
To je práce mých kolegů. Т-в--- р--о-а-а--а--о--е-к-ле--. Това е работата на моите колеги. Т-в- е р-б-т-т- н- м-и-е к-л-г-. -------------------------------- Това е работата на моите колеги. 0
Tova ye -a---at- na----t--ko----. Tova ye rabotata na moite kolegi. T-v- y- r-b-t-t- n- m-i-e k-l-g-. --------------------------------- Tova ye rabotata na moite kolegi.
Knoflík u košile je utržený. Ко--е-о н--риз-та--- --ъ-а. Копчето на ризата се скъса. К-п-е-о н- р-з-т- с- с-ъ-а- --------------------------- Копчето на ризата се скъса. 0
Kop----- na r--a-- -e -ky-a. Kopcheto na rizata se skysa. K-p-h-t- n- r-z-t- s- s-y-a- ---------------------------- Kopcheto na rizata se skysa.
Klíč od garáže je pryč. К----- на-гараж--го--яма. Ключът на гаража го няма. К-ю-ъ- н- г-р-ж- г- н-м-. ------------------------- Ключът на гаража го няма. 0
Kl---h-t--a garaz-a -o ----a. Klyuchyt na garazha go nyama. K-y-c-y- n- g-r-z-a g- n-a-a- ----------------------------- Klyuchyt na garazha go nyama.
Vedoucího počítač je rozbitý. К--п-тър-- н- -е-а ---------н. Компютърът на шефа е повреден. К-м-ю-ъ-ъ- н- ш-ф- е п-в-е-е-. ------------------------------ Компютърът на шефа е повреден. 0
Ko-py-t--y- -- -h-fa--e-p-vre--n. Kompyutyryt na shefa ye povreden. K-m-y-t-r-t n- s-e-a y- p-v-e-e-. --------------------------------- Kompyutyryt na shefa ye povreden.
Kdo jsou rodiče té dívky? Ко- ----од-т----е н--м--и-е-о? Кои са родителите на момичето? К-и с- р-д-т-л-т- н- м-м-ч-т-? ------------------------------ Кои са родителите на момичето? 0
K-- s--ro--t---te na m-m-chet-? Koi sa roditelite na momicheto? K-i s- r-d-t-l-t- n- m-m-c-e-o- ------------------------------- Koi sa roditelite na momicheto?
Jak se dostanu k domu jejích rodičů? К-- д-----г-а-до -ъ-а----а тв-ит---о-ите--? Как да стигна до къщата на твоите родители? К-к д- с-и-н- д- к-щ-т- н- т-о-т- р-д-т-л-? ------------------------------------------- Как да стигна до къщата на твоите родители? 0
Kak--a-s--g-a--o-k-s-chata -a ---it---o-i---i? Kak da stigna do kyshchata na tvoite roditeli? K-k d- s-i-n- d- k-s-c-a-a n- t-o-t- r-d-t-l-? ---------------------------------------------- Kak da stigna do kyshchata na tvoite roditeli?
Ten dům stojí na konci této ulice. Къ-ат--- в-к--- н--ул-ц-т-. Къщата е в края на улицата. К-щ-т- е в к-а- н- у-и-а-а- --------------------------- Къщата е в края на улицата. 0
K----h-t--y--v kr--a n- u-i-s--a. Kyshchata ye v kraya na ulitsata. K-s-c-a-a y- v k-a-a n- u-i-s-t-. --------------------------------- Kyshchata ye v kraya na ulitsata.
Jak se jmenuje hlavní město Švýcarska? Ка--се----ва с-ол-ца-- на---е--а-ия? Как се казва столицата на Швейцария? К-к с- к-з-а с-о-и-а-а н- Ш-е-ц-р-я- ------------------------------------ Как се казва столицата на Швейцария? 0
Kak s- ---va---o-its-ta -----v----a-iy-? Kak se kazva stolitsata na Shveytsariya? K-k s- k-z-a s-o-i-s-t- n- S-v-y-s-r-y-? ---------------------------------------- Kak se kazva stolitsata na Shveytsariya?
Jak se jmenuje ta kniha? К--в- --з--л--иет- н----иг-т-? Какво е заглавието на книгата? К-к-о е з-г-а-и-т- н- к-и-а-а- ------------------------------ Какво е заглавието на книгата? 0
K-k----- --gl-vi--- -a-kni-a-a? Kakvo ye zaglavieto na knigata? K-k-o y- z-g-a-i-t- n- k-i-a-a- ------------------------------- Kakvo ye zaglavieto na knigata?
Jak se jmenují sousedovic děti? К-к-се к-з--- --цат- н- -ъ--ди-е? Как се казват децата на съседите? К-к с- к-з-а- д-ц-т- н- с-с-д-т-? --------------------------------- Как се казват децата на съседите? 0
K-k s---a-v---d-tsa-a-----y--di-e? Kak se kazvat detsata na sysedite? K-k s- k-z-a- d-t-a-a n- s-s-d-t-? ---------------------------------- Kak se kazvat detsata na sysedite?
Kdy mají děti prázdniny? К--а-е -аканцият- н- -ецата? Кога е ваканцията на децата? К-г- е в-к-н-и-т- н- д-ц-т-? ---------------------------- Кога е ваканцията на децата? 0
Koga -e ---ant-----a-----et-ata? Koga ye vakantsiyata na detsata? K-g- y- v-k-n-s-y-t- n- d-t-a-a- -------------------------------- Koga ye vakantsiyata na detsata?
Kdy jsou návštěvní hodiny lékaře? Ко-- е при-м-ият час-н----каря? Кога е приемният час на лекаря? К-г- е п-и-м-и-т ч-с н- л-к-р-? ------------------------------- Кога е приемният час на лекаря? 0
K--a ----r--m-iyat--h-- na ---a-ya? Koga ye priemniyat chas na lekarya? K-g- y- p-i-m-i-a- c-a- n- l-k-r-a- ----------------------------------- Koga ye priemniyat chas na lekarya?
Kdy jsou návštěvní hodiny v muzeu? К-кв- е-р-бо-н--о-вр-ме -а м-з--? Какво е работното време на музея? К-к-о е р-б-т-о-о в-е-е н- м-з-я- --------------------------------- Какво е работното време на музея? 0
Ka-v--y- r-b-t-o---vr-me ---muze--? Kakvo ye rabotnoto vreme na muzeya? K-k-o y- r-b-t-o-o v-e-e n- m-z-y-? ----------------------------------- Kakvo ye rabotnoto vreme na muzeya?

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Lepší koncentrace = lepší učení

Když se učíme, musíme se soustředit. Všechna naše pozornost musí směřovat k jedné věci. Schopnost soustředit není vrozená. Nejdříve se musíme naučit, jak se soustředit. To se zpravidla děje ve školce nebo ve škole. V šesti letech se děti dokážou soustředit asi na 15 minut. Děti ve 14 letech se dokážou soustředit a pracovat asi dvakrát tak déle. Doba koncentrace u dospělých trvá asi 45 minut. Po určitém čase se koncentrace ztrácí. Studenti pak ztrácí o látku zájem. Může se u nich projevit únava nebo stres. Učení je potom těžší. Paměť nedokáže látku tak dobře udržet. Člověk však může svou koncentraci zlepšit! Je velmi důležité, abyste se před učením dobře vyspali. Unavený člověk se dokáže soustředit pouze krátce. Náš mozek dělá více chyb, když jsme unavení. Také naše pocity ovlivňují naši koncentraci. Člověk, který se chce učit efektivně, by měl být v neutrálním stavu mysli. Příliš mnoho pozitivních či negativních emocí brání úspěchu při učení. Člověk samozřejmě nedokáže vždy kontrolovat své pocity. Můžete se je ale pokusit při studiu ignorovat. Kdo chce být koncentrovaný, musí být také motivovaný. Při učení musíme mít na paměti stále nějaký cíl. Pouze tehdy je náš mozek připraven se soustředit. Pro dobrou koncentraci je také důležité tiché prostředí. A: Měli byste při učení pít hodně vody, to Vás udrží vzhůru… Kdo pamatuje na všechna tato pravidla, dokáže se soustředit určitě déle!