Konverzační příručka

cs Druhý pád   »   lt Kilmininkas

99 [devadesát devět]

Druhý pád

Druhý pád

99 [devyniasdešimt devyni]

Kilmininkas

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština litevština Poslouchat Více
kočka mé přítelkyně m-----raugė- ka-ė m--- d------ k--- m-n- d-a-g-s k-t- ----------------- mano draugės katė 0
pes mého přítele m-no---au---š-o m--- d----- š-- m-n- d-a-g- š-o --------------- mano draugo šuo 0
hračky mých dětí ma-o-vai-- ža---ai m--- v---- ž------ m-n- v-i-ų ž-i-l-i ------------------ mano vaikų žaislai 0
To je plášť mého kolegy. T---mano-be-dr-dar--o palt-s. T-- m--- b----------- p------ T-i m-n- b-n-r-d-r-i- p-l-a-. ----------------------------- Tai mano bendradarbio paltas. 0
To je auto mé kolegyně. T---m-n- ben-ra-arbės ------bili-. T-- m--- b----------- a----------- T-i m-n- b-n-r-d-r-ė- a-t-m-b-l-s- ---------------------------------- Tai mano bendradarbės automobilis. 0
To je práce mých kolegů. T-i -an- b--d-----b-ų -a--a-. T-- m--- b----------- d------ T-i m-n- b-n-r-d-r-i- d-r-a-. ----------------------------- Tai mano bendradarbių darbas. 0
Knoflík u košile je utržený. M----in-ų s-g- --t--ko. M-------- s--- I------- M-r-k-n-ų s-g- I-t-ū-o- ----------------------- Marškinių saga Ištrūko. 0
Klíč od garáže je pryč. D---o g--až---akta-. D---- g----- r------ D-n-o g-r-ž- r-k-a-. -------------------- Dingo garažo raktas. 0
Vedoucího počítač je rozbitý. Še-- ko--i-t--i- -y-a--s---dę-. Š--- k---------- (---- s------- Š-f- k-m-i-t-r-s (-r-) s-g-d-s- ------------------------------- Šefo kompiuteris (yra) sugedęs. 0
Kdo jsou rodiče té dívky? K----ra me----t-- t-v-i? K-- y-- m-------- t----- K-s y-a m-r-a-t-s t-v-i- ------------------------ Kas yra mergaitės tėvai? 0
Jak se dostanu k domu jejích rodičů? K-i--ma- at-yk-i į--ūs- t-v---amus? K--- m-- a------ į j--- t--- n----- K-i- m-n a-v-k-i į j-s- t-v- n-m-s- ----------------------------------- Kaip man atvykti į jūsų tėvų namus? 0
Ten dům stojí na konci této ulice. N-ma----ovi -a-v-- g---. N---- s---- g----- g---- N-m-s s-o-i g-t-ė- g-l-. ------------------------ Namas stovi gatvės gale. 0
Jak se jmenuje hlavní město Švýcarska? Kaip --din-si-Š-ei-ari--- so-t---? K--- v------- Š---------- s------- K-i- v-d-n-s- Š-e-c-r-j-s s-s-i-ė- ---------------------------------- Kaip vadinasi Šveicarijos sostinė? 0
Jak se jmenuje ta kniha? K-k- --ra) knygo- pava--nim--? K--- (---- k----- p----------- K-k- (-r-) k-y-o- p-v-d-n-m-s- ------------------------------ Koks (yra) knygos pavadinimas? 0
Jak se jmenují sousedovic děti? Ko-ie -a-mynų -a--ų ---da-? K---- k------ v---- v------ K-k-e k-i-y-ų v-i-ų v-r-a-? --------------------------- Kokie kaimynų vaikų vardai? 0
Kdy mají děti prázdniny? K-d--mokin-------t----? K--- m------ a--------- K-d- m-k-n-ų a-o-t-g-s- ----------------------- Kada mokinių atostogos? 0
Kdy jsou návštěvní hodiny lékaře? K--i-s -i- -----o-o p-iėm-m- v--an-o-? K----- š-- g------- p------- v-------- K-k-o- š-o g-d-t-j- p-i-m-m- v-l-n-o-? -------------------------------------- Kokios šio gydytojo priėmimo valandos? 0
Kdy jsou návštěvní hodiny v muzeu? Ko--o--y-a------ja-s--arb- -al---o-? K----- y-- m-------- d---- v-------- K-k-o- y-a m-z-e-a-s d-r-o v-l-n-o-? ------------------------------------ Kokios yra muziejaus darbo valandos? 0

Lepší koncentrace = lepší učení

Když se učíme, musíme se soustředit. Všechna naše pozornost musí směřovat k jedné věci. Schopnost soustředit není vrozená. Nejdříve se musíme naučit, jak se soustředit. To se zpravidla děje ve školce nebo ve škole. V šesti letech se děti dokážou soustředit asi na 15 minut. Děti ve 14 letech se dokážou soustředit a pracovat asi dvakrát tak déle. Doba koncentrace u dospělých trvá asi 45 minut. Po určitém čase se koncentrace ztrácí. Studenti pak ztrácí o látku zájem. Může se u nich projevit únava nebo stres. Učení je potom těžší. Paměť nedokáže látku tak dobře udržet. Člověk však může svou koncentraci zlepšit! Je velmi důležité, abyste se před učením dobře vyspali. Unavený člověk se dokáže soustředit pouze krátce. Náš mozek dělá více chyb, když jsme unavení. Také naše pocity ovlivňují naši koncentraci. Člověk, který se chce učit efektivně, by měl být v neutrálním stavu mysli. Příliš mnoho pozitivních či negativních emocí brání úspěchu při učení. Člověk samozřejmě nedokáže vždy kontrolovat své pocity. Můžete se je ale pokusit při studiu ignorovat. Kdo chce být koncentrovaný, musí být také motivovaný. Při učení musíme mít na paměti stále nějaký cíl. Pouze tehdy je náš mozek připraven se soustředit. Pro dobrou koncentraci je také důležité tiché prostředí. A: Měli byste při učení pít hodně vody, to Vás udrží vzhůru… Kdo pamatuje na všechna tato pravidla, dokáže se soustředit určitě déle!