Konverzační příručka

cs Části těla   »   hr Dijelovi tijela

58 [padesát osm]

Části těla

Části těla

58 [pedeset i osam]

Dijelovi tijela

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština chorvatština Poslouchat Více
Nakreslím muže. C-t-m-muš-a-c-. C---- m-------- C-t-m m-š-a-c-. --------------- Crtam muškarca. 0
Nejdříve hlavu. Pr-----av-. P--- g----- P-v- g-a-u- ----------- Prvo glavu. 0
Ten muž má na sobě klobouk. M--kar-c no-----š--. M------- n--- š----- M-š-a-a- n-s- š-š-r- -------------------- Muškarac nosi šešir. 0
Jeho vlasy nejsou vidět. K--- se ----id-. K--- s- n- v---- K-s- s- n- v-d-. ---------------- Kosa se ne vidi. 0
Ani jeho uši nejsou vidět. Uš---- --kođ-- ne-vi--. U-- s- t------ n- v---- U-i s- t-k-đ-r n- v-d-. ----------------------- Uši se također ne vide. 0
Ani jeho záda nejsou vidět. L--a s--takođe---e---d-. L--- s- t------ n- v---- L-đ- s- t-k-đ-r n- v-d-. ------------------------ Leđa se također ne vide. 0
Nakreslím mu oči a ústa. C-tam-o-i - --ta. C---- o-- i u---- C-t-m o-i i u-t-. ----------------- Crtam oči i usta. 0
Ten muž tančí a směje se. M--k-rac -l-še-i-s---e --. M------- p---- i s---- s-- M-š-a-a- p-e-e i s-i-e s-. -------------------------- Muškarac pleše i smije se. 0
Ten muž má dlouhý nos. M-š-ara- i-a -u- n--. M------- i-- d-- n--- M-š-a-a- i-a d-g n-s- --------------------- Muškarac ima dug nos. 0
V rukou drží hůl. On--o-- -ta- u r---m-. O- n--- š--- u r------ O- n-s- š-a- u r-k-m-. ---------------------- On nosi štap u rukama. 0
Kolem krku má také šálu. On--os- ---al-ok-----ta. O- n--- i š-- o-- v----- O- n-s- i š-l o-o v-a-a- ------------------------ On nosi i šal oko vrata. 0
Je zima a je chladno. Z-m- j-----l-dno j-. Z--- j- i h----- j-- Z-m- j- i h-a-n- j-. -------------------- Zima je i hladno je. 0
Jeho paže jsou silné. Ru-- ---j--e. R--- s- j---- R-k- s- j-k-. ------------- Ruke su jake. 0
I jeho nohy jsou silné. N----s--tak-đ-- ja--. N--- s- t------ j---- N-g- s- t-k-đ-r j-k-. --------------------- Noge su također jake. 0
Ten muž je ze sněhu. M--k-r---je--d-snijeg-. M------- j- o- s------- M-š-a-a- j- o- s-i-e-a- ----------------------- Muškarac je od snijega. 0
Nemá na sobě žádné kalhoty a žádný kabát. On-ne--o-- hl----i-k----. O- n- n--- h---- i k----- O- n- n-s- h-a-e i k-p-t- ------------------------- On ne nosi hlače i kaput. 0
Ale nemrzne. A-i -uša-arac s- -e --rz-v-. A-- m-------- s- n- s------- A-i m-š-k-r-c s- n- s-r-a-a- ---------------------------- Ali mušakarac se ne smrzava. 0
Je to sněhulák. O- j- --je-ov--. O- j- s--------- O- j- s-j-g-v-ć- ---------------- On je snjegović. 0

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Jazyk našich předků

Moderní jazyky mohou lingvisté analyzovat. K tomu se používají různé metody. Jak ale lidé mluvili před mnoha tisíci lety? Odpověď na tuto otázku je mnohem těžší. Přesto se jí vědci zaobírají již dlouhá léta. Rádi by zjistili, jak se dříve mluvilo. Snaží se proto rekonstruovat staré jazykové formy. Američtí vědci právě učinili zajímavý objev. Analyzovali více než 2 000 jazyků. Zkoumali přitom především větnou stavbu těchto jazyků. Výsledky jejich studie byly velmi zajímavé. Zhruba polovina jazyků měla větnou stavbu S-O-V. To znamená, že u vět platil tento princip: podmět (Subject), předmět (Object), přísudek (Verb). Více než 700 jazyků se řídí strukturou S-V-O. A zhruba 160 jazyků používá systém V-S-O. Jen asi 40 jazyků užívá stavbu V-O-S. U 120 jazyků se prokázala smíšená forma. Na druhou stranu, systémy O-V-S a O-S-V jsou mnohem vzácnější. Většina zkoumaných jazyků užívá princip S-O-V. Jsou to například perština, japonština nebo turečtina. Většina současných živých jazyků se však řídí strukturou S-V-O. U dnešních indoevropských jazyků tato větná stavba převažuje. Vědci věří, že model S-O-V se používal v minulosti. Tato stavba byla základem všech jazyků. Potom se však jazyky vyvíjely odlišně. Zatím nevíme, proč se to stalo. Různé typy větné stavby ale musejí mít nějaký důvod. Neboť v evolučním vývoji přežije jen to, co má určité výhody...