Konverzační příručka

cs Druhý pád   »   mk Генитив

99 [devadesát devět]

Druhý pád

Druhý pád

99 [деведесет и девет]

99 [dyevyedyesyet i dyevyet]

Генитив

[Guyenitiv]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština makedonština Poslouchat Více
kočka mé přítelkyně м--кат- -а м-ј--а --и-а--лка м------ н- м----- п--------- м-ч-а-а н- м-ј-т- п-и-а-е-к- ---------------------------- мачката на мојата пријателка 0
m-ch--t- n- -oј--a -ri-atyelka m------- n- m----- p---------- m-c-k-t- n- m-ј-t- p-i-a-y-l-a ------------------------------ machkata na moјata priјatyelka
pes mého přítele куч-то----мо--- -р--а--л к----- н- м---- п------- к-ч-т- н- м-ј-т п-и-а-е- ------------------------ кучето на мојот пријател 0
k-o--ye---n- -o--t -ri---yel k-------- n- m---- p-------- k-o-h-e-o n- m-ј-t p-i-a-y-l ---------------------------- koochyeto na moјot priјatyel
hračky mých dětí и-р---ите на моите--еца и-------- н- м---- д--- и-р-ч-и-е н- м-и-е д-ц- ----------------------- играчките на моите деца 0
igura-h-i-y- na--oit-e-dye-za i----------- n- m----- d----- i-u-a-h-i-y- n- m-i-y- d-e-z- ----------------------------- igurachkitye na moitye dyetza
To je plášť mého kolegy. О-а - ----и-о---а ------к--е--. О-- е м------- н- м---- к------ О-а е м-н-и-о- н- м-ј-т к-л-г-. ------------------------------- Ова е мантилот на мојот колега. 0
Ova-ye-ma-ti-ot -a --јo- -ol---ua. O-- y- m------- n- m---- k-------- O-a y- m-n-i-o- n- m-ј-t k-l-e-u-. ---------------------------------- Ova ye mantilot na moјot kolyegua.
To je auto mé kolegyně. О-а --ав------л---на -ојат- к-л---а. О-- е а---------- н- м----- к------- О-а е а-т-м-б-л-т н- м-ј-т- к-л-ш-а- ------------------------------------ Ова е автомобилот на мојата колешка. 0
Ova y------m---lot -a-mo-at- -o--eshk-. O-- y- a---------- n- m----- k--------- O-a y- a-t-m-b-l-t n- m-ј-t- k-l-e-h-a- --------------------------------------- Ova ye avtomobilot na moјata kolyeshka.
To je práce mých kolegů. Ов- е--а--т--- н----и-- ко--г-. О-- е р------- н- м---- к------ О-а е р-б-т-т- н- м-и-е к-л-г-. ------------------------------- Ова е работата на моите колеги. 0
Ov- y- -abo-a-- n- -o-ty- -o--e--i. O-- y- r------- n- m----- k-------- O-a y- r-b-t-t- n- m-i-y- k-l-e-u-. ----------------------------------- Ova ye rabotata na moitye kolyegui.
Knoflík u košile je utržený. К----то о- ---ул-т- - -тк-н-т-. К------ о- к------- е о-------- К-п-е-о о- к-ш-л-т- е о-к-н-т-. ------------------------------- Копчето од кошулата е откинато. 0
K-pchye---o--kosh---ata ------i-at-. K-------- o- k--------- y- o-------- K-p-h-e-o o- k-s-o-l-t- y- o-k-n-t-. ------------------------------------ Kopchyeto od koshoolata ye otkinato.
Klíč od garáže je pryč. Г--н--а-к-учот -д----ажата. Г- н--- к----- о- г-------- Г- н-м- к-у-о- о- г-р-ж-т-. --------------------------- Го нема клучот од гаражата. 0
Gu----e-a-kl--------d-gu----ata. G-- n---- k------- o- g--------- G-o n-e-a k-o-c-o- o- g-a-a-a-a- -------------------------------- Guo nyema kloochot od guaraʐata.
Vedoucího počítač je rozbitý. Ком--у--р-т--- шеф-т-е ра--пан. К---------- н- ш---- е р------- К-м-ј-т-р-т н- ш-ф-т е р-с-п-н- ------------------------------- Компјутерот на шефот е расипан. 0
K-m-јootyer-- ------e-o--ye ---i--n. K------------ n- s------ y- r------- K-m-ј-o-y-r-t n- s-y-f-t y- r-s-p-n- ------------------------------------ Kompјootyerot na shyefot ye rasipan.
Kdo jsou rodiče té dívky? К---с---о-ит-ли-- -а----о--ето? К-- с- р--------- н- д--------- К-и с- р-д-т-л-т- н- д-в-ј-е-о- ------------------------------- Кои се родителите на девојчето? 0
K-i--ye r-d---e-it-- na -yev-----eto? K-- s-- r----------- n- d------------ K-i s-e r-d-t-e-i-y- n- d-e-o-c-y-t-? ------------------------------------- Koi sye rodityelitye na dyevoјchyeto?
Jak se dostanu k domu jejích rodičů? Ка----а-д---ам д- --ќ--а на-ва-и-- род-тели? К--- д- д----- д- к----- н- в----- р-------- К-к- д- д-ј-а- д- к-ќ-т- н- в-ш-т- р-д-т-л-? -------------------------------------------- Како да дојдам до куќата на вашите родители? 0
Kako d- d-јda-----koo----a----v-s---y- r--it-el-? K--- d- d----- d- k------- n- v------- r--------- K-k- d- d-ј-a- d- k-o-j-t- n- v-s-i-y- r-d-t-e-i- ------------------------------------------------- Kako da doјdam do kookjata na vashitye rodityeli?
Ten dům stojí na konci této ulice. Куќа-а-сто- н- ---ј---о--у-и--та. К----- с--- н- к----- о- у------- К-ќ-т- с-о- н- к-а-о- о- у-и-а-а- --------------------------------- Куќата стои на крајот од улицата. 0
Ko-kja-- -to------raј-- -d---l---ata. K------- s--- n- k----- o- o--------- K-o-j-t- s-o- n- k-a-o- o- o-l-t-a-a- ------------------------------------- Kookjata stoi na kraјot od oolitzata.
Jak se jmenuje hlavní město Švýcarska? К-к---е -ика--л-в-иот---ад--- -ва----и--? К--- с- в--- г------- г--- н- Ш---------- К-к- с- в-к- г-а-н-о- г-а- н- Ш-а-ц-р-ј-? ----------------------------------------- Како се вика главниот град на Швајцарија? 0
K--o sy- v--- ----v-io---u-ad -- Sh-a-t---i-a? K--- s-- v--- g-------- g---- n- S------------ K-k- s-e v-k- g-l-v-i-t g-r-d n- S-v-ј-z-r-ј-? ---------------------------------------------- Kako sye vika gulavniot gurad na Shvaјtzariјa?
Jak se jmenuje ta kniha? Ко--- -а-ло-от--а-кн-га--? К-- е н------- н- к------- К-ј е н-с-о-о- н- к-и-а-а- -------------------------- Кој е насловот на книгата? 0
K---ye nas--v-t n- --i--a-a? K-- y- n------- n- k-------- K-ј y- n-s-o-o- n- k-i-u-t-? ---------------------------- Koј ye naslovot na kniguata?
Jak se jmenují sousedovic děti? К--о -- вик-а-----а----- ко---ите? К--- с- в----- д----- н- к-------- К-к- с- в-к-а- д-ц-т- н- к-м-и-т-? ---------------------------------- Како се викаат децата на комшиите? 0
K-k---y- -i-a-- dy-t------- --ms--it-e? K--- s-- v----- d------- n- k---------- K-k- s-e v-k-a- d-e-z-t- n- k-m-h-i-y-? --------------------------------------- Kako sye vikaat dyetzata na komshiitye?
Kdy mají děti prázdniny? Кога-----ч---шните-р---ус-и--- ---а-а? К--- с- у--------- р------- н- д------ К-г- с- у-и-и-н-т- р-с-у-т- н- д-ц-т-? -------------------------------------- Кога се училишните распусти на децата? 0
K-gu-------och-li--ni-y- ra------i--a--yetza--? K---- s-- o------------- r-------- n- d-------- K-g-a s-e o-c-i-i-h-i-y- r-s-o-s-i n- d-e-z-t-? ----------------------------------------------- Kogua sye oochilishnitye raspoosti na dyetzata?
Kdy jsou návštěvní hodiny lékaře? К-га -е -е-ми-и-е-за--ре-л--и к-ј-ле-аро-? К--- с- т-------- з- п------- к-- л------- К-г- с- т-р-и-и-е з- п-е-л-д- к-ј л-к-р-т- ------------------------------------------ Кога се термините за прегледи кај лекарот? 0
K--ua-s-----er----ty--za -r----l-ed- ----lye-a--t? K---- s-- t---------- z- p---------- k-- l-------- K-g-a s-e t-e-m-n-t-e z- p-y-g-l-e-i k-ј l-e-a-o-? -------------------------------------------------- Kogua sye tyerminitye za pryegulyedi kaј lyekarot?
Kdy jsou návštěvní hodiny v muzeu? Ко- ---аб--но-- в-ем--н- му---о-? К-- е р-------- в---- н- м------- К-е е р-б-т-о-о в-е-е н- м-з-ј-т- --------------------------------- Кое е работното време на музејот? 0
K--e-ye ---o--ot---ry--y- -a moo-yeј-t? K--- y- r-------- v------ n- m--------- K-y- y- r-b-t-o-o v-y-m-e n- m-o-y-ј-t- --------------------------------------- Koye ye rabotnoto vryemye na moozyeјot?

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Lepší koncentrace = lepší učení

Když se učíme, musíme se soustředit. Všechna naše pozornost musí směřovat k jedné věci. Schopnost soustředit není vrozená. Nejdříve se musíme naučit, jak se soustředit. To se zpravidla děje ve školce nebo ve škole. V šesti letech se děti dokážou soustředit asi na 15 minut. Děti ve 14 letech se dokážou soustředit a pracovat asi dvakrát tak déle. Doba koncentrace u dospělých trvá asi 45 minut. Po určitém čase se koncentrace ztrácí. Studenti pak ztrácí o látku zájem. Může se u nich projevit únava nebo stres. Učení je potom těžší. Paměť nedokáže látku tak dobře udržet. Člověk však může svou koncentraci zlepšit! Je velmi důležité, abyste se před učením dobře vyspali. Unavený člověk se dokáže soustředit pouze krátce. Náš mozek dělá více chyb, když jsme unavení. Také naše pocity ovlivňují naši koncentraci. Člověk, který se chce učit efektivně, by měl být v neutrálním stavu mysli. Příliš mnoho pozitivních či negativních emocí brání úspěchu při učení. Člověk samozřejmě nedokáže vždy kontrolovat své pocity. Můžete se je ale pokusit při studiu ignorovat. Kdo chce být koncentrovaný, musí být také motivovaný. Při učení musíme mít na paměti stále nějaký cíl. Pouze tehdy je náš mozek připraven se soustředit. Pro dobrou koncentraci je také důležité tiché prostředí. A: Měli byste při učení pít hodně vody, to Vás udrží vzhůru… Kdo pamatuje na všechna tato pravidla, dokáže se soustředit určitě déle!