Konverzační příručka

cs Otázky – minulý čas 2   »   hr Pitati – prošlost 2

86 [osmdesát šest]

Otázky – minulý čas 2

Otázky – minulý čas 2

86 [osamdeset i šest]

Pitati – prošlost 2

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština chorvatština Poslouchat Více
Jakou kravatu jsi měl na sobě? Koj--si k-av-t--no-io? K--- s- k------ n----- K-j- s- k-a-a-u n-s-o- ---------------------- Koju si kravatu nosio? 0
Jaké auto sis koupil / koupila? K--- aut- -i -u--o-/--upi-a? K--- a--- s- k---- / k------ K-j- a-t- s- k-p-o / k-p-l-? ---------------------------- Koji auto si kupio / kupila? 0
Které noviny sis předplatil / předplatila? N- k----si se--o-in--pre-p-at-o /-pre---a-il-? N- k--- s- s- n----- p--------- / p----------- N- k-j- s- s- n-v-n- p-e-p-a-i- / p-e-p-a-i-a- ---------------------------------------------- Na koje si se novine pretplatio / pretplatila? 0
Koho jste viděl / viděla? K-g--ste-v-djeli? K--- s-- v------- K-g- s-e v-d-e-i- ----------------- Koga ste vidjeli? 0
Koho jste potkal / potkala? K-ga-st- --el-? K--- s-- s----- K-g- s-e s-e-i- --------------- Koga ste sreli? 0
Koho jste poznal / poznala? Kog- ste p-e-o-n-l-? K--- s-- p---------- K-g- s-e p-e-o-n-l-? -------------------- Koga ste prepoznali? 0
Kdy jste vstával / vstávala? Ka-a--te -e-u-----? K--- s-- s- u------ K-d- s-e s- u-t-l-? ------------------- Kada ste se ustali? 0
Kdy jste začal / začala? Ka-- st- z--o--li? K--- s-- z-------- K-d- s-e z-p-č-l-? ------------------ Kada ste započeli? 0
Kdy jste skončil / skončila? K-d---t- -r-s---i? K--- s-- p-------- K-d- s-e p-e-t-l-? ------------------ Kada ste prestali? 0
Proč jste se vzbudil / vzbudila? Za--- -t--s- -robu-il-? Z---- s-- s- p--------- Z-š-o s-e s- p-o-u-i-i- ----------------------- Zašto ste se probudili? 0
Proč jste se stal / stala učitelem / učitelkou? Zašt- ----p-st-li-u--te--? Z---- s-- p------ u------- Z-š-o s-e p-s-a-i u-i-e-j- -------------------------- Zašto ste postali učitelj? 0
Proč jste si vzal / vzala taxi? Z--to-s-- -z--i ---s-? Z---- s-- u---- t----- Z-š-o s-e u-e-i t-k-i- ---------------------- Zašto ste uzeli taksi? 0
Odkud jste přišel / přišla? O--kle -t- d-š-i? O----- s-- d----- O-a-l- s-e d-š-i- ----------------- Odakle ste došli? 0
Kam jste šel / šla? Ka-o s-e ---i? K--- s-- i---- K-m- s-e i-l-? -------------- Kamo ste išli? 0
Kde jste byl / byla? G--e-st- ---i? G--- s-- b---- G-j- s-e b-l-? -------------- Gdje ste bili? 0
Komu jsi pomohl / pomohla? Kom- si--om--ao------ogla? K--- s- p------ / p------- K-m- s- p-m-g-o / p-m-g-a- -------------------------- Kome si pomogao / pomogla? 0
Komu jsi napsal / napsala? K-m- si-p--a--- --s--a? K--- s- p---- / p------ K-m- s- p-s-o / p-s-l-? ----------------------- Kome si pisao / pisala? 0
Komu jsi odpověděl / odpověděla? Kom--s---d-ov---- / odg-v--i--? K--- s- o-------- / o---------- K-m- s- o-g-v-r-o / o-g-v-r-l-? ------------------------------- Kome si odgovorio / odgovorila? 0

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Dvoujazyčnost zlepšuje sluch

Lidé hovořící dvěma jazyky lépe slyší. Umí přesněji odlišit dva různé zvuky. K tomuto závěru došla jedna americká studie. Vědci testovali několik teenagerů. Někteří z nich vyrůstali v dvoujazyčném prostředí. Tito teenageři mluvili anglicky a španělsky. Ti ostatní mluvili pouze anglicky. Mladí lidé měli poslouchat určitou slabiku. Byla to slabika „da”. Nepatří do žádného z výše uvedených jazyků. Tato slabika jim byla přehrána do sluchátek. Přitom byla pomocí elektrod měřena jejich mozková aktivita. Po testu si teenageři poslechli tuto slabiku ještě jednou. Tentokrát však slyšeli i spoustu rušivých zvuků. Bylo to několik hlasů říkajících nesmyslné věty. Dvoujazyční jedinci reagovali na tuto slabiku velmi silně. Jejich mozek vykazoval velkou aktivitu. Dokázali slabiku přesně identifikovat s rušivými zvuky i bez nich. Teenageři hovořící jedním jazykem to nezvládli. Jejich sluch nebyl tak dobrý jako sluch jejich kolegů. Výsledek experimentu vědce překvapil. Do té doby věděli, že obzvlášť dobrý sluch mají hudebníci. Vypadá to ale, že také dvoujazyčnost trénuje lidské ucho. Lidé hovořící dvěma jazyky jsou neustále konfrontováni s různými zvuky. Jejich mozek si tedy musí vyvinout nové schopnosti. Učí se, jak odlišit různé jazykové podněty. Vědci nyní testují, jak jazykové schopnosti ovlivňují mozek. Možná může pozitivně ovlivnit sluch i to, když se člověk naučí jazyk v pozdějších letech života…