Konverzační příručka

cs Druhý pád   »   sr Генитив

99 [devadesát devět]

Druhý pád

Druhý pád

99 [деведесет и девет]

99 [devedeset i devet]

Генитив

[Genitiv]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština srbština Poslouchat Více
kočka mé přítelkyně М--ка-м--е-п-ијатељ-це Мачка моје пријатељице М-ч-а м-ј- п-и-а-е-и-е ---------------------- Мачка моје пријатељице 0
M-čka--oje-prijat--j--e Mačka moje prijateljice M-č-a m-j- p-i-a-e-j-c- ----------------------- Mačka moje prijateljice
pes mého přítele Пас м-- при-а---а Пас мог пријатеља П-с м-г п-и-а-е-а ----------------- Пас мог пријатеља 0
P-------p---a--l-a Pas mog prijatelja P-s m-g p-i-a-e-j- ------------------ Pas mog prijatelja
hračky mých dětí И--ач-- -оје----е Играчке моје деце И-р-ч-е м-ј- д-ц- ----------------- Играчке моје деце 0
I-račke-m-je--ece Igračke moje dece I-r-č-e m-j- d-c- ----------------- Igračke moje dece
To je plášť mého kolegy. Ово ј--манти----г коле--. Ово је мантил мог колеге. О-о ј- м-н-и- м-г к-л-г-. ------------------------- Ово је мантил мог колеге. 0
Ovo-j---an--l m-g-----ge. Ovo je mantil mog kolege. O-o j- m-n-i- m-g k-l-g-. ------------------------- Ovo je mantil mog kolege.
To je auto mé kolegyně. О-- ј- -у------е--ол--и--ц-. Ово је ауто моје колегинице. О-о ј- а-т- м-ј- к-л-г-н-ц-. ---------------------------- Ово је ауто моје колегинице. 0
Ovo je -uto--oje --l-g-nic-. Ovo je auto moje koleginice. O-o j- a-t- m-j- k-l-g-n-c-. ---------------------------- Ovo je auto moje koleginice.
To je práce mých kolegů. О---је -о-а- мо-и--ко--га. Ово је посао мојих колега. О-о ј- п-с-о м-ј-х к-л-г-. -------------------------- Ово је посао мојих колега. 0
O-- j- ------moj---ko-ega. Ovo je posao mojih kolega. O-o j- p-s-o m-j-h k-l-g-. -------------------------- Ovo je posao mojih kolega.
Knoflík u košile je utržený. Ду-м---а к------је о----о. Дугме на кошуљи је отпало. Д-г-е н- к-ш-љ- ј- о-п-л-. -------------------------- Дугме на кошуљи је отпало. 0
D-g----a-koš---i j--ot--lo. Dugme na košulji je otpalo. D-g-e n- k-š-l-i j- o-p-l-. --------------------------- Dugme na košulji je otpalo.
Klíč od garáže je pryč. Кљ-ч-од------- -е н--т--. Кључ од гараже је нестао. К-у- о- г-р-ж- ј- н-с-а-. ------------------------- Кључ од гараже је нестао. 0
Kl-uč-od-garaže je ----a-. Ključ od garaže je nestao. K-j-č o- g-r-ž- j- n-s-a-. -------------------------- Ključ od garaže je nestao.
Vedoucího počítač je rozbitý. Ше--- --м--у--- је-п---а--н. Шефов компјутер је покварен. Ш-ф-в к-м-ј-т-р ј- п-к-а-е-. ---------------------------- Шефов компјутер је покварен. 0
Š-fov k---j-t-r------k-are-. Šefov kompjuter je pokvaren. Š-f-v k-m-j-t-r j- p-k-a-e-. ---------------------------- Šefov kompjuter je pokvaren.
Kdo jsou rodiče té dívky? К--су-родите---д-в--ч--е? Ко су родитељи девојчице? К- с- р-д-т-љ- д-в-ј-и-е- ------------------------- Ко су родитељи девојчице? 0
K- -u -od--e-------ojč---? Ko su roditelji devojčice? K- s- r-d-t-l-i d-v-j-i-e- -------------------------- Ko su roditelji devojčice?
Jak se dostanu k domu jejích rodičů? Как--д- ---ем-до к-------их--од-те--? Како да дођем до куће њених родитеља? К-к- д- д-ђ-м д- к-ћ- њ-н-х р-д-т-љ-? ------------------------------------- Како да дођем до куће њених родитеља? 0
Ka-o d--d-đem -o------ n-enih-r--i--l--? Kako da dođem do kuc-e njenih roditelja? K-k- d- d-đ-m d- k-c-e n-e-i- r-d-t-l-a- ---------------------------------------- Kako da dođem do kuće njenih roditelja?
Ten dům stojí na konci této ulice. К--- --------- на---ај-----ц-. Кућа се налази на крају улице. К-ћ- с- н-л-з- н- к-а-у у-и-е- ------------------------------ Кућа се налази на крају улице. 0
K-c-a -e ----z- -a k-a-u ---ce. Kuc-a se nalazi na kraju ulice. K-c-a s- n-l-z- n- k-a-u u-i-e- ------------------------------- Kuća se nalazi na kraju ulice.
Jak se jmenuje hlavní město Švýcarska? К--о-с---ове-г-а-ни ------в---арс--? Како се зове главни град Швајцарске? К-к- с- з-в- г-а-н- г-а- Ш-а-ц-р-к-? ------------------------------------ Како се зове главни град Швајцарске? 0
K-ko -- zo-------n- gra- --a-c----e? Kako se zove glavni grad Švajcarske? K-k- s- z-v- g-a-n- g-a- Š-a-c-r-k-? ------------------------------------ Kako se zove glavni grad Švajcarske?
Jak se jmenuje ta kniha? Ко-и је нас-------г-? Који је наслов књиге? К-ј- ј- н-с-о- к-и-е- --------------------- Који је наслов књиге? 0
Ko-i--e n-slo----ji-e? Koji je naslov knjige? K-j- j- n-s-o- k-j-g-? ---------------------- Koji je naslov knjige?
Jak se jmenují sousedovic děti? К--о-се з--- д-ц---д---м-и-e? Како се зову деца oд комшијe? К-к- с- з-в- д-ц- o- к-м-и-e- ----------------------------- Како се зову деца oд комшијe? 0
Kak-----zo-u de-a od k-mšije? Kako se zovu deca od komšije? K-k- s- z-v- d-c- o- k-m-i-e- ----------------------------- Kako se zovu deca od komšije?
Kdy mají děti prázdniny? К-да -- -ко-ск--р-сп----д-це? Када је школски распуст деце? К-д- ј- ш-о-с-и р-с-у-т д-ц-? ----------------------------- Када је школски распуст деце? 0
K-d- -e šk---k-------st ---e? Kada je školski raspust dece? K-d- j- š-o-s-i r-s-u-t d-c-? ----------------------------- Kada je školski raspust dece?
Kdy jsou návštěvní hodiny lékaře? Ка-- -- -о--ор--и т--мин- -а -ацијен--? Када су докторови термини за пацијенте? К-д- с- д-к-о-о-и т-р-и-и з- п-ц-ј-н-е- --------------------------------------- Када су докторови термини за пацијенте? 0
Kad- s----k-oro-i --r---i--a-p--i-en-e? Kada su doktorovi termini za pacijente? K-d- s- d-k-o-o-i t-r-i-i z- p-c-j-n-e- --------------------------------------- Kada su doktorovi termini za pacijente?
Kdy jsou návštěvní hodiny v muzeu? Када -е----о--н-му-е-? Када је отворен музеј? К-д- ј- о-в-р-н м-з-ј- ---------------------- Када је отворен музеј? 0
K-d-------v-r-- mu-ej? Kada je otvoren muzej? K-d- j- o-v-r-n m-z-j- ---------------------- Kada je otvoren muzej?

Lepší koncentrace = lepší učení

Když se učíme, musíme se soustředit. Všechna naše pozornost musí směřovat k jedné věci. Schopnost soustředit není vrozená. Nejdříve se musíme naučit, jak se soustředit. To se zpravidla děje ve školce nebo ve škole. V šesti letech se děti dokážou soustředit asi na 15 minut. Děti ve 14 letech se dokážou soustředit a pracovat asi dvakrát tak déle. Doba koncentrace u dospělých trvá asi 45 minut. Po určitém čase se koncentrace ztrácí. Studenti pak ztrácí o látku zájem. Může se u nich projevit únava nebo stres. Učení je potom těžší. Paměť nedokáže látku tak dobře udržet. Člověk však může svou koncentraci zlepšit! Je velmi důležité, abyste se před učením dobře vyspali. Unavený člověk se dokáže soustředit pouze krátce. Náš mozek dělá více chyb, když jsme unavení. Také naše pocity ovlivňují naši koncentraci. Člověk, který se chce učit efektivně, by měl být v neutrálním stavu mysli. Příliš mnoho pozitivních či negativních emocí brání úspěchu při učení. Člověk samozřejmě nedokáže vždy kontrolovat své pocity. Můžete se je ale pokusit při studiu ignorovat. Kdo chce být koncentrovaný, musí být také motivovaný. Při učení musíme mít na paměti stále nějaký cíl. Pouze tehdy je náš mozek připraven se soustředit. Pro dobrou koncentraci je také důležité tiché prostředí. A: Měli byste při učení pít hodně vody, to Vás udrží vzhůru… Kdo pamatuje na všechna tato pravidla, dokáže se soustředit určitě déle!