Konverzační příručka

cs zdůvodnění 1   »   hr nešto obrazložiti 1

75 [sedmdesát pět]

zdůvodnění 1

zdůvodnění 1

75 [sedamdeset i pet]

nešto obrazložiti 1

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština chorvatština Poslouchat Více
Proč nepřijdete? Za-t---e do-az--e? Zašto ne dolazite? Z-š-o n- d-l-z-t-? ------------------ Zašto ne dolazite? 0
Je špatné počasí. V-i---e-j- tako-loše. Vrijeme je tako loše. V-i-e-e j- t-k- l-š-. --------------------- Vrijeme je tako loše. 0
Nepřijdu, protože je špatné počasí. N- -ol-z-- ----je v-ijem- ---- --š-. Ne dolazim jer je vrijeme tako loše. N- d-l-z-m j-r j- v-i-e-e t-k- l-š-. ------------------------------------ Ne dolazim jer je vrijeme tako loše. 0
Proč nepřijde? Za--o-on-n----l-zi? Zašto on ne dolazi? Z-š-o o- n- d-l-z-? ------------------- Zašto on ne dolazi? 0
Není pozván. On -i-- -o-v-n. On nije pozvan. O- n-j- p-z-a-. --------------- On nije pozvan. 0
Nepřijde, protože není pozván. On ne -o---- -e- ni-e --z-an. On ne dolazi jer nije pozvan. O- n- d-l-z- j-r n-j- p-z-a-. ----------------------------- On ne dolazi jer nije pozvan. 0
Proč nepřijdeš? Z-----ne d-l--i-? Zašto ne dolaziš? Z-š-o n- d-l-z-š- ----------------- Zašto ne dolaziš? 0
Nemám čas. N-ma- ----e--. Nemam vremena. N-m-m v-e-e-a- -------------- Nemam vremena. 0
Nepřijdu, protože nemám čas. Ne ----z-- j-r n-m-- v-e--n-. Ne dolazim jer nemam vremena. N- d-l-z-m j-r n-m-m v-e-e-a- ----------------------------- Ne dolazim jer nemam vremena. 0
Proč nezůstaneš? Z-š-o-ne ---a-eš? Zašto ne ostaneš? Z-š-o n- o-t-n-š- ----------------- Zašto ne ostaneš? 0
Musím ještě pracovat. Mo-am-j----a----. Moram još raditi. M-r-m j-š r-d-t-. ----------------- Moram još raditi. 0
Nezůstanu, protože musím ještě pracovat. N----t-jem--er -o--- -o- radit-. Ne ostajem jer moram još raditi. N- o-t-j-m j-r m-r-m j-š r-d-t-. -------------------------------- Ne ostajem jer moram još raditi. 0
Proč už odcházíte? Z-š-o -e- o---z-te? Zašto već odlazite? Z-š-o v-ć o-l-z-t-? ------------------- Zašto već odlazite? 0
Jsem unavený. U-oran-/--m-r----am. Umoran / umorna sam. U-o-a- / u-o-n- s-m- -------------------- Umoran / umorna sam. 0
Jdu pryč, protože jsem unavený. O-lazim-j--------mo--n-/-umo--a. Odlazim jer sam umoran / umorna. O-l-z-m j-r s-m u-o-a- / u-o-n-. -------------------------------- Odlazim jer sam umoran / umorna. 0
Proč už odjíždíte? Z--to -----dlazi-e? Zašto već odlazite? Z-š-o v-ć o-l-z-t-? ------------------- Zašto već odlazite? 0
Je už pozdě. Ve-----ka-no. Već je kasno. V-ć j- k-s-o- ------------- Već je kasno. 0
Odjíždím, protože už je pozdě. Odla-im za---j-r--- --ć ---no. Odlazim zato jer je već kasno. O-l-z-m z-t- j-r j- v-ć k-s-o- ------------------------------ Odlazim zato jer je već kasno. 0

Mateřský jazyk = pocitový, cizí jazyk = racionální?

Když se učíme cizí jazyky, stimulujeme přitom náš mozek. Učením se naše myšlení mění. Stáváme se kreativnějšími a flexibilnějšími. Komplexní myšlení je také snazší pro lidi, kteří hovoří více jazyky. Při učení se procvičuje paměť. Čím více se naučíme, tím lépe paměť funguje. Kdo se naučil hodně jazyků, naučí se i jiné věci rychleji. Dokáže se na určitou věc lépe a déle soustředit. Díky tomu řeší problémy rychleji. Lidé hovořící více jazyky jsou také rozhodnější. I to, jak se rozhodují, závisí na jazyku. Jazyk, ve kterém myslíme, ovlivňuje naše rozhodnutí. V rámci studie testovali psychologové několik lidí. Všichni mluvili dvěma jazyky. Kromě svého mateřského jazyka mluvili ještě jedním jazykem. Tito lidé měli odpovědět na otázku. Týkala se řešení určitého problému. Přitom měli na výběr dvě možnosti. Jedna z možností byla o mnoho riskantnější než ta druhá. Lidé měli zodpovědět otázku v obou jazycích. A odpověď se změnila, když se změnil jazyk! Když mluvili svou mateřštinou, zvolili riziko. V cizím jazyce se ale rozhodli pro jistější možnost. Po skončení tohoto testu si měli také vsadit. I zde byl zřejmý rozdíl. Když používali cizí jazyk, byli racionálnější. Vědci předpokládají, že se v cizím jazyku lépe koncentrujeme. Neděláme tedy rozhodnutí emocionálně, ale racionálně.