Konverzační příručka

cs Minulý čas 2   »   hr Prošlost 2

82 [osmdesát dva]

Minulý čas 2

Minulý čas 2

82 [osamdeset i dva]

Prošlost 2

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština chorvatština Poslouchat Více
Musel / musela jsi zavolat sanitku? Je-- -----rao-/--orala z--ti h-t-u p----? J--- l- m---- / m----- z---- h---- p----- J-s- l- m-r-o / m-r-l- z-a-i h-t-u p-m-ć- ----------------------------------------- Jesi li morao / morala zvati hitnu pomoć? 0
Musel / musela jsi zavolat lékaře? Je-i l----r-o --m--a-a z-ati -i--č-i-a? J--- l- m---- / m----- z---- l--------- J-s- l- m-r-o / m-r-l- z-a-i l-j-č-i-a- --------------------------------------- Jesi li morao / morala zvati liječnika? 0
Musel / musela jsi zavolat policii? J---- -i ---ao --m--ala-zvati -oli-i-u? J- s- l- m---- / m----- z---- p-------- J- s- l- m-r-o / m-r-l- z-a-i p-l-c-j-? --------------------------------------- Je si li morao / morala zvati policiju? 0
Máte to telefonní číslo? Teď jsem ho ještě měl. Imat--l- broj--ele----?------- s-- -a----o-/ im-l-. I---- l- b--- t-------- U----- s-- g- i--- / i----- I-a-e l- b-o- t-l-f-n-? U-r-v- s-m g- i-a- / i-a-a- --------------------------------------------------- Imate li broj telefona? Upravo sam ga imao / imala. 0
Máte tu adresu? Teď jsem ji ještě měl. I---e l- adres----pr-vo-sam -- --a-----ma-a. I---- l- a------ U----- s-- j- i--- / i----- I-a-e l- a-r-s-? U-r-v- s-m j- i-a- / i-a-a- -------------------------------------------- Imate li adresu? Upravo sam je imao / imala. 0
Máte ten plán města? Teď jsem ho ještě měl. I--t--l---l-- g-ad-----ra-- -am ---ima- /--ma--. I---- l- p--- g----- U----- s-- g- i--- / i----- I-a-e l- p-a- g-a-a- U-r-v- s-m g- i-a- / i-a-a- ------------------------------------------------ Imate li plan grada? Upravo sam ga imao / imala. 0
Přišel včas? Nemohl přijít včas. Je-li --šao t---o--a -r--eme?----e-mo-ao--oći -oč-o na--rij-m-. J- l- d---- t---- n- v------- N--- m---- d--- t---- n- v------- J- l- d-š-o t-č-o n- v-i-e-e- N-j- m-g-o d-ć- t-č-o n- v-i-e-e- --------------------------------------------------------------- Je li došao točno na vrijeme? Nije mogao doći točno na vrijeme. 0
Našel cestu? Nemohl najít cestu. Je l---aš-o--u------- m--a--n--- -ut. J- l- n---- p--- N--- m---- n--- p--- J- l- n-š-o p-t- N-j- m-g-o n-ć- p-t- ------------------------------------- Je li našao put? Nije mogao naći put. 0
Rozuměl ti? Nerozuměl mi. J--li te r--um--?--ije me ----- r---m---i. J- l- t- r------- N--- m- m---- r--------- J- l- t- r-z-m-o- N-j- m- m-g-o r-z-m-e-i- ------------------------------------------ Je li te razumio? Nije me mogao razumjeti. 0
Proč jsi nemohl přijít včas? Z--t----s---og-o-/ -ogla -o-i točn--na-v---em-? Z---- n--- m---- / m---- d--- t---- n- v------- Z-š-o n-s- m-g-o / m-g-a d-ć- t-č-o n- v-i-e-e- ----------------------------------------------- Zašto nisi mogao / mogla doći točno na vrijeme? 0
Proč jsi nemohl najít cestu? Zašt---isi-m-g-o - m-gla------p-t? Z---- n--- m---- / m---- n--- p--- Z-š-o n-s- m-g-o / m-g-a n-ć- p-t- ---------------------------------- Zašto nisi mogao / mogla naći put? 0
Proč jsi mu nerozuměl? Zašt---- ---i-mo-ao ----g-a----um-e--? Z---- g- n--- m---- / m---- r--------- Z-š-o g- n-s- m-g-o / m-g-a r-z-m-e-i- -------------------------------------- Zašto ga nisi mogao / mogla razumjeti? 0
Nemohl jsem přijít včas, protože nejel žádný autobus. Nisam--ogao-/-m-gl- d-ć---o-no na---i-e---j-r nije---z-o--i--d---aut--us. N---- m---- / m---- d--- t---- n- v------ j-- n--- v---- n------ a------- N-s-m m-g-o / m-g-a d-ć- t-č-o n- v-i-e-e j-r n-j- v-z-o n-j-d-n a-t-b-s- ------------------------------------------------------------------------- Nisam mogao / mogla doći točno na vrijeme jer nije vozio nijedan autobus. 0
Nemohl jsem najít cestu, protože jsem neměl plán města. N-sam --g-- / --g-a--aći-pu--j----isam --ao plan--r-da. N---- m---- / m---- n--- p-- j-- n---- i--- p--- g----- N-s-m m-g-o / m-g-a n-ć- p-t j-r n-s-m i-a- p-a- g-a-a- ------------------------------------------------------- Nisam mogao / mogla naći put jer nisam imao plan grada. 0
Nerozuměl jsem mu, protože ta hudba byla moc hlasitá. N---m-g--mog---/ -og-----zumjet-------e glazba----- -re--a-n-. N---- g- m---- / m---- r-------- j-- j- g----- b--- p--------- N-s-m g- m-g-o / m-g-a r-z-m-e-i j-r j- g-a-b- b-l- p-e-l-s-a- -------------------------------------------------------------- Nisam ga mogao / mogla razumjeti jer je glazba bila preglasna. 0
Musel jsem si vzít taxi. M-r-- /---ral--sa--uzeti -a--i. M---- / m----- s-- u---- t----- M-r-o / m-r-l- s-m u-e-i t-k-i- ------------------------------- Morao / morala sam uzeti taksi. 0
Musel jsem si koupit plán města. M---- --m-r-la-sa- ku---i-pl-----a-a. M---- / m----- s-- k----- p--- g----- M-r-o / m-r-l- s-m k-p-t- p-a- g-a-a- ------------------------------------- Morao / morala sam kupiti plan grada. 0
Musel jsem vypnout rádio. M-r---/-m----a---------j-č----radio. M---- / m----- s-- i--------- r----- M-r-o / m-r-l- s-m i-k-j-č-t- r-d-o- ------------------------------------ Morao / morala sam isključiti radio. 0

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Cizí jazyk je lepší se učit v cizině!

Dospělí se neučí jazyk tak snadno jako děti. Jejich mozek je už zcela vyvinutý. Nedokáže si už tak snadno vytvořit nové struktury. V dospělosti je ale stále možné se jazyk naučit velmi dobře! K tomu je třeba vycestovat do země, kde se tím jazykem mluví. Cizí jazyk se opravdu dobře naučíte v cizině. To ví každý, kdo si už někdy udělal jazykové prázdniny. Člověk se lépe naučí nový jazyk v jeho přirozeném prostředí. Jedna nová studie nedávno dospěla k zajímavému závěru. Ukazuje, že člověk se nový jazyk v cizině naučí také jinak . Mozek je tam schopen cizí jazyk zpracovávat jako mateřský. Vědci již dlouho věřili, že existují různé učební procesy. Nyní to zjevně prokázal i test. Skupina lidí se při něm měla učit fiktivní jazyky. Část lidí chodila na normální vyučování. Druhá část lidí se učila v simulovaném prostředí ciziny. Tito lidé se museli v cizím prostředí zorientovat. Každý, s kým přišli do styku, mluvil tímto novým jazykem. Lidé z této skupiny tedy nebyli běžní studenti jazyků. Patřili mezi neznámou komunitu „rodilých” mluvčích. Byli tak nuceni si s novým jazykem poradit rychle. Po nějaké době byly obě skupiny prozkoušeny. Obě skupiny projevily stejně dobrou znalost nového jazyka. Jejich mozky však cizí jazyk zpracovávaly odlišně. Ti, co se učili „v cizině”, vykazovali pozoruhodnou mozkovou aktivitu. Jejich mozek zpracovával gramatiku cizího jazyka, jako by to byl jejich vlastní jazyk. Byly to stejné mechanismy jako u rodilých mluvčích. Jazykové prázdniny jsou nejpříjemnějším a nejefektivnějším způsobem učení!