Konverzační příručka

cs Země a jazyky   »   hr Zemlje i jezici

5 [pět]

Země a jazyky

Země a jazyky

5 [pet]

Zemlje i jezici

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština chorvatština Poslouchat Více
John je z Londýna. J--n-j- ---L-nd-n-. J--- j- i- L------- J-h- j- i- L-n-o-a- ------------------- John je iz Londona. 0
Londýn leží ve Velké Británii. London j--u V-l---j-Br---ni-i. L----- j- u V------ B--------- L-n-o- j- u V-l-k-j B-i-a-i-i- ------------------------------ London je u Velikoj Britaniji. 0
On mluví anglicky. On --vo-i-en--es--. O- g----- e-------- O- g-v-r- e-g-e-k-. ------------------- On govori engleski. 0
Maria je z Madridu. M-ri---j-----M--rida. M----- j- i- M------- M-r-j- j- i- M-d-i-a- --------------------- Marija je iz Madrida. 0
Madrid leží ve Španělsku. Ma-r-d -e u Šp--j-ls---. M----- j- u Š----------- M-d-i- j- u Š-a-j-l-k-j- ------------------------ Madrid je u Španjolskoj. 0
Ona mluví španělsky. On- gov-ri-š--nj---ki. O-- g----- š---------- O-a g-v-r- š-a-j-l-k-. ---------------------- Ona govori španjolski. 0
Petr a Marta jsou z Berlína. P--er --Marth- -u-----er--n-. P---- i M----- s- i- B------- P-t-r i M-r-h- s- i- B-r-i-a- ----------------------------- Peter i Martha su iz Berlina. 0
Berlín leží v Německu. Be--in je u --emačk--. B----- j- u N--------- B-r-i- j- u N-e-a-k-j- ---------------------- Berlin je u Njemačkoj. 0
Mluvíte oba / obě německy? G-v-ri-e ----b-je-n--m----? G------- l- o---- n-------- G-v-r-t- l- o-o-e n-e-a-k-? --------------------------- Govorite li oboje njemački? 0
Londýn je hlavní město. L---o- -- -l--n--g---. L----- j- g----- g---- L-n-o- j- g-a-n- g-a-. ---------------------- London je glavni grad. 0
Madrid a Berlín jsou také hlavní města. Ma-r---i-B-rl-- -u-ta--đe--glav---g-ad---. M----- i B----- s- t------ g----- g------- M-d-i- i B-r-i- s- t-k-đ-r g-a-n- g-a-o-i- ------------------------------------------ Madrid i Berlin su također glavni gradovi. 0
Hlavní města jsou velká a hlučná. Glavn- ---do-i--u-v-li-- i b-čni. G----- g------ s- v----- i b----- G-a-n- g-a-o-i s- v-l-k- i b-č-i- --------------------------------- Glavni gradovi su veliki i bučni. 0
Francie leží v Evropě. Fra----ka -e-u ----pi. F-------- j- u E------ F-a-c-s-a j- u E-r-p-. ---------------------- Francuska je u Europi. 0
Egypt leží v Africe. E--pat--e-u--f-i-i. E----- j- u A------ E-i-a- j- u A-r-c-. ------------------- Egipat je u Africi. 0
Japonsko leží v Asii. J--an je u-A--j-. J---- j- u A----- J-p-n j- u A-i-i- ----------------- Japan je u Aziji. 0
Kanada leží v Severní Americe. Ka---- ---- ---v--n----mer-c-. K----- j- u S-------- A------- K-n-d- j- u S-e-e-n-j A-e-i-i- ------------------------------ Kanada je u Sjevernoj Americi. 0
Panama leží ve Střední Americe. Panam- -e-- Sre---oj -me-i--. P----- j- u S------- A------- P-n-m- j- u S-e-n-o- A-e-i-i- ----------------------------- Panama je u Srednjoj Americi. 0
Brazílie leží v Jižní Americe. Br-z-l-je---Juž----A-----i. B----- j- u J----- A------- B-a-i- j- u J-ž-o- A-e-i-i- --------------------------- Brazil je u Južnoj Americi. 0

Jazyky a dialekty

Na světě je 6 000 až 7 000 různých jazyků. Počet dialektů je samozřejmě mnohem vyšší. Jaký je ale rozdíl mezi jazykem a dialektem? Dialekty jsou vždy vázány na určitou místní oblast. Patří proto k regionálním jazykovým formám. Dialekt je tedy jazyková forma s nejmenším dosahem. Zpravidla mají dialekty jen mluvenou nikoliv psanou podobu. Tvoří svůj vlastní jazykový systém. A mají také svá pravidla. Teoreticky může mít každý jazyk libovolný počet dialektů. Všechny dialekty patří do standardního jazyka. Standardnímu jazyku rozumějí všichni obyvatelé země. Tímto jazykem se mohou bavit i lidé s různými dialekty. Téměř všechny dialekty ztrácejí stále více na významu. Ve městech se s nimi již téměř nesetkáme. Také v zaměstnání se používá většinou standardní jazyk. Lidé používající dialekt jsou často považovány za venkovany nebo nevzdělance. Přitom se vyskytují ve všech sociálních vrstvách. Nejsou tedy o nic méně inteligentní než ostatní. Právě naopak! Kdo mluví dialektem, má mnoho výhod. Například při studiu cizích jazyků. Lidé hovořící dialektem vědí, že existují různé jazykové formy. A naučili se rychle měnit různé jazykové styly. Mají proto vyšší schopnost variace. Jejich cit jim napoví, jaký jazykový styl mají v určité situaci použít. To je dokonce vědecky prokázáno. Takže: nebojte se používat dialekt, vyplatí se to!