Konverzační příručka

cs Druhý pád   »   uk Родовий відмінок

99 [devadesát devět]

Druhý pád

Druhý pád

99 [дев’яносто дев’ять]

99 [devʺyanosto devʺyatʹ]

Родовий відмінок

[Rodovyy̆ vidminok]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština ukrajinština Poslouchat Více
kočka mé přítelkyně кі--- -о---под-у-и к---- м--- п------ к-ш-а м-є- п-д-у-и ------------------ кішка моєї подруги 0
kis-k- -oye-- -o----y k----- m----- p------ k-s-k- m-y-i- p-d-u-y --------------------- kishka moyeï podruhy
pes mého přítele со-а----о-- д---а с----- м--- д---- с-б-к- м-г- д-у-а ----------------- собака мого друга 0
s-b--- ---o-dr--a s----- m--- d---- s-b-k- m-h- d-u-a ----------------- sobaka moho druha
hračky mých dětí і-рашк- -о-х д-т-й і------ м--- д---- і-р-ш-и м-ї- д-т-й ------------------ іграшки моїх дітей 0
ihr----- moï-- d-t--̆ i------- m----- d----- i-r-s-k- m-i-k- d-t-y- ---------------------- ihrashky moïkh ditey̆
To je plášť mého kolegy. ц- -----ьт- мог- ---е-и. ц- – п----- м--- к------ ц- – п-л-т- м-г- к-л-г-. ------------------------ це – пальто мого колеги. 0
t-e-- p-l----moho---l-h-. t-- – p----- m--- k------ t-e – p-l-t- m-h- k-l-h-. ------------------------- tse – palʹto moho kolehy.
To je auto mé kolegyně. Це-- --------л--мо-ї-к--ег-. Ц- – а--------- м--- к------ Ц- – а-т-м-б-л- м-є- к-л-г-. ---------------------------- Це – автомобіль моєї колеги. 0
T-e---a-to--b--ʹ -o-e-̈ --le--. T-- – a--------- m----- k------ T-e – a-t-m-b-l- m-y-i- k-l-h-. ------------------------------- Tse – avtomobilʹ moyeï kolehy.
To je práce mých kolegů. Це –----от- --ї- ко---. Ц- – р----- м--- к----- Ц- – р-б-т- м-ї- к-л-г- ----------------------- Це – робота моїх колег. 0
T-e-----bota mo--k-----e-. T-- – r----- m----- k----- T-e – r-b-t- m-i-k- k-l-h- -------------------------- Tse – robota moïkh koleh.
Knoflík u košile je utržený. Ґ--з-к-ві-л-ті---і----рочк-. Ґ----- в------- в-- с------- Ґ-д-и- в-д-е-і- в-д с-р-ч-и- ---------------------------- Ґудзик відлетів від сорочки. 0
G---y--v---e-i- v-d-s-r-c--y. G----- v------- v-- s-------- G-d-y- v-d-e-i- v-d s-r-c-k-. ----------------------------- Gudzyk vidletiv vid sorochky.
Klíč od garáže je pryč. Не-а- -л--а-в-д-га----. Н---- к---- в-- г------ Н-м-є к-ю-а в-д г-р-ж-. ----------------------- Немає ключа від гаража. 0
N--a-- -l---ha --d h--az-a. N----- k------ v-- h------- N-m-y- k-y-c-a v-d h-r-z-a- --------------------------- Nemaye klyucha vid harazha.
Vedoucího počítač je rozbitý. К-мп--те--ке-івник- -і-сова--й. К-------- к-------- з---------- К-м-’-т-р к-р-в-и-а з-п-о-а-и-. ------------------------------- Комп’ютер керівника зіпсований. 0
K-mp-------k---v---a -i------y--. K--------- k-------- z----------- K-m-'-u-e- k-r-v-y-a z-p-o-a-y-̆- --------------------------------- Komp'yuter kerivnyka zipsovanyy̆.
Kdo jsou rodiče té dívky? Хт--ба------і--и-ки? Х-- б----- д-------- Х-о б-т-к- д-в-и-к-? -------------------- Хто батьки дівчинки? 0
Kh---b---ky di-ch---y ? K--- b----- d-------- ? K-t- b-t-k- d-v-h-n-y ? ----------------------- Khto batʹky divchynky ?
Jak se dostanu k domu jejích rodičů? Як пр-й---до ---инку -- --т-к-в? Я- п----- д- б------ ї- б------- Я- п-о-т- д- б-д-н-у ї- б-т-к-в- -------------------------------- Як пройти до будинку її батьків? 0
Y-- p--y̆-y-d- -udyn---ï-- -a--k-v? Y-- p------ d- b------ i--- b------- Y-k p-o-̆-y d- b-d-n-u i-i- b-t-k-v- ------------------------------------ Yak proy̆ty do budynku ïï batʹkiv?
Ten dům stojí na konci této ulice. Б---нок-в-кі-ці в-л-ці. Б------ в к---- в------ Б-д-н-к в к-н-і в-л-ц-. ----------------------- Будинок в кінці вулиці. 0
Budy----- k-nt-- vul--si. B------ v k----- v------- B-d-n-k v k-n-s- v-l-t-i- ------------------------- Budynok v kintsi vulytsi.
Jak se jmenuje hlavní město Švýcarska? Я- -ази--є---я ст-л--- Шв--ц-рі-? Я- н---------- с------ Ш--------- Я- н-з-в-є-ь-я с-о-и-я Ш-е-ц-р-ї- --------------------------------- Як називається столиця Швейцарії? 0
Yak--a-y----tʹ-y- s------ya --vey-tsar---? Y-- n------------ s-------- S------------- Y-k n-z-v-y-t-s-a s-o-y-s-a S-v-y-t-a-i-̈- ------------------------------------------ Yak nazyvayetʹsya stolytsya Shvey̆tsariï?
Jak se jmenuje ta kniha? Як ---иваєть-я --и-а? Я- н---------- к----- Я- н-з-в-є-ь-я к-и-а- --------------------- Як називається книга? 0
Yak---zyva-e---y---n--a? Y-- n------------ k----- Y-k n-z-v-y-t-s-a k-y-a- ------------------------ Yak nazyvayetʹsya knyha?
Jak se jmenují sousedovic děti? Я- -вати-ді--й ------в? Я- з---- д---- с------- Я- з-а-и д-т-й с-с-д-в- ----------------------- Як звати дітей сусідів? 0
Yak-z-at--d---y--s-s-div? Y-- z---- d----- s------- Y-k z-a-y d-t-y- s-s-d-v- ------------------------- Yak zvaty ditey̆ susidiv?
Kdy mají děti prázdniny? Ко-- у діте--к-н-ку--? К--- у д---- к-------- К-л- у д-т-й к-н-к-л-? ---------------------- Коли у дітей канікули? 0
Koly - --tey̆----ik---? K--- u d----- k-------- K-l- u d-t-y- k-n-k-l-? ----------------------- Koly u ditey̆ kanikuly?
Kdy jsou návštěvní hodiny lékaře? Ко-и ---й--- ---а-? К--- п------ л----- К-л- п-и-м-є л-к-р- ------------------- Коли приймає лікар? 0
Koly-pry-̆m-ye--ik-r? K--- p-------- l----- K-l- p-y-̆-a-e l-k-r- --------------------- Koly pryy̆maye likar?
Kdy jsou návštěvní hodiny v muzeu? Ко-и-муз---в------ни-? К--- м---- в---------- К-л- м-з-й в-д-и-е-и-? ---------------------- Коли музей відчинений? 0
Ko-- mu-e-- -----yneny--? K--- m----- v------------ K-l- m-z-y- v-d-h-n-n-y-? ------------------------- Koly muzey̆ vidchynenyy̆?

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Lepší koncentrace = lepší učení

Když se učíme, musíme se soustředit. Všechna naše pozornost musí směřovat k jedné věci. Schopnost soustředit není vrozená. Nejdříve se musíme naučit, jak se soustředit. To se zpravidla děje ve školce nebo ve škole. V šesti letech se děti dokážou soustředit asi na 15 minut. Děti ve 14 letech se dokážou soustředit a pracovat asi dvakrát tak déle. Doba koncentrace u dospělých trvá asi 45 minut. Po určitém čase se koncentrace ztrácí. Studenti pak ztrácí o látku zájem. Může se u nich projevit únava nebo stres. Učení je potom těžší. Paměť nedokáže látku tak dobře udržet. Člověk však může svou koncentraci zlepšit! Je velmi důležité, abyste se před učením dobře vyspali. Unavený člověk se dokáže soustředit pouze krátce. Náš mozek dělá více chyb, když jsme unavení. Také naše pocity ovlivňují naši koncentraci. Člověk, který se chce učit efektivně, by měl být v neutrálním stavu mysli. Příliš mnoho pozitivních či negativních emocí brání úspěchu při učení. Člověk samozřejmě nedokáže vždy kontrolovat své pocity. Můžete se je ale pokusit při studiu ignorovat. Kdo chce být koncentrovaný, musí být také motivovaný. Při učení musíme mít na paměti stále nějaký cíl. Pouze tehdy je náš mozek připraven se soustředit. Pro dobrou koncentraci je také důležité tiché prostředí. A: Měli byste při učení pít hodně vody, to Vás udrží vzhůru… Kdo pamatuje na všechna tato pravidla, dokáže se soustředit určitě déle!