Konverzační příručka

cs Nakupování   »   hr Kupovina

54 [padesát čtyři]

Nakupování

Nakupování

54 [pedeset i četiri]

Kupovina

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština chorvatština Poslouchat Více
Chtěl bych koupit nějaký dárek. Že--- k----- p-----. Želim kupiti poklon. 0
Ale ne moc drahý. Al-- n---- p------ s----. Ali, ništa previše skupo. 0
Možná nějakou kabelku? Mo--- r---- t------? Možda ručnu torbicu? 0
Jakou barvu byste chtěl / chtěla? Ko-- b--- ž-----? Koju boju želite? 0
Černou, hnědou nebo bílou? Cr--- s---- i-- b-----? Crnu, smeđu ili bijelu? 0
Větší nebo menší? Ve---- i-- m---? Veliku ili malu? 0
Můžu si prohlédnout tuto? Mo-- l- v------ o--? Mogu li vidjeti ovu? 0
Je z kůže? Je l- o-- o- k---? Je li ona od kože? 0
Nebo z koženky? Il- j- o- u------- m---------? Ili je od umjetnog materijala? 0
Samozřejmě z kůže. Na------ о- k---. Naravno, оd kože. 0
Je obzvlášť kvalitní. To j- p------ d---- k--------. To je posebno dobra kvaliteta. 0
A ta taška je skutečně velmi levná. A c----- r---- t------ j- s------ p-------. A cijena ručne torbice je stvarno povoljna. 0
Tato se mi líbí. Sv--- m- s-. Sviđa mi se. 0
Vezmu si tuto. Uz-- ć- j-. Uzet ću je. 0
Mohu ji případně vyměnit? Mo-- l- j- e--------- z---------? Mogu li je eventualno zamijeniti? 0
Samozřejmě. Po----------- s-. Podrazumijeva se. 0
Zabalíme ji jako dárek. Up------ ć--- j- k-- p-----. Upakirat ćemo jе kao poklon. 0
Támhle je pokladna. Ta-- p---- j- b-------. Tamo preko je blagajna. 0

Kdo rozumí komu?

Na světě je asi 7 miliard lidí. Všichni mají svůj jazyk. Bohužel, ne všichni máme stejný. Abychom se tedy dorozuměli s jinými národy, musíme se naučit jazyky. To je často velmi náročné. Ale jsou jazyky, které si jsou velmi podobné. Lidé hovořící těmito jazyky si navzájem rozumí, aniž by ovládali ty druhé. Tento fenomén se nazývá mutual intelligibility (vzájemná srozumitelnost) . U ní rozlišujeme dvě varianty. První variantou je ústní vzájemná srozumitelnost. V tomto případě si lidé rozumí, když na sebe navzájem mluví. Nerozumí však psané formě druhého jazyka. To proto, že jazyky mají různé psané podoby. Příkladem takových jazyků jsou hindština a urdština. Písemná vzájemná srozumitelnost je pak druhou variantou. V tomto případě lidé rozumí psané formě jiného jazyka. Nerozumí si však, pokud na sebe mluví. Důvodem je zcela odlišná výslovnost. Příkladem je němčina a nizozemština. Většina příbuzných jazyků obsahuje obě varianty. To znamená, že jsou vzájemně srozumitelné jak ústně tak písemně. Příkladem je ruština a ukrajinština nebo thajština a laoština. Existuje však také asymetrická forma vzájemné srozumitelnosti. Ta nastane, když mají lidé navzájem různou úroveň porozumění. Portugalci rozumí Španělům lépe, než Španělé Portugalcům. Rakušané také rozumí lépe Němcům, než je tomu naopak. V těchto případech je překážkou výslovnost nebo dialekt. Ten, kdo si chce velmi dobře popovídat, musí se naučit něco nového…