Konverzační příručka

cs Seznamování   »   nn Getting to know others

3 [tři]

Seznamování

Seznamování

3 [tre]

Getting to know others

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština nynorsk Poslouchat Více
Ahoj! He-! Hei! H-i- ---- Hei! 0
Dobrý den! G-- d--! God dag! G-d d-g- -------- God dag! 0
Jak se máte? Kor---- går de-? Korleis går det? K-r-e-s g-r d-t- ---------------- Korleis går det? 0
Jste z Evropy? K--m d- f-å -uro-a? Kjem du frå Europa? K-e- d- f-å E-r-p-? ------------------- Kjem du frå Europa? 0
Jste z Ameriky? K-e- d- fr- -m-rik-? Kjem du frå Amerika? K-e- d- f-å A-e-i-a- -------------------- Kjem du frå Amerika? 0
Jste z Asie? Kjem----f---As--? Kjem du frå Asia? K-e- d- f-å A-i-? ----------------- Kjem du frå Asia? 0
Ve kterém hotelu bydlíte? Kv--h----- -u--d- p-? Kva hotell bur du på? K-a h-t-l- b-r d- p-? --------------------- Kva hotell bur du på? 0
Jak dlouho už tu jste? Ko----n-- -ar d- --re--er? Kor lenge har du vore her? K-r l-n-e h-r d- v-r- h-r- -------------------------- Kor lenge har du vore her? 0
Jak dlouho tu zůstanete? Ko----nge -----du ---e-h--? Kor lenge skal du vere her? K-r l-n-e s-a- d- v-r- h-r- --------------------------- Kor lenge skal du vere her? 0
Líbí se Vám tady? L-k---d----g-he-? Likar du deg her? L-k-r d- d-g h-r- ----------------- Likar du deg her? 0
Jste tu na dovolené? Er--- på ferie her? Er du på ferie her? E- d- p- f-r-e h-r- ------------------- Er du på ferie her? 0
Přijďte ke mně někdy na návštěvu! Du -å b-sø-je -eg-ei- ---g! Du må besøkje meg ein gong! D- m- b-s-k-e m-g e-n g-n-! --------------------------- Du må besøkje meg ein gong! 0
Tady máte mou adresu. H-r e--adre-s- -i. Her er adressa mi. H-r e- a-r-s-a m-. ------------------ Her er adressa mi. 0
Uvidíme se zítra? Sjå-s---- i--o-g--? Sjåast vi i morgon? S-å-s- v- i m-r-o-? ------------------- Sjåast vi i morgon? 0
Mrzí mě to, ale už mám v plánu něco jiného. Ors-k, e- har n-ko -n---å-gj--e. Orsak, eg har noko anna å gjere. O-s-k- e- h-r n-k- a-n- å g-e-e- -------------------------------- Orsak, eg har noko anna å gjere. 0
Čau! H- -et! Ha det! H- d-t- ------- Ha det! 0
Na shledanou! V--sj--s-! Vi sjåast! V- s-å-s-! ---------- Vi sjåast! 0
Tak zatím! Ha-d-- så -en--! Ha det så lenge! H- d-t s- l-n-e- ---------------- Ha det så lenge! 0

Abeceda

Pomocí jazyka jsme schopni se dorozumět. Můžeme říci jiným, co si myslíme nebo co cítíme. Stejnou funkci má i písmo. Většina jazyků má své písmo. Písmo tvoří znaky. Tyto znaky mohou vypadat různě. Základem většiny druhů písma jsou písmena. Takovému písmu říkáme abeceda. Abeceda je organizovaná sada grafických znaků. Znaky se podle určitých pravidel spojují do slov. Každý znak se vyslovuje určitým způsobem. Pojem abeceda pochází z řečtiny. První dvě písmena v řečtině jsou totiž alfa a beta. Z dějin známe mnoho různých abeced. Již více než 3 000 let používají lidé písemné znaky. Dříve byly písemné znaky magickými symboly. Pouze několik lidí vědělo, co znamenají. Později znaky svůj symbolický charakter ztratily. Dnes již písmena svůj význam nemají. Dávají smysl teprve v kombinaci s jinými písmeny. Písmo jako např. čínština fungují jinak. Podobá se obrázkům a často znázorňuje to, co znamená. Když píšeme, kódujeme naše myšlenky. Používáme znaky, abychom zaznamenali své vědomosti. Náš mozek se naučil abecedu dekódovat. Znaky tvoří slova a slova vyjadřují myšlenku. Tímto způsobem je možné zachovat text po celá tisíciletí. A stále mu rozumět ….