Konverzační příručka

cs Seznamování   »   eo Konatiĝi

3 [tři]

Seznamování

Seznamování

3 [tri]

Konatiĝi

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština esperanto Poslouchat Více
Ahoj! S-l-t-n! S------- S-l-t-n- -------- Saluton! 0
Dobrý den! Bo----t--o-! B---- t----- B-n-n t-g-n- ------------ Bonan tagon! 0
Jak se máte? Ki-- -i? K--- v-- K-e- v-? -------- Kiel vi? 0
Jste z Evropy? Ĉu vi-v---s -l-E--o--? Ĉ- v- v---- e- E------ Ĉ- v- v-n-s e- E-r-p-? ---------------------- Ĉu vi venas el Eŭropo? 0
Jste z Ameriky? Ĉ---i---nas e---me-ik-? Ĉ- v- v---- e- A------- Ĉ- v- v-n-s e- A-e-i-o- ----------------------- Ĉu vi venas el Ameriko? 0
Jste z Asie? Ĉu -i-----s--l --i-? Ĉ- v- v---- e- A---- Ĉ- v- v-n-s e- A-i-? -------------------- Ĉu vi venas el Azio? 0
Ve kterém hotelu bydlíte? E- k-- h-te-o-v---es--da-? E- k-- h----- v- r-------- E- k-u h-t-l- v- r-s-a-a-? -------------------------- En kiu hotelo vi restadas? 0
Jak dlouho už tu jste? D----am-v- -s--- ĉi-t-e? D- k--- v- e---- ĉ------ D- k-a- v- e-t-s ĉ---i-? ------------------------ De kiam vi estas ĉi-tie? 0
Jak dlouho tu zůstanete? Ĝ-s --am-v--re--as? Ĝ-- k--- v- r------ Ĝ-s k-a- v- r-s-a-? ------------------- Ĝis kiam vi restas? 0
Líbí se Vám tady? Ĉ--pla-----l--i-ĉi-t-e? Ĉ- p----- a- v- ĉ------ Ĉ- p-a-a- a- v- ĉ---i-? ----------------------- Ĉu plaĉas al vi ĉi-tie? 0
Jste tu na dovolené? Ĉ-----fe-----ĉi-t-e? Ĉ- v- f----- ĉ------ Ĉ- v- f-r-a- ĉ---i-? -------------------- Ĉu vi ferias ĉi-tie? 0
Přijďte ke mně někdy na návštěvu! N- he---u-v-z-t- min! N- h----- v----- m--- N- h-z-t- v-z-t- m-n- --------------------- Ne hezitu viziti min! 0
Tady máte mou adresu. Je- --- --r--o. J-- m-- a------ J-n m-a a-r-s-. --------------- Jen mia adreso. 0
Uvidíme se zítra? Ĉ-----vi-----n-m-rgaŭ? Ĉ- n- v--- n-- m------ Ĉ- n- v-d- n-n m-r-a-? ---------------------- Ĉu ni vidu nin morgaŭ? 0
Mrzí mě to, ale už mám v plánu něco jiného. M--be-a-ras,-se--mi j-- h-v-s-ion p--n--an. M- b-------- s-- m- j-- h---- i-- p-------- M- b-d-ŭ-a-, s-d m- j-m h-v-s i-n p-a-i-a-. ------------------------------------------- Mi bedaŭras, sed mi jam havas ion planitan. 0
Čau! Ĝ--! Ĝ--- Ĝ-s- ---- Ĝis! 0
Na shledanou! Ĝ-s---vido! Ĝ-- r------ Ĝ-s r-v-d-! ----------- Ĝis revido! 0
Tak zatím! Ĝi- balda-! Ĝ-- b------ Ĝ-s b-l-a-! ----------- Ĝis baldaŭ! 0

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Abeceda

Pomocí jazyka jsme schopni se dorozumět. Můžeme říci jiným, co si myslíme nebo co cítíme. Stejnou funkci má i písmo. Většina jazyků má své písmo. Písmo tvoří znaky. Tyto znaky mohou vypadat různě. Základem většiny druhů písma jsou písmena. Takovému písmu říkáme abeceda. Abeceda je organizovaná sada grafických znaků. Znaky se podle určitých pravidel spojují do slov. Každý znak se vyslovuje určitým způsobem. Pojem abeceda pochází z řečtiny. První dvě písmena v řečtině jsou totiž alfa a beta. Z dějin známe mnoho různých abeced. Již více než 3 000 let používají lidé písemné znaky. Dříve byly písemné znaky magickými symboly. Pouze několik lidí vědělo, co znamenají. Později znaky svůj symbolický charakter ztratily. Dnes již písmena svůj význam nemají. Dávají smysl teprve v kombinaci s jinými písmeny. Písmo jako např. čínština fungují jinak. Podobá se obrázkům a často znázorňuje to, co znamená. Když píšeme, kódujeme naše myšlenky. Používáme znaky, abychom zaznamenali své vědomosti. Náš mozek se naučil abecedu dekódovat. Znaky tvoří slova a slova vyjadřují myšlenku. Tímto způsobem je možné zachovat text po celá tisíciletí. A stále mu rozumět ….