Konverzační příručka

cs Seznamování   »   lv Iepazīt

3 [tři]

Seznamování

Seznamování

3 [trīs]

Iepazīt

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština lotyština Poslouchat Více
Ahoj! Sv-------veik-! S-ei-i! S------ S------ S------ S-e-k-! S-e-k-! S-e-k-! ----------------------- Sveiks! Sveika! Sveiki! 0
Dobrý den! Labd-en! L------- L-b-i-n- -------- Labdien! 0
Jak se máte? K- --ājas? / -ā--e-? K- k------ / K- i--- K- k-ā-a-? / K- i-t- -------------------- Kā klājas? / Kā iet? 0
Jste z Evropy? V------ e-at -o E----as? V-- J-- e--- n- E------- V-i J-s e-a- n- E-r-p-s- ------------------------ Vai Jūs esat no Eiropas? 0
Jste z Ameriky? Vai -ū- --a- n- Ame----s? V-- J-- e--- n- A-------- V-i J-s e-a- n- A-e-i-a-? ------------------------- Vai Jūs esat no Amerikas? 0
Jste z Asie? V---Jū- -sa- n----ij-s? V-- J-- e--- n- Ā------ V-i J-s e-a- n- Ā-i-a-? ----------------------- Vai Jūs esat no Āzijas? 0
Ve kterém hotelu bydlíte? K-r--vi-sn-----ū- d-īv--at? K--- v------- J-- d-------- K-r- v-e-n-c- J-s d-ī-o-a-? --------------------------- Kurā viesnīcā Jūs dzīvojat? 0
Jak dlouho už tu jste? C-----gi -ūs ja--es---š---? C-- i--- J-- j-- e--- š---- C-k i-g- J-s j-u e-a- š-i-? --------------------------- Cik ilgi Jūs jau esat šeit? 0
Jak dlouho tu zůstanete? Cik-i-gi-Jū---e--al-k-i-t? C-- i--- J-- t- p--------- C-k i-g- J-s t- p-l-k-i-t- -------------------------- Cik ilgi Jūs te paliksiet? 0
Líbí se Vám tady? Vai-J-ms ---t -atī-? V-- J--- š--- p----- V-i J-m- š-i- p-t-k- -------------------- Vai Jums šeit patīk? 0
Jste tu na dovolené? V-i---s ----a-ad-- -tv--ināju--? V-- J-- t- p------ a------------ V-i J-s t- p-v-d-t a-v-ļ-n-j-m-? -------------------------------- Vai Jūs te pavadāt atvaļinājumu? 0
Přijďte ke mně někdy na návštěvu! Ap--em-j-e- --ni! A---------- m---- A-c-e-o-i-t m-n-! ----------------- Apciemojiet mani! 0
Tady máte mou adresu. T- ir-m------res-. T- i- m--- a------ T- i- m-n- a-r-s-. ------------------ Te ir mana adrese. 0
Uvidíme se zítra? Vai m-s r-- r----si-i-s? V-- m-- r-- r----------- V-i m-s r-t r-d-ē-i-i-s- ------------------------ Vai mēs rīt redzēsimies? 0
Mrzí mě to, ale už mám v plánu něco jiného. Ma----ti --l--b-t -an j----r -----plān-. M-- ļ--- ž--- b-- m-- j-- i- c--- p----- M-n ļ-t- ž-l- b-t m-n j-u i- c-t- p-ā-i- ---------------------------------------- Man ļoti žēl, bet man jau ir citi plāni. 0
Čau! A-ā--- --u! A--- / Č--- A-ā- / Č-u- ----------- Atā! / Čau! 0
Na shledanou! U- re-z-š---s! U- r---------- U- r-d-ē-a-o-! -------------- Uz redzēšanos! 0
Tak zatím! Uz-----u r----š-no-! U- d---- r---------- U- d-ī-u r-d-ē-a-o-! -------------------- Uz drīzu redzēšanos! 0

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Abeceda

Pomocí jazyka jsme schopni se dorozumět. Můžeme říci jiným, co si myslíme nebo co cítíme. Stejnou funkci má i písmo. Většina jazyků má své písmo. Písmo tvoří znaky. Tyto znaky mohou vypadat různě. Základem většiny druhů písma jsou písmena. Takovému písmu říkáme abeceda. Abeceda je organizovaná sada grafických znaků. Znaky se podle určitých pravidel spojují do slov. Každý znak se vyslovuje určitým způsobem. Pojem abeceda pochází z řečtiny. První dvě písmena v řečtině jsou totiž alfa a beta. Z dějin známe mnoho různých abeced. Již více než 3 000 let používají lidé písemné znaky. Dříve byly písemné znaky magickými symboly. Pouze několik lidí vědělo, co znamenají. Později znaky svůj symbolický charakter ztratily. Dnes již písmena svůj význam nemají. Dávají smysl teprve v kombinaci s jinými písmeny. Písmo jako např. čínština fungují jinak. Podobá se obrázkům a často znázorňuje to, co znamená. Když píšeme, kódujeme naše myšlenky. Používáme znaky, abychom zaznamenali své vědomosti. Náš mozek se naučil abecedu dekódovat. Znaky tvoří slova a slova vyjadřují myšlenku. Tímto způsobem je možné zachovat text po celá tisíciletí. A stále mu rozumět ….