Konverzační příručka

cs Seznamování   »   et Tuttavaks saama

3 [tři]

Seznamování

Seznamování

3 [kolm]

Tuttavaks saama

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština estonština Poslouchat Více
Ahoj! Te--! T---- T-r-! ----- Tere! 0
Dobrý den! Te-e--ä--as-! T--- p------- T-r- p-e-a-t- ------------- Tere päevast! 0
Jak se máte? K-ida- lä---? K----- l----- K-i-a- l-h-b- ------------- Kuidas läheb? 0
Jste z Evropy? Tu-et- -e-Eu-oo---t? T----- t- E--------- T-l-t- t- E-r-o-a-t- -------------------- Tulete te Euroopast? 0
Jste z Ameriky? Tu--t- -e --ee--kas-? T----- t- A---------- T-l-t- t- A-e-r-k-s-? --------------------- Tulete te Ameerikast? 0
Jste z Asie? T-l--- t----sias-? T----- t- A------- T-l-t- t- A-s-a-t- ------------------ Tulete te Aasiast? 0
Ve kterém hotelu bydlíte? Mi---s-- -ote-li- te--e-tu-e? M------- h------- t- p------- M-l-i-e- h-t-l-i- t- p-a-u-e- ----------------------------- Millises hotellis te peatute? 0
Jak dlouho už tu jste? Ku--k------ ---- jub- olete? K-- k--- t- s--- j--- o----- K-i k-u- t- s-i- j-b- o-e-e- ---------------------------- Kui kaua te siin juba olete? 0
Jak dlouho tu zůstanete? Ku--k-u--s-t--jä-te? K-- k----- t- j----- K-i k-u-k- t- j-ä-e- -------------------- Kui kauaks te jääte? 0
Líbí se Vám tady? Kas tei-e mee-di------? K-- t---- m------ s---- K-s t-i-e m-e-d-b s-i-? ----------------------- Kas teile meeldib siin? 0
Jste tu na dovolené? O-----te -iin ----u---? O---- t- s--- p-------- O-e-e t- s-i- p-h-u-e-? ----------------------- Olete te siin puhkusel? 0
Přijďte ke mně někdy na návštěvu! Kü--sta-e----d--u---i! K-------- m--- k------ K-l-s-a-e m-n- k-n-g-! ---------------------- Külastage mind kunagi! 0
Tady máte mou adresu. S-i- o- -inu--a--e--. S--- o- m--- a------- S-i- o- m-n- a-d-e-s- --------------------- Siin on minu aadress. 0
Uvidíme se zítra? K---näem----mme? K-- n---- h----- K-s n-e-e h-m-e- ---------------- Kas näeme homme? 0
Mrzí mě to, ale už mám v plánu něco jiného. Mu---n----ju,---id --l-o---id-g- ju-a-e--. M-- o- k----- k--- m-- o- m----- j--- e--- M-l o- k-h-u- k-i- m-l o- m-d-g- j-b- e-s- ------------------------------------------ Mul on kahju, kuid mul on midagi juba ees. 0
Čau! H--as-i! H------- H-v-s-i- -------- Hüvasti! 0
Na shledanou! N---m-seni! N---------- N-g-m-s-n-! ----------- Nägemiseni! 0
Tak zatím! Var-ti näem-! V----- n----- V-r-t- n-e-e- ------------- Varsti näeme! 0

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Abeceda

Pomocí jazyka jsme schopni se dorozumět. Můžeme říci jiným, co si myslíme nebo co cítíme. Stejnou funkci má i písmo. Většina jazyků má své písmo. Písmo tvoří znaky. Tyto znaky mohou vypadat různě. Základem většiny druhů písma jsou písmena. Takovému písmu říkáme abeceda. Abeceda je organizovaná sada grafických znaků. Znaky se podle určitých pravidel spojují do slov. Každý znak se vyslovuje určitým způsobem. Pojem abeceda pochází z řečtiny. První dvě písmena v řečtině jsou totiž alfa a beta. Z dějin známe mnoho různých abeced. Již více než 3 000 let používají lidé písemné znaky. Dříve byly písemné znaky magickými symboly. Pouze několik lidí vědělo, co znamenají. Později znaky svůj symbolický charakter ztratily. Dnes již písmena svůj význam nemají. Dávají smysl teprve v kombinaci s jinými písmeny. Písmo jako např. čínština fungují jinak. Podobá se obrázkům a často znázorňuje to, co znamená. Když píšeme, kódujeme naše myšlenky. Používáme znaky, abychom zaznamenali své vědomosti. Náš mozek se naučil abecedu dekódovat. Znaky tvoří slova a slova vyjadřují myšlenku. Tímto způsobem je možné zachovat text po celá tisíciletí. A stále mu rozumět ….