Konverzační příručka

cs Seznamování   »   sr Упознати

3 [tři]

Seznamování

Seznamování

3 [три]

3 [tri]

Упознати

[Upoznati]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština srbština Poslouchat Více
Ahoj! З---в-! З------ З-р-в-! ------- Здраво! 0
Zdr--o! Z------ Z-r-v-! ------- Zdravo!
Dobrý den! Д--а-----! Д---- д--- Д-б-р д-н- ---------- Добар дан! 0
D-b-- ---! D---- d--- D-b-r d-n- ---------- Dobar dan!
Jak se máte? К-к---те- / --ко--и? К--- с--- / К--- с-- К-к- с-е- / К-к- с-? -------------------- Како сте? / Како си? 0
K--o--te? - -a-- --? K--- s--- / K--- s-- K-k- s-e- / K-k- s-? -------------------- Kako ste? / Kako si?
Jste z Evropy? Јест--л- В- и- Ев--п-? Ј---- л- В- и- Е------ Ј-с-е л- В- и- Е-р-п-? ---------------------- Јесте ли Ви из Европе? 0
J-s-------i--z -v-o--? J---- l- V- i- E------ J-s-e l- V- i- E-r-p-? ---------------------- Jeste li Vi iz Evrope?
Jste z Ameriky? Је--е ---Ви -з -мер-к-? Ј---- л- В- и- А------- Ј-с-е л- В- и- А-е-и-е- ----------------------- Јесте ли Ви из Америке? 0
J--te-l--V--i-----r-k-? J---- l- V- i- A------- J-s-e l- V- i- A-e-i-e- ----------------------- Jeste li Vi iz Amerike?
Jste z Asie? Ј-сте ---В---з А-и--? Ј---- л- В- и- А----- Ј-с-е л- В- и- А-и-е- --------------------- Јесте ли Ви из Азије? 0
J---- l- Vi i---z-je? J---- l- V- i- A----- J-s-e l- V- i- A-i-e- --------------------- Jeste li Vi iz Azije?
Ve kterém hotelu bydlíte? У које---о-ел- с---с---т--и? У к---- х----- с-- с-------- У к-ј-м х-т-л- с-е с-е-т-н-? ---------------------------- У којем хотелу сте смештени? 0
U-koj----o-e------ --e-t--i? U k---- h----- s-- s-------- U k-j-m h-t-l- s-e s-e-t-n-? ---------------------------- U kojem hotelu ste smešteni?
Jak dlouho už tu jste? Кол-ко д-го-с---в-- о--е? К----- д--- с-- в-- о---- К-л-к- д-г- с-е в-ћ о-д-? ------------------------- Колико дуго сте већ овде? 0
K----o dugo--te-već-ov--? K----- d--- s-- v--- o---- K-l-k- d-g- s-e v-c- o-d-? -------------------------- Koliko dugo ste već ovde?
Jak dlouho tu zůstanete? Ко-и-о-д----ос------? К----- д--- о-------- К-л-к- д-г- о-т-ј-т-? --------------------- Колико дуго остајете? 0
K-li----u---os-aj-t-? K----- d--- o-------- K-l-k- d-g- o-t-j-t-? --------------------- Koliko dugo ostajete?
Líbí se Vám tady? Д--а-- ли---- с- овде? Д----- л- В-- с- о---- Д-п-д- л- В-м с- о-д-? ---------------------- Допада ли Вам се овде? 0
D-p-d- -- V-m ---ovd-? D----- l- V-- s- o---- D-p-d- l- V-m s- o-d-? ---------------------- Dopada li Vam se ovde?
Jste tu na dovolené? Јес-- ли--вд- на------њ-м-одмор-? Ј---- л- о--- н- г------- о------ Ј-с-е л- о-д- н- г-д-ш-е- о-м-р-? --------------------------------- Јесте ли овде на годишњем одмору? 0
Je--e -i-ov-e n--g-di-n-e---d---u? J---- l- o--- n- g-------- o------ J-s-e l- o-d- n- g-d-š-j-m o-m-r-? ---------------------------------- Jeste li ovde na godišnjem odmoru?
Přijďte ke mně někdy na návštěvu! П-се--те--- ј-дн-м! П------- м- ј------ П-с-т-т- м- ј-д-о-! ------------------- Посетите ме једном! 0
Po---ite-m- --dnom! P------- m- j------ P-s-t-t- m- j-d-o-! ------------------- Posetite me jednom!
Tady máte mou adresu. О-о ј--м--а а-р---. О-- ј- м--- а------ О-о ј- м-ј- а-р-с-. ------------------- Ово је моја адреса. 0
O----- --ja-a-re-a. O-- j- m--- a------ O-o j- m-j- a-r-s-. ------------------- Ovo je moja adresa.
Uvidíme se zítra? Х-ће-- ----е --тр--ви--т-? Х----- л- с- с---- в------ Х-ћ-м- л- с- с-т-а в-д-т-? -------------------------- Хоћемо ли се сутра видети? 0
H--́-m- l- -e sutr---i--ti? H------ l- s- s---- v------ H-c-e-o l- s- s-t-a v-d-t-? --------------------------- Hoćemo li se sutra videti?
Mrzí mě to, ale už mám v plánu něco jiného. Ж-- ми ј-- и--м---ћ с--р- н---о-д-г--ор-но. Ж-- м- ј-- и--- в-- с---- н---- д---------- Ж-о м- ј-, и-а- в-ћ с-т-а н-ш-о д-г-в-р-н-. ------------------------------------------- Жао ми је, имам већ сутра нешто договорено. 0
Ž----- je, im-m već--u----ne-to d--ovoreno. Ž-- m- j-- i--- v--- s---- n---- d---------- Ž-o m- j-, i-a- v-c- s-t-a n-š-o d-g-v-r-n-. -------------------------------------------- Žao mi je, imam već sutra nešto dogovoreno.
Čau! Ћ------Зб----! Ћ--- / З------ Ћ-о- / З-о-о-! -------------- Ћао! / Збогом! 0
Ć----/ -b-g-m! C---- / Z------ C-a-! / Z-o-o-! --------------- Ćao! / Zbogom!
Na shledanou! Дов-ђе-а! Д-------- Д-в-ђ-њ-! --------- Довиђења! 0
Do----nja! D--------- D-v-đ-n-a- ---------- Doviđenja!
Tak zatím! Д----к-ро! Д- у------ Д- у-к-р-! ---------- До ускоро! 0
Do---ko-o! D- u------ D- u-k-r-! ---------- Do uskoro!

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Abeceda

Pomocí jazyka jsme schopni se dorozumět. Můžeme říci jiným, co si myslíme nebo co cítíme. Stejnou funkci má i písmo. Většina jazyků má své písmo. Písmo tvoří znaky. Tyto znaky mohou vypadat různě. Základem většiny druhů písma jsou písmena. Takovému písmu říkáme abeceda. Abeceda je organizovaná sada grafických znaků. Znaky se podle určitých pravidel spojují do slov. Každý znak se vyslovuje určitým způsobem. Pojem abeceda pochází z řečtiny. První dvě písmena v řečtině jsou totiž alfa a beta. Z dějin známe mnoho různých abeced. Již více než 3 000 let používají lidé písemné znaky. Dříve byly písemné znaky magickými symboly. Pouze několik lidí vědělo, co znamenají. Později znaky svůj symbolický charakter ztratily. Dnes již písmena svůj význam nemají. Dávají smysl teprve v kombinaci s jinými písmeny. Písmo jako např. čínština fungují jinak. Podobá se obrázkům a často znázorňuje to, co znamená. Když píšeme, kódujeme naše myšlenky. Používáme znaky, abychom zaznamenali své vědomosti. Náš mozek se naučil abecedu dekódovat. Znaky tvoří slova a slova vyjadřují myšlenku. Tímto způsobem je možné zachovat text po celá tisíciletí. A stále mu rozumět ….