Konverzační příručka

cs Seznamování   »   el Γνωρίζω

3 [tři]

Seznamování

Seznamování

3 [τρία]

3 [tría]

Γνωρίζω

[Gnōrízō]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština řečtina Poslouchat Více
Ahoj! Γ-ια! Γ---- Γ-ι-! ----- Γεια! 0
Ge-a! G---- G-i-! ----- Geia!
Dobrý den! Καλημέρα! Κ-------- Κ-λ-μ-ρ-! --------- Καλημέρα! 0
Ka-ē-é-a! K-------- K-l-m-r-! --------- Kalēméra!
Jak se máte? Τι κάν--ς;-/-Τι κ-νε-ε; Τ- κ------ / Τ- κ------ Τ- κ-ν-ι-; / Τ- κ-ν-τ-; ----------------------- Τι κάνεις; / Τι κάνετε; 0
Ti ------? - Ti kánete? T- k------ / T- k------ T- k-n-i-? / T- k-n-t-? ----------------------- Ti káneis? / Ti kánete?
Jste z Evropy? Ε------π--τ-ν -υρ---; Ε---- α-- τ-- Ε------ Ε-σ-ε α-ό τ-ν Ε-ρ-π-; --------------------- Είστε από την Ευρώπη; 0
E---e a-- --n -u--pē? E---- a-- t-- E------ E-s-e a-ó t-n E-r-p-? --------------------- Eíste apó tēn Eurṓpē?
Jste z Ameriky? Είσ-------------ε-ι-ή; Ε---- α-- τ-- Α------- Ε-σ-ε α-ό τ-ν Α-ε-ι-ή- ---------------------- Είστε από την Αμερική; 0
Eí-te -pó --n-Amerikḗ? E---- a-- t-- A------- E-s-e a-ó t-n A-e-i-ḗ- ---------------------- Eíste apó tēn Amerikḗ?
Jste z Asie? Είσ----π- --ν---ί-; Ε---- α-- τ-- Α---- Ε-σ-ε α-ό τ-ν Α-ί-; ------------------- Είστε από την Ασία; 0
Eís-- --ó-t-- -s--? E---- a-- t-- A---- E-s-e a-ó t-n A-í-? ------------------- Eíste apó tēn Asía?
Ve kterém hotelu bydlíte? Σε----ο-ξ-ν--ο--ίο-μ-νε-ε; Σ- π--- ξ--------- μ------ Σ- π-ι- ξ-ν-δ-χ-ί- μ-ν-τ-; -------------------------- Σε ποιο ξενοδοχείο μένετε; 0
S- p-io xe-o----e-- -é--te? S- p--- x---------- m------ S- p-i- x-n-d-c-e-o m-n-t-? --------------------------- Se poio xenodocheío ménete?
Jak dlouho už tu jste? Πόσ-----ιρ- ε-σ-ε---η-εδώ; Π---- κ---- ε---- ή-- ε--- Π-σ-ν κ-ι-ό ε-σ-ε ή-η ε-ώ- -------------------------- Πόσον καιρό είστε ήδη εδώ; 0
Pó-on kai-ó--íste --ē --ṓ? P---- k---- e---- ḗ-- e--- P-s-n k-i-ó e-s-e ḗ-ē e-ṓ- -------------------------- Póson kairó eíste ḗdē edṓ?
Jak dlouho tu zůstanete? Πό-ο ---μ----τ-; Π--- θ- μ------- Π-σ- θ- μ-ί-ε-ε- ---------------- Πόσο θα μείνετε; 0
P-s----- m------? P--- t-- m------- P-s- t-a m-í-e-e- ----------------- Póso tha meínete?
Líbí se Vám tady? Σας--ρ--ε- ε-ώ; Σ-- α----- ε--- Σ-ς α-έ-ε- ε-ώ- --------------- Σας αρέσει εδώ; 0
S-s --é-ei-e-ṓ? S-- a----- e--- S-s a-é-e- e-ṓ- --------------- Sas arései edṓ?
Jste tu na dovolené? Κ-ν--ε -ι--οπέ- ε-ώ; Κ----- δ------- ε--- Κ-ν-τ- δ-α-ο-έ- ε-ώ- -------------------- Κάνετε διακοπές εδώ; 0
K--e----i-k--és-ed-? K----- d------- e--- K-n-t- d-a-o-é- e-ṓ- -------------------- Kánete diakopés edṓ?
Přijďte ke mně někdy na návštěvu! Π--ιμέν--ε--σ-εψή----! Π------- ε------- σ--- Π-ρ-μ-ν- ε-ί-κ-ψ- σ-ς- ---------------------- Περιμένω επίσκεψή σας! 0
P---m--ō-ep--k--sḗ sa-! P------- e-------- s--- P-r-m-n- e-í-k-p-ḗ s-s- ----------------------- Periménō epískepsḗ sas!
Tady máte mou adresu. Ο---τ- - -ι----νσή---υ. Ο----- η δ-------- μ--- Ο-ί-τ- η δ-ε-θ-ν-ή μ-υ- ----------------------- Ορίστε η διεύθυνσή μου. 0
O-í-te --d-eú-hy-----ou. O----- ē d--------- m--- O-í-t- ē d-e-t-y-s- m-u- ------------------------ Oríste ē dieúthynsḗ mou.
Uvidíme se zítra? Θ- τ- ---με ---ι-; Θ- τ- π---- α----- Θ- τ- π-ύ-ε α-ρ-ο- ------------------ Θα τα πούμε αύριο; 0
Th--ta-p-ú-e aúr--? T-- t- p---- a----- T-a t- p-ú-e a-r-o- ------------------- Tha ta poúme aúrio?
Mrzí mě to, ale už mám v plánu něco jiného. Λυ--μα-, --- ή---κα-ο-ί--ι -ά--. Λ------- έ-- ή-- κ-------- κ---- Λ-π-μ-ι- έ-ω ή-η κ-ν-ν-σ-ι κ-τ-. -------------------------------- Λυπάμαι, έχω ήδη κανονίσει κάτι. 0
L--ám--, é-h----- k---nísei-káti. L------- é--- ḗ-- k-------- k---- L-p-m-i- é-h- ḗ-ē k-n-n-s-i k-t-. --------------------------------- Lypámai, échō ḗdē kanonísei káti.
Čau! Α----! Α----- Α-τ-ο- ------ Αντίο! 0
Antí-! A----- A-t-o- ------ Antío!
Na shledanou! Εις τ- επανι-εί-! Ε-- τ- ε--------- Ε-ς τ- ε-α-ι-ε-ν- ----------------- Εις το επανιδείν! 0
E-s-to--p-nideí-! E-- t- e--------- E-s t- e-a-i-e-n- ----------------- Eis to epanideín!
Tak zatím! Τ- ξα-α-έμ-! Τ- ξ-------- Τ- ξ-ν-λ-μ-! ------------ Τα ξαναλέμε! 0
Ta---n--é-e! T- x-------- T- x-n-l-m-! ------------ Ta xanaléme!

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Abeceda

Pomocí jazyka jsme schopni se dorozumět. Můžeme říci jiným, co si myslíme nebo co cítíme. Stejnou funkci má i písmo. Většina jazyků má své písmo. Písmo tvoří znaky. Tyto znaky mohou vypadat různě. Základem většiny druhů písma jsou písmena. Takovému písmu říkáme abeceda. Abeceda je organizovaná sada grafických znaků. Znaky se podle určitých pravidel spojují do slov. Každý znak se vyslovuje určitým způsobem. Pojem abeceda pochází z řečtiny. První dvě písmena v řečtině jsou totiž alfa a beta. Z dějin známe mnoho různých abeced. Již více než 3 000 let používají lidé písemné znaky. Dříve byly písemné znaky magickými symboly. Pouze několik lidí vědělo, co znamenají. Později znaky svůj symbolický charakter ztratily. Dnes již písmena svůj význam nemají. Dávají smysl teprve v kombinaci s jinými písmeny. Písmo jako např. čínština fungují jinak. Podobá se obrázkům a často znázorňuje to, co znamená. Když píšeme, kódujeme naše myšlenky. Používáme znaky, abychom zaznamenali své vědomosti. Náš mozek se naučil abecedu dekódovat. Znaky tvoří slova a slova vyjadřují myšlenku. Tímto způsobem je možné zachovat text po celá tisíciletí. A stále mu rozumět ….