Konverzační příručka

cs potřebovat – chtít   »   mr गरज असणे – इच्छा करणे

69 [šedesát devět]

potřebovat – chtít

potřebovat – chtít

६९ [एकोणसत्तर]

69 [Ēkōṇasattara]

गरज असणे – इच्छा करणे

[garaja asaṇē – icchā karaṇē]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština marátština Poslouchat Více
Potřebuji postel. मल- व-छान----ी ग-- --े. म-- व--------- ग-- आ--- म-ा व-छ-न-य-च- ग-ज आ-े- ----------------------- मला विछान्याची गरज आहे. 0
m-l--v-c-ā-'y--- g-r-j- ---. m--- v---------- g----- ā--- m-l- v-c-ā-'-ā-ī g-r-j- ā-ē- ---------------------------- malā vichān'yācī garaja āhē.
Chci spát. मला ------े--हे. म-- झ------ आ--- म-ा झ-प-य-े आ-े- ---------------- मला झोपायचे आहे. 0
Malā-j---āy--- ā--. M--- j-------- ā--- M-l- j-ō-ā-a-ē ā-ē- ------------------- Malā jhōpāyacē āhē.
Je tady nějaká postel? इथे व----- --े--ा? इ-- व----- आ-- क-- इ-े व-छ-न- आ-े क-? ------------------ इथे विछाना आहे का? 0
I-h- -ic-ā-- āh- kā? I--- v------ ā-- k-- I-h- v-c-ā-ā ā-ē k-? -------------------- Ithē vichānā āhē kā?
Potřebuji lampu. मल- --व-य--ी ग-- आहे. म-- द------- ग-- आ--- म-ा द-व-य-च- ग-ज आ-े- --------------------- मला दिव्याची गरज आहे. 0
Malā -i-y-cī g--a-a -h-. M--- d------ g----- ā--- M-l- d-v-ā-ī g-r-j- ā-ē- ------------------------ Malā divyācī garaja āhē.
Chci číst. म----ा-ा-------. म-- व------ आ--- म-ा व-च-य-े आ-े- ---------------- मला वाचायचे आहे. 0
M-lā--ā-ā-acē --ē. M--- v------- ā--- M-l- v-c-y-c- ā-ē- ------------------ Malā vācāyacē āhē.
Je tady nějaká lampa? इथ----व--आहे --? इ-- द--- आ-- क-- इ-े द-व- आ-े क-? ---------------- इथे दिवा आहे का? 0
I-h- d-v---h- --? I--- d--- ā-- k-- I-h- d-v- ā-ē k-? ----------------- Ithē divā āhē kā?
Potřebuji telefon. मल- --लि-ो--ी -रज आह-. म-- ट-------- ग-- आ--- म-ा ट-ल-फ-न-ी ग-ज आ-े- ---------------------- मला टेलिफोनची गरज आहे. 0
Malā--ēli--ōna-ī-g--a-- ā-ē. M--- ṭ---------- g----- ā--- M-l- ṭ-l-p-ō-a-ī g-r-j- ā-ē- ---------------------------- Malā ṭēliphōnacī garaja āhē.
Chci telefonovat. म-- -ो--क-ायच- आहे. म-- फ-- क----- आ--- म-ा फ-न क-ा-च- आ-े- ------------------- मला फोन करायचा आहे. 0
Ma-ā---ōn--k-rāy--ā -h-. M--- p---- k------- ā--- M-l- p-ō-a k-r-y-c- ā-ē- ------------------------ Malā phōna karāyacā āhē.
Je tady nějaký telefon? इ--------ो- -हे-क-? इ-- ट------ आ-- क-- इ-े ट-ल-फ-न आ-े क-? ------------------- इथे टेलिफोन आहे का? 0
I-hē--ēl-phōn- --ē-k-? I--- ṭ-------- ā-- k-- I-h- ṭ-l-p-ō-a ā-ē k-? ---------------------- Ithē ṭēliphōna āhē kā?
Potřebuji foťák. म-ा --म- --य------ज-आहे. म-- क--- – य--- ग-- आ--- म-ा क-म- – य-च- ग-ज आ-े- ------------------------ मला कॅमे – याची गरज आहे. 0
Malā----ē---yāc- g---j----ē. M--- k--- – y--- g----- ā--- M-l- k-m- – y-c- g-r-j- ā-ē- ---------------------------- Malā kĕmē – yācī garaja āhē.
Chci fotit. मला ---ो क--ा-च----े-. म-- फ--- क------ आ---- म-ा फ-ट- क-ढ-य-े आ-े-. ---------------------- मला फोटो काढायचे आहेत. 0
Ma-ā--hōṭ- k-------- āhē--. M--- p---- k-------- ā----- M-l- p-ō-ō k-ḍ-ā-a-ē ā-ē-a- --------------------------- Malā phōṭō kāḍhāyacē āhēta.
Je tady nějaký foťák? इथे -ॅमेर--आहे---? इ-- क----- आ-- क-- इ-े क-म-र- आ-े क-? ------------------ इथे कॅमेरा आहे का? 0
I--- kĕmē-ā āhē---? I--- k----- ā-- k-- I-h- k-m-r- ā-ē k-? ------------------- Ithē kĕmērā āhē kā?
Potřebuji počítač. म-- स-गणक----गर--आ--. म-- स------- ग-- आ--- म-ा स-ग-क-च- ग-ज आ-े- --------------------- मला संगणकाची गरज आहे. 0
M--- -a--a-a-ā-----------hē. M--- s---------- g----- ā--- M-l- s-ṅ-a-a-ā-ī g-r-j- ā-ē- ---------------------------- Malā saṅgaṇakācī garaja āhē.
Chci poslat e-mail. मल- ई-म-ल पा-----ा --े. म-- ई---- प------- आ--- म-ा ई-म-ल प-ठ-ा-च- आ-े- ----------------------- मला ई-मेल पाठवायचा आहे. 0
M--ā ī--ē-a--ā-hav-y--ā---ē. M--- ī----- p---------- ā--- M-l- ī-m-l- p-ṭ-a-ā-a-ā ā-ē- ---------------------------- Malā ī-mēla pāṭhavāyacā āhē.
Je tady nějaký počítač? इ-- ---ण- आहे-क-? इ-- स---- आ-- क-- इ-े स-ग-क आ-े क-? ----------------- इथे संगणक आहे का? 0
I-h--saṅ-aṇa-- āh--k-? I--- s-------- ā-- k-- I-h- s-ṅ-a-a-a ā-ē k-? ---------------------- Ithē saṅgaṇaka āhē kā?
Potřebuji pero. मल- ल-खण-च--गरज---े. म-- ल------ ग-- आ--- म-ा ल-ख-ी-ी ग-ज आ-े- -------------------- मला लेखणीची गरज आहे. 0
M-l--lēk-aṇī-ī ga---- --ē. M--- l-------- g----- ā--- M-l- l-k-a-ī-ī g-r-j- ā-ē- -------------------------- Malā lēkhaṇīcī garaja āhē.
Chci něco napsat. म---क-ही---ह-यचे--ह-. म-- क--- ल------ आ--- म-ा क-ह- ल-ह-य-े आ-े- --------------------- मला काही लिहायचे आहे. 0
M-----ā-ī ---ā--cē-ā--. M--- k--- l------- ā--- M-l- k-h- l-h-y-c- ā-ē- ----------------------- Malā kāhī lihāyacē āhē.
Je tady nějaký papír a pero? इथ- --ग- व---खणी-आहे क-? इ-- क--- व ल---- आ-- क-- इ-े क-ग- व ल-ख-ी आ-े क-? ------------------------ इथे कागद व लेखणी आहे का? 0
Ith--k-ga-a va--ēk-a-ī-ā-- --? I--- k----- v- l------ ā-- k-- I-h- k-g-d- v- l-k-a-ī ā-ē k-? ------------------------------ Ithē kāgada va lēkhaṇī āhē kā?

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Strojové překlady

Kdo si chce nechat přeložit nějaký text, musí většinou zaplatit dost peněz. Profesionální tlumočníci a překladatelé jsou drazí. Přesto je stále důležitější rozumět jiným jazykům. Počítačoví vědci a počítačoví lingvisté chtějí tento problém vyřešit. Už nějakou dobu pracují na vývoji překladatelských nástrojů. Dnes existuje mnoho takových programů. Kvalita strojových překladů je však většinou špatná. Programátoři za to ale nemohou! Jazyky jsou velmi složité struktury. Naproti tomu počítače jsou založeny na jednoduchých matematických principech. Nejsou tedy schopny jazyky zpracovat vždy správně. Překladatelský program se musí jazyk kompletně naučit. Aby to bylo možné, experti jej musí naučit tisíce slov a pravidel. To je prakticky nemožné. Jednodušší je nechat počítač jenom počítat. V tom je dobrý! Počítat dokáže vypočítat, které kombinace jsou běžné. Například rozezná, která slova se často vyskytují za sebou. Musíme mu k tomu poskytnout texty v různých jazycích. Učí se tak, co je pro určité jazyky typické. Tato statistická metoda zlepší automatické strojové překlady. Počítač však člověka nahradit nemůže. Žádný stroj nedokáže napodobit lidský mozek. Překladatelé a tlumočníci budou tedy mít živobytí i nadále! V budoucnu budou počítače určitě překládat jednoduché texty. Naproti tomu písně, poezie a literatura potřebují lidský prvek. Jejich základem je lidský cit pro jazyk. A je to tak správné…