Konverzační příručka

cs potřebovat – chtít   »   mk треба / има потреба – сака

69 [šedesát devět]

potřebovat – chtít

potřebovat – chtít

69 [шеесет и девет]

69 [shyeyesyet i dyevyet]

треба / има потреба – сака

[tryeba / ima potryeba – saka]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština makedonština Poslouchat Více
Potřebuji postel. Ми-тр----кревет. М- т---- к------ М- т-е-а к-е-е-. ---------------- Ми треба кревет. 0
M- tr-eb- -ry-v---. M- t----- k-------- M- t-y-b- k-y-v-e-. ------------------- Mi tryeba kryevyet.
Chci spát. Сака- да с-ијам. С---- д- с------ С-к-м д- с-и-а-. ---------------- Сакам да спијам. 0
S-k---d- s--ј-m. S---- d- s------ S-k-m d- s-i-a-. ---------------- Sakam da spiјam.
Je tady nějaká postel? И-а ли -в---к-еве-? И-- л- о--- к------ И-а л- о-д- к-е-е-? ------------------- Има ли овде кревет? 0
I-a-l-----y---r--vye-? I-- l- o---- k-------- I-a l- o-d-e k-y-v-e-? ---------------------- Ima li ovdye kryevyet?
Potřebuji lampu. Ми треб--с-е---к-. М- т---- с-------- М- т-е-а с-е-и-к-. ------------------ Ми треба светилка. 0
Mi -ry-b---v------a. M- t----- s--------- M- t-y-b- s-y-t-l-a- -------------------- Mi tryeba svyetilka.
Chci číst. С-к-- д- читам. С---- д- ч----- С-к-м д- ч-т-м- --------------- Сакам да читам. 0
S-k-m-d- c--ta-. S---- d- c------ S-k-m d- c-i-a-. ---------------- Sakam da chitam.
Je tady nějaká lampa? Има-ли-о--- ед-а--в--и---? И-- л- о--- е--- с-------- И-а л- о-д- е-н- с-е-и-к-? -------------------------- Има ли овде една светилка? 0
Ima--- ov--- ye-n-------il-a? I-- l- o---- y---- s--------- I-a l- o-d-e y-d-a s-y-t-l-a- ----------------------------- Ima li ovdye yedna svyetilka?
Potřebuji telefon. Ми треб----л----. М- т---- т------- М- т-е-а т-л-ф-н- ----------------- Ми треба телефон. 0
M- tr-eba-t-el-e--n. M- t----- t--------- M- t-y-b- t-e-y-f-n- -------------------- Mi tryeba tyelyefon.
Chci telefonovat. Са-а--д- --ле-о-----. С---- д- т----------- С-к-м д- т-л-ф-н-р-м- --------------------- Сакам да телефонирам. 0
S--am-da-t-e-----ni-am. S---- d- t------------- S-k-m d- t-e-y-f-n-r-m- ----------------------- Sakam da tyelyefoniram.
Je tady nějaký telefon? И-- л- ов-- ---е-о-? И-- л- о--- т------- И-а л- о-д- т-л-ф-н- -------------------- Има ли овде телефон? 0
Ima--i-ovd---tyely----? I-- l- o---- t--------- I-a l- o-d-e t-e-y-f-n- ----------------------- Ima li ovdye tyelyefon?
Potřebuji foťák. М- т---- камер-. М- т---- к------ М- т-е-а к-м-р-. ---------------- Ми треба камера. 0
Mi--ryeb- kamy-ra. M- t----- k------- M- t-y-b- k-m-e-a- ------------------ Mi tryeba kamyera.
Chci fotit. С-ка- -- -о---ра-ирам. С---- д- ф------------ С-к-м д- ф-т-г-а-и-а-. ---------------------- Сакам да фотографирам. 0
Sa-a---a ----gur-fi---. S---- d- f------------- S-k-m d- f-t-g-r-f-r-m- ----------------------- Sakam da fotogurafiram.
Je tady nějaký foťák? И---ли -вд-----е--? И-- л- о--- к------ И-а л- о-д- к-м-р-? ------------------- Има ли овде камера? 0
Im- ----vd-e--a-y-r-? I-- l- o---- k------- I-a l- o-d-e k-m-e-a- --------------------- Ima li ovdye kamyera?
Potřebuji počítač. Ми т-еб- к-мп--те-. М- т---- к--------- М- т-е-а к-м-ј-т-р- ------------------- Ми треба компјутер. 0
M- t-ye-- k---ј---y-r. M- t----- k----------- M- t-y-b- k-m-ј-o-y-r- ---------------------- Mi tryeba kompјootyer.
Chci poslat e-mail. С--а---а ---р---- --на E-ma-- по----. С---- д- и------- е--- E----- п------ С-к-м д- и-п-а-а- е-н- E-m-i- п-р-к-. ------------------------------------- Сакам да испратам една E-mail порака. 0
S-k-m ---ispr-t-m ye-na---mai--p-ra-a. S---- d- i------- y---- E----- p------ S-k-m d- i-p-a-a- y-d-a E-m-i- p-r-k-. -------------------------------------- Sakam da ispratam yedna E-mail poraka.
Je tady nějaký počítač? Им---- ов-е-ком--уте-? И-- л- о--- к--------- И-а л- о-д- к-м-ј-т-р- ---------------------- Има ли овде компјутер? 0
I-- -- -vdy- kom--oo-y--? I-- l- o---- k----------- I-a l- o-d-e k-m-ј-o-y-r- ------------------------- Ima li ovdye kompјootyer?
Potřebuji pero. Ми--р--а ----ал-. М- т---- п------- М- т-е-а п-н-а-о- ----------------- Ми треба пенкало. 0
Mi t-y--- pye-k-l-. M- t----- p-------- M- t-y-b- p-e-k-l-. ------------------- Mi tryeba pyenkalo.
Chci něco napsat. Са--м-д- ---и-а----ш--. С---- д- н------ н----- С-к-м д- н-п-ш-м н-ш-о- ----------------------- Сакам да напишам нешто. 0
Sa-a---- ---isham-n----t-. S---- d- n------- n------- S-k-m d- n-p-s-a- n-e-h-o- -------------------------- Sakam da napisham nyeshto.
Je tady nějaký papír a pero? Им- -и--вд- л--т----т--а-и--е---ло? И-- л- о--- л--- х------ и п------- И-а л- о-д- л-с- х-р-и-а и п-н-а-о- ----------------------------------- Има ли овде лист хартија и пенкало? 0
Ima-----v--e---s- k-a--iјa - --e--a--? I-- l- o---- l--- k------- i p-------- I-a l- o-d-e l-s- k-a-t-ј- i p-e-k-l-? -------------------------------------- Ima li ovdye list khartiјa i pyenkalo?

Strojové překlady

Kdo si chce nechat přeložit nějaký text, musí většinou zaplatit dost peněz. Profesionální tlumočníci a překladatelé jsou drazí. Přesto je stále důležitější rozumět jiným jazykům. Počítačoví vědci a počítačoví lingvisté chtějí tento problém vyřešit. Už nějakou dobu pracují na vývoji překladatelských nástrojů. Dnes existuje mnoho takových programů. Kvalita strojových překladů je však většinou špatná. Programátoři za to ale nemohou! Jazyky jsou velmi složité struktury. Naproti tomu počítače jsou založeny na jednoduchých matematických principech. Nejsou tedy schopny jazyky zpracovat vždy správně. Překladatelský program se musí jazyk kompletně naučit. Aby to bylo možné, experti jej musí naučit tisíce slov a pravidel. To je prakticky nemožné. Jednodušší je nechat počítač jenom počítat. V tom je dobrý! Počítat dokáže vypočítat, které kombinace jsou běžné. Například rozezná, která slova se často vyskytují za sebou. Musíme mu k tomu poskytnout texty v různých jazycích. Učí se tak, co je pro určité jazyky typické. Tato statistická metoda zlepší automatické strojové překlady. Počítač však člověka nahradit nemůže. Žádný stroj nedokáže napodobit lidský mozek. Překladatelé a tlumočníci budou tedy mít živobytí i nadále! V budoucnu budou počítače určitě překládat jednoduché texty. Naproti tomu písně, poezie a literatura potřebují lidský prvek. Jejich základem je lidský cit pro jazyk. A je to tak správné…