Konverzační příručka

cs Osoby   »   mr लोक

1 [jedna]

Osoby

Osoby

१ [एक]

1 [Ēka]

लोक

[lōka]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština marátština Poslouchat Více
já -ी म- म- -- मी 0
m- m- m- -- mī
já a ty मी आ-- तू म- आ-- त- म- आ-ि त- --------- मी आणि तू 0
m- ----tū m- ā-- t- m- ā-i t- --------- mī āṇi tū
my oba / my obě आ--ह--दो-े आ---- द--- आ-्-ी द-घ- ---------- आम्ही दोघे 0
āmh----g-ē ā--- d---- ā-h- d-g-ē ---------- āmhī dōghē
on -ो त- त- -- तो 0
t- t- t- -- tō
on a ona तो --ि -ी त- आ-- त- त- आ-ि त- --------- तो आणि ती 0
tō -ṇ- tī t- ā-- t- t- ā-i t- --------- tō āṇi tī
oni oba / ony obě त- -ो--ही त- द----- त- द-घ-ह- --------- ती दोघेही 0
tī d-g-ēhī t- d------ t- d-g-ē-ī ---------- tī dōghēhī
muž (तो----रूष (--- प---- (-ो- प-र-ष ---------- (तो) पुरूष 0
(tō---ur--a (--- p----- (-ō- p-r-ṣ- ----------- (tō) purūṣa
žena (ती)--्त-री (--- स----- (-ी- स-त-र- ----------- (ती) स्त्री 0
(--- s-rī (--- s--- (-ī- s-r- --------- (tī) strī
dítě (-े) म-ल (--- म-- (-े- म-ल -------- (ते) मूल 0
(-ē)---la (--- m--- (-ē- m-l- --------- (tē) mūla
rodina कुट-ंब क----- क-ट-ं- ------ कुटुंब 0
k---m-a k------ k-ṭ-m-a ------- kuṭumba
moje rodina म--े-कुट-ंब म--- क----- म-झ- क-ट-ं- ----------- माझे कुटुंब 0
mā------ṭumba m---- k------ m-j-ē k-ṭ-m-a ------------- mājhē kuṭumba
Moje rodina je tady. म----कुट-ं--इथे आह-. म--- क----- इ-- आ--- म-झ- क-ट-ं- इ-े आ-े- -------------------- माझे कुटुंब इथे आहे. 0
mā--- k-ṭ-m-- i-----h-. m---- k------ i--- ā--- m-j-ē k-ṭ-m-a i-h- ā-ē- ----------------------- mājhē kuṭumba ithē āhē.
Jsem tady. मी-इथे आह-. म- इ-- आ--- म- इ-े आ-े- ----------- मी इथे आहे. 0
M---th--ā--. M- i--- ā--- M- i-h- ā-ē- ------------ Mī ithē āhē.
Jsi tady. तू ----आ---. त- इ-- आ---- त- इ-े आ-े-. ------------ तू इथे आहेस. 0
T- -t-ē -hē--. T- i--- ā----- T- i-h- ā-ē-a- -------------- Tū ithē āhēsa.
On je tady a ona je tady. त---थ- आह--------------ह-. त- इ-- आ-- आ-- त- इ-- आ--- त- इ-े आ-े आ-ि त- इ-े आ-े- -------------------------- तो इथे आहे आणि ती इथे आहे. 0
Tō ---ē-ā-- ā-i t--it-ē-ā--. T- i--- ā-- ā-- t- i--- ā--- T- i-h- ā-ē ā-i t- i-h- ā-ē- ---------------------------- Tō ithē āhē āṇi tī ithē āhē.
Jsme tady. आम--ी इ----ह--. आ---- इ-- आ---- आ-्-ी इ-े आ-ो-. --------------- आम्ही इथे आहोत. 0
Āmhī -th- ---t-. Ā--- i--- ā----- Ā-h- i-h- ā-ō-a- ---------------- Āmhī ithē āhōta.
Jste tady. तुम-ह- -दोघे - स-्व- --े--हा-. त----- (---- / स---- इ-- आ---- त-म-ह- (-ो-े / स-्-) इ-े आ-ा-. ------------------------------ तुम्ही (दोघे / सर्व) इथे आहात. 0
Tu-h- --ōg--/--ar-a- i--ē ā--t-. T---- (------ s----- i--- ā----- T-m-ī (-ō-h-/ s-r-a- i-h- ā-ā-a- -------------------------------- Tumhī (dōghē/ sarva) ithē āhāta.
Všichni jsou tady. त--सग-े -थे आ-ेत. त- स--- इ-- आ---- त- स-ळ- इ-े आ-े-. ----------------- ते सगळे इथे आहेत. 0
Tē sa--ḷē ithē-āhēt-. T- s----- i--- ā----- T- s-g-ḷ- i-h- ā-ē-a- --------------------- Tē sagaḷē ithē āhēta.

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Učením jazyků proti Alzheimerovi

Kdo chce zůstat dlouho duševně zdráv, měl by se učit jazyky. Znalost jazyků může chránit před demencí. To prokázaly mnohé vědecké studie. Věk přitom nehraje roli. Důležité je jen pravidelně trénovat mozek. Učení slovíček aktivuje různé části mozku. Ty řídí důležité kognitivní procesy. Lidé, kteří hovoří více jazyky, jsou proto pozornější. Také se lépe soustředí. Vícejazyčnost má však i další výhody. Multilingvní lidé se i lépe rozhodují. Také se rychleji rozhodují. Je to tím, že jejich mozek se naučil výběru. Pro jednu věc zná totiž minimálně dva termíny. Každý takový termín představuje jednu možnost. Lidé hovořící více jazyky se proto musí neustále rozhodovat. Jejich mozek je vycvičen k výběru z více možností. A tento trénink neprocvičuje jen řečové centrum. Znalost více jazyků je prospěšná i pro další části mozku. Znalost jazyků také znamená lepší kognitivní kontrolu. Samozřejmě, že učením cizích jazyků nelze demenci zabránit. Tato nemoc však postupuje u lidí hovořících více jazyky pomaleji. Zdá se, že jejich mozek umí její následky lépe kompenzovat. Symptomy demence se u lidí studujících cizí jazyky tolik neprojevují. Nebývají tolik zmateni ani nezapomínají. Studium jazyků je tedy prospěšné v mládí i ve stáří. A s každým dalším jazykem je učení snazší. Místo po léku bychom proto měli sáhnout po slovníku!