Konverzační příručka

cs zdůvodnění 1   »   mr कारण देणे १

75 [sedmdesát pět]

zdůvodnění 1

zdůvodnění 1

७५ [पंच्याहत्तर]

75 [Pan̄cyāhattara]

कारण देणे १

[kāraṇa dēṇē 1]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština marátština Poslouchat Více
Proč nepřijdete? आ-- क- --त--ा-ी? आ-- क- य-- न---- आ-ण क- य-त न-ह-? ---------------- आपण का येत नाही? 0
ā--ṇ- kā y-t- nāh-? ā---- k- y--- n---- ā-a-a k- y-t- n-h-? ------------------- āpaṇa kā yēta nāhī?
Je špatné počasí. ह--म-न--ूप -र-- आहे. ह----- ख-- ख--- आ--- ह-ा-ा- ख-प ख-ा- आ-े- -------------------- हवामान खूप खराब आहे. 0
H-v-mā-- kh-pa -ha-āb----ē. H------- k---- k------ ā--- H-v-m-n- k-ū-a k-a-ā-a ā-ē- --------------------------- Havāmāna khūpa kharāba āhē.
Nepřijdu, protože je špatné počasí. म---े- न-ही--ा-ण हवाम-- -ूप--रा- आह-. म- य-- न--- क--- ह----- ख-- ख--- आ--- म- य-त न-ह- क-र- ह-ा-ा- ख-प ख-ा- आ-े- ------------------------------------- मी येत नाही कारण हवामान खूप खराब आहे. 0
M- yē---nāhī k-ra-----vām-n- kh--- kharāba -hē. M- y--- n--- k----- h------- k---- k------ ā--- M- y-t- n-h- k-r-ṇ- h-v-m-n- k-ū-a k-a-ā-a ā-ē- ----------------------------------------------- Mī yēta nāhī kāraṇa havāmāna khūpa kharāba āhē.
Proč nepřijde? त--क---ेत न--ी? त- क- य-- न---- त- क- य-त न-ह-? --------------- तो का येत नाही? 0
T---ā yēt---ā--? T- k- y--- n---- T- k- y-t- n-h-? ---------------- Tō kā yēta nāhī?
Není pozván. त्य--ा----त्र-त केले-े--ाह-. त----- आ------- क----- न---- त-य-ल- आ-ं-्-ि- क-ल-ल- न-ह-. ---------------------------- त्याला आमंत्रित केलेले नाही. 0
T-ālā ā--n-r-t- -ē---ē-n--ī. T---- ā-------- k----- n---- T-ā-ā ā-a-t-i-a k-l-l- n-h-. ---------------------------- Tyālā āmantrita kēlēlē nāhī.
Nepřijde, protože není pozván. त- --- न-ही-का---त्-----आ-ं-्र-त क-ल--े --ही. त- य-- न--- क--- त----- आ------- क----- न---- त- य-त न-ह- क-र- त-य-ल- आ-ं-्-ि- क-ल-ल- न-ह-. --------------------------------------------- तो येत नाही कारण त्याला आमंत्रित केलेले नाही. 0
Tō ---a -āh- ----ṇ--tyālā----ntrit- kē--lē -ā-ī. T- y--- n--- k----- t---- ā-------- k----- n---- T- y-t- n-h- k-r-ṇ- t-ā-ā ā-a-t-i-a k-l-l- n-h-. ------------------------------------------------ Tō yēta nāhī kāraṇa tyālā āmantrita kēlēlē nāhī.
Proč nepřijdeš? तू ------ ना--स? त- क- य-- न----- त- क- य-त न-ह-स- ---------------- तू का येत नाहीस? 0
T---ā-yē-a--āhī-a? T- k- y--- n------ T- k- y-t- n-h-s-? ------------------ Tū kā yēta nāhīsa?
Nemám čas. मा-्य-क-े-वेळ-ना-ी. म-------- व-- न---- म-झ-य-क-े व-ळ न-ह-. ------------------- माझ्याकडे वेळ नाही. 0
M--h-ā---ē vē-a nā-ī. M--------- v--- n---- M-j-y-k-ḍ- v-ḷ- n-h-. --------------------- Mājhyākaḍē vēḷa nāhī.
Nepřijdu, protože nemám čas. म- य-- ना-- कार- माझ-य--ड--वेळ न-ही. म- य-- न--- क--- म-------- व-- न---- म- य-त न-ह- क-र- म-झ-य-क-े व-ळ न-ह-. ------------------------------------ मी येत नाही कारण माझ्याकडे वेळ नाही. 0
M- -ēta-n----kār--a-māj--ā-aḍē-vē-a-----. M- y--- n--- k----- m--------- v--- n---- M- y-t- n-h- k-r-ṇ- m-j-y-k-ḍ- v-ḷ- n-h-. ----------------------------------------- Mī yēta nāhī kāraṇa mājhyākaḍē vēḷa nāhī.
Proč nezůstaneš? त- थां----ा-न-हीस? त- थ---- क- न----- त- थ-ं-त क- न-ह-स- ------------------ तू थांबत का नाहीस? 0
Tū-t-āmba-- k- ---īsa? T- t------- k- n------ T- t-ā-b-t- k- n-h-s-? ---------------------- Tū thāmbata kā nāhīsa?
Musím ještě pracovat. म-ा-अ-ू--काम कर-य-- -हे. म-- अ--- क-- क----- आ--- म-ा अ-ू- क-म क-ा-च- आ-े- ------------------------ मला अजून काम करायचे आहे. 0
M--ā-ajūn----m- -----a-ē-āhē. M--- a---- k--- k------- ā--- M-l- a-ū-a k-m- k-r-y-c- ā-ē- ----------------------------- Malā ajūna kāma karāyacē āhē.
Nezůstanu, protože musím ještě pracovat. मी-थ-ं------ी-का-ण-मला-अज----ाम -र---े आ--. म- थ---- न--- क--- म-- अ--- क-- क----- आ--- म- थ-ं-त न-ह- क-र- म-ा अ-ू- क-म क-ा-च- आ-े- ------------------------------------------- मी थांबत नाही कारण मला अजून काम करायचे आहे. 0
M-----------nāhī ---a-a-malā a-ūn--kā-a ----y-c---h-. M- t------- n--- k----- m--- a---- k--- k------- ā--- M- t-ā-b-t- n-h- k-r-ṇ- m-l- a-ū-a k-m- k-r-y-c- ā-ē- ----------------------------------------------------- Mī thāmbata nāhī kāraṇa malā ajūna kāma karāyacē āhē.
Proč už odcházíte? आ-ण--ताच-का जा--? आ-- आ--- क- ज---- आ-ण आ-ा- क- ज-त-? ----------------- आपण आताच का जाता? 0
Āp-ṇa āt-c--kā-j-tā? Ā---- ā---- k- j---- Ā-a-a ā-ā-a k- j-t-? -------------------- Āpaṇa ātāca kā jātā?
Jsem unavený. म- थकलो /--क-- -हे. म- थ--- / थ--- आ--- म- थ-ल- / थ-ल- आ-े- ------------------- मी थकलो / थकले आहे. 0
M- t--kalō/---ak-lē -h-. M- t------- t------ ā--- M- t-a-a-ō- t-a-a-ē ā-ē- ------------------------ Mī thakalō/ thakalē āhē.
Jdu pryč, protože jsem unavený. म- -ात--ह--का-ण मी------- -क-े-आ-े. म- ज-- आ-- क--- म- थ--- / थ--- आ--- म- ज-त आ-े क-र- म- थ-ल- / थ-ल- आ-े- ----------------------------------- मी जात आहे कारण मी थकलो / थकले आहे. 0
M--jāta-āhē-kār-ṇa -ī-th-ka--- --a--lē -hē. M- j--- ā-- k----- m- t------- t------ ā--- M- j-t- ā-ē k-r-ṇ- m- t-a-a-ō- t-a-a-ē ā-ē- ------------------------------------------- Mī jāta āhē kāraṇa mī thakalō/ thakalē āhē.
Proč už odjíždíte? आ-ण---ा- का-----? आ-- आ--- क- ज---- आ-ण आ-ा- क- ज-त-? ----------------- आपण आताच का जाता? 0
Ā-aṇa-ātāc- kā---t-? Ā---- ā---- k- j---- Ā-a-a ā-ā-a k- j-t-? -------------------- Āpaṇa ātāca kā jātā?
Je už pozdě. अ---रच --ी- -ाल--आहे. अ----- उ--- झ--- आ--- अ-ो-र- उ-ी- झ-ल- आ-े- --------------------- अगोदरच उशीर झाला आहे. 0
Agōd-ra-a uś--a-jh--- ā-ē. A-------- u---- j---- ā--- A-ō-a-a-a u-ī-a j-ā-ā ā-ē- -------------------------- Agōdaraca uśīra jhālā āhē.
Odjíždím, protože už je pozdě. म- --- आ-े-का-ण-अ--दर----ी- झ-ला --े. म- ज-- आ-- क--- अ----- उ--- झ--- आ--- म- ज-त आ-े क-र- अ-ो-र- उ-ी- झ-ल- आ-े- ------------------------------------- मी जात आहे कारण अगोदरच उशीर झाला आहे. 0
Mī-jā-a --- kār--a -gō--r--a -śī-a--h-lā --ē. M- j--- ā-- k----- a-------- u---- j---- ā--- M- j-t- ā-ē k-r-ṇ- a-ō-a-a-a u-ī-a j-ā-ā ā-ē- --------------------------------------------- Mī jāta āhē kāraṇa agōdaraca uśīra jhālā āhē.

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Mateřský jazyk = pocitový, cizí jazyk = racionální?

Když se učíme cizí jazyky, stimulujeme přitom náš mozek. Učením se naše myšlení mění. Stáváme se kreativnějšími a flexibilnějšími. Komplexní myšlení je také snazší pro lidi, kteří hovoří více jazyky. Při učení se procvičuje paměť. Čím více se naučíme, tím lépe paměť funguje. Kdo se naučil hodně jazyků, naučí se i jiné věci rychleji. Dokáže se na určitou věc lépe a déle soustředit. Díky tomu řeší problémy rychleji. Lidé hovořící více jazyky jsou také rozhodnější. I to, jak se rozhodují, závisí na jazyku. Jazyk, ve kterém myslíme, ovlivňuje naše rozhodnutí. V rámci studie testovali psychologové několik lidí. Všichni mluvili dvěma jazyky. Kromě svého mateřského jazyka mluvili ještě jedním jazykem. Tito lidé měli odpovědět na otázku. Týkala se řešení určitého problému. Přitom měli na výběr dvě možnosti. Jedna z možností byla o mnoho riskantnější než ta druhá. Lidé měli zodpovědět otázku v obou jazycích. A odpověď se změnila, když se změnil jazyk! Když mluvili svou mateřštinou, zvolili riziko. V cizím jazyce se ale rozhodli pro jistější možnost. Po skončení tohoto testu si měli také vsadit. I zde byl zřejmý rozdíl. Když používali cizí jazyk, byli racionálnější. Vědci předpokládají, že se v cizím jazyku lépe koncentrujeme. Neděláme tedy rozhodnutí emocionálně, ale racionálně.