Konverzační příručka

cs potřebovat – chtít   »   be мець патрэбу – хацець

69 [šedesát devět]

potřebovat – chtít

potřebovat – chtít

69 [шэсцьдзесят дзевяць]

69 [shests’dzesyat dzevyats’]

мець патрэбу – хацець

[mets’ patrebu – khatsets’]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština běloruština Poslouchat Více
Potřebuji postel. М-- -а-р-б-- ло---. М-- п------- л----- М-е п-т-э-н- л-ж-к- ------------------- Мне патрэбны ложак. 0
M----a-re-n--lo----. M-- p------- l------ M-e p-t-e-n- l-z-a-. -------------------- Mne patrebny lozhak.
Chci spát. Я хач--с-а-ь. Я х--- с----- Я х-ч- с-а-ь- ------------- Я хачу спаць. 0
Ya --a--- s--ts-. Y- k----- s------ Y- k-a-h- s-a-s-. ----------------- Ya khachu spats’.
Je tady nějaká postel? Т-т-ёсць -о--к? Т-- ё--- л----- Т-т ё-ц- л-ж-к- --------------- Тут ёсць ложак? 0
Tu- -os--- l--hak? T-- y----- l------ T-t y-s-s- l-z-a-? ------------------ Tut yosts’ lozhak?
Potřebuji lampu. Мне п-т-эбна--лямп-. М-- п-------- л----- М-е п-т-э-н-я л-м-а- -------------------- Мне патрэбная лямпа. 0
M-e -atr--n--- lyam--. M-- p--------- l------ M-e p-t-e-n-y- l-a-p-. ---------------------- Mne patrebnaya lyampa.
Chci číst. Я -ач- --т--ь. Я х--- ч------ Я х-ч- ч-т-ц-. -------------- Я хачу чытаць. 0
Ya --achu c-y-at--. Y- k----- c-------- Y- k-a-h- c-y-a-s-. ------------------- Ya khachu chytats’.
Je tady nějaká lampa? Т-т--с-- лямпа? Т-- ё--- л----- Т-т ё-ц- л-м-а- --------------- Тут ёсць лямпа? 0
T-t-y-s-s’--yampa? T-- y----- l------ T-t y-s-s- l-a-p-? ------------------ Tut yosts’ lyampa?
Potřebuji telefon. Мне п--р-бны-т---ф--. М-- п------- т------- М-е п-т-э-н- т-л-ф-н- --------------------- Мне патрэбны тэлефон. 0
Mne-p--re--y t------. M-- p------- t------- M-e p-t-e-n- t-l-f-n- --------------------- Mne patrebny telefon.
Chci telefonovat. Я ха-у п---л-фа--в-ц-. Я х--- п-------------- Я х-ч- п-т-л-ф-н-в-ц-. ---------------------- Я хачу патэлефанаваць. 0
Ya -ha-h- ----lefana-a-s’. Y- k----- p--------------- Y- k-a-h- p-t-l-f-n-v-t-’- -------------------------- Ya khachu patelefanavats’.
Je tady nějaký telefon? Т---ё--ь тэле-о-? Т-- ё--- т------- Т-т ё-ц- т-л-ф-н- ----------------- Тут ёсць тэлефон? 0
Tut yo-ts- t------? T-- y----- t------- T-t y-s-s- t-l-f-n- ------------------- Tut yosts’ telefon?
Potřebuji foťák. Мн---атрэ-ны ф---апар--. М-- п------- ф---------- М-е п-т-э-н- ф-т-а-а-а-. ------------------------ Мне патрэбны фотаапарат. 0
M-e--a--ebn---o--a--r--. M-- p------- f---------- M-e p-t-e-n- f-t-a-a-a-. ------------------------ Mne patrebny fotaaparat.
Chci fotit. Я -а-- фатаграфаваць. Я х--- ф------------- Я х-ч- ф-т-г-а-а-а-ь- --------------------- Я хачу фатаграфаваць. 0
Ya-k----u----a--a----t-’. Y- k----- f-------------- Y- k-a-h- f-t-g-a-a-a-s-. ------------------------- Ya khachu fatagrafavats’.
Je tady nějaký foťák? Ту- ---- --та-пара-? Т-- ё--- ф---------- Т-т ё-ц- ф-т-а-а-а-? -------------------- Тут ёсць фотаапарат? 0
Tu- -ost-’ --------at? T-- y----- f---------- T-t y-s-s- f-t-a-a-a-? ---------------------- Tut yosts’ fotaaparat?
Potřebuji počítač. М-е --тр-бны -а---ю-эр. М-- п------- к--------- М-е п-т-э-н- к-м-’-т-р- ----------------------- Мне патрэбны камп’ютэр. 0
Mn--p-tre-ny ---p'yu-er. M-- p------- k---------- M-e p-t-e-n- k-m-'-u-e-. ------------------------ Mne patrebny kamp'yuter.
Chci poslat e-mail. Я--ачу ---------ле-тронн- ліст. Я х--- д------ э--------- л---- Я х-ч- д-с-а-ь э-е-т-о-н- л-с-. ------------------------------- Я хачу даслаць электронны ліст. 0
Ya -hach- -as-at-’---e--ron-y-l-st. Y- k----- d------- e--------- l---- Y- k-a-h- d-s-a-s- e-e-t-o-n- l-s-. ----------------------------------- Ya khachu daslats’ elektronny lіst.
Je tady nějaký počítač? Ту--ёсц- --мп’----? Т-- ё--- к--------- Т-т ё-ц- к-м-’-т-р- ------------------- Тут ёсць камп’ютэр? 0
T-- yo-ts’ ka-p'yu--r? T-- y----- k---------- T-t y-s-s- k-m-'-u-e-? ---------------------- Tut yosts’ kamp'yuter?
Potřebuji pero. Мн- -атрэ-на- ру-к-. М-- п-------- р----- М-е п-т-э-н-я р-ч-а- -------------------- Мне патрэбная ручка. 0
Mne-----ebna-a ---hk-. M-- p--------- r------ M-e p-t-e-n-y- r-c-k-. ---------------------- Mne patrebnaya ruchka.
Chci něco napsat. Я--а-у-------- ---іс-ц-. Я х--- ш------ н-------- Я х-ч- ш-о-ь-і н-п-с-ц-. ------------------------ Я хачу штосьці напісаць. 0
Y- -h-chu---t-s’-s- --p-sat-’. Y- k----- s-------- n--------- Y- k-a-h- s-t-s-t-і n-p-s-t-’- ------------------------------ Ya khachu shtos’tsі napіsats’.
Je tady nějaký papír a pero? Ту- ё-ц- -р-уш пап--ы-і------? Т-- ё--- а---- п----- і р----- Т-т ё-ц- а-к-ш п-п-р- і р-ч-а- ------------------------------ Тут ёсць аркуш паперы і ручка? 0
Tut yos-s--ar--sh --p----- -----a? T-- y----- a----- p----- і r------ T-t y-s-s- a-k-s- p-p-r- і r-c-k-? ---------------------------------- Tut yosts’ arkush papery і ruchka?

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Strojové překlady

Kdo si chce nechat přeložit nějaký text, musí většinou zaplatit dost peněz. Profesionální tlumočníci a překladatelé jsou drazí. Přesto je stále důležitější rozumět jiným jazykům. Počítačoví vědci a počítačoví lingvisté chtějí tento problém vyřešit. Už nějakou dobu pracují na vývoji překladatelských nástrojů. Dnes existuje mnoho takových programů. Kvalita strojových překladů je však většinou špatná. Programátoři za to ale nemohou! Jazyky jsou velmi složité struktury. Naproti tomu počítače jsou založeny na jednoduchých matematických principech. Nejsou tedy schopny jazyky zpracovat vždy správně. Překladatelský program se musí jazyk kompletně naučit. Aby to bylo možné, experti jej musí naučit tisíce slov a pravidel. To je prakticky nemožné. Jednodušší je nechat počítač jenom počítat. V tom je dobrý! Počítat dokáže vypočítat, které kombinace jsou běžné. Například rozezná, která slova se často vyskytují za sebou. Musíme mu k tomu poskytnout texty v různých jazycích. Učí se tak, co je pro určité jazyky typické. Tato statistická metoda zlepší automatické strojové překlady. Počítač však člověka nahradit nemůže. Žádný stroj nedokáže napodobit lidský mozek. Překladatelé a tlumočníci budou tedy mít živobytí i nadále! V budoucnu budou počítače určitě překládat jednoduché texty. Naproti tomu písně, poezie a literatura potřebují lidský prvek. Jejich základem je lidský cit pro jazyk. A je to tak správné…