Konverzační příručka

cs Otázky – minulý čas 2   »   mr प्रश्न – भूतकाळ २

86 [osmdesát šest]

Otázky – minulý čas 2

Otázky – minulý čas 2

८६ [शाऐंशी]

86 [Śā\'ainśī]

प्रश्न – भूतकाळ २

[praśna – bhūtakāḷa 2]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština marátština Poslouchat Více
Jakou kravatu jsi měl na sobě? त- ---त-------ां-ल-? त- क---- ट-- ब------ त- क-ण-ा ट-य ब-ं-ल-? -------------------- तू कोणता टाय बांधला? 0
tū k-ṇa------- ---d--l-? t- k----- ṭ--- b-------- t- k-ṇ-t- ṭ-y- b-n-h-l-? ------------------------ tū kōṇatā ṭāya bāndhalā?
Jaké auto sis koupil / koupila? त-----ती क-र ख-ेदी केली? त- क---- क-- ख---- क---- त- क-ण-ी क-र ख-े-ी क-ल-? ------------------------ तू कोणती कार खरेदी केली? 0
Tū-kōṇ-t- kāra-k---ē-- k---? T- k----- k--- k------ k---- T- k-ṇ-t- k-r- k-a-ē-ī k-l-? ---------------------------- Tū kōṇatī kāra kharēdī kēlī?
Které noviny sis předplatil / předplatila? त---ोणत--ा -ृ----त-राचा -र्-णी-ा--झ--ा-? त- क------ व----------- व-------- झ----- त- क-ण-्-ा व-त-त-त-र-च- व-्-ण-द-र झ-ल-स- ---------------------------------------- तू कोणत्या वृत्तपत्राचा वर्गणीदार झालास? 0
T- k-ṇ-tyā --̥-ta-at---ā v-rga----r- jh-l--a? T- k------ v------------ v---------- j------- T- k-ṇ-t-ā v-̥-t-p-t-ā-ā v-r-a-ī-ā-a j-ā-ā-a- --------------------------------------------- Tū kōṇatyā vr̥ttapatrācā vargaṇīdāra jhālāsa?
Koho jste viděl / viděla? आप- --णाला ब-ित-े? आ-- क----- ब------ आ-ण क-ण-ल- ब-ि-ल-? ------------------ आपण कोणाला बघितले? 0
Ā--ṇa -ōṇ--ā b--hit-lē? Ā---- k----- b--------- Ā-a-a k-ṇ-l- b-g-i-a-ē- ----------------------- Āpaṇa kōṇālā baghitalē?
Koho jste potkal / potkala? आ-- कोणाल---ेटल-त? आ-- क----- भ------ आ-ण क-ण-ल- भ-ट-ा-? ------------------ आपण कोणाला भेटलात? 0
Āp--a k--ā-ā--hēṭ----a? Ā---- k----- b--------- Ā-a-a k-ṇ-l- b-ē-a-ā-a- ----------------------- Āpaṇa kōṇālā bhēṭalāta?
Koho jste poznal / poznala? आ----ो-ाला -ळ्---? आ-- क----- ओ------ आ-ण क-ण-ल- ओ-्-ल-? ------------------ आपण कोणाला ओळ्खले? 0
Ā-aṇa -ō--l--ō-----ē? Ā---- k----- ō------- Ā-a-a k-ṇ-l- ō-k-a-ē- --------------------- Āpaṇa kōṇālā ōḷkhalē?
Kdy jste vstával / vstávala? आ-- कधी -ठ-ात? आ-- क-- उ----- आ-ण क-ी उ-ल-त- -------------- आपण कधी उठलात? 0
Ā-aṇ- --------h--ā-a? Ā---- k---- u-------- Ā-a-a k-d-ī u-h-l-t-? --------------------- Āpaṇa kadhī uṭhalāta?
Kdy jste začal / začala? आ-- -धी --र--के--? आ-- क-- स--- क---- आ-ण क-ी स-र- क-ल-? ------------------ आपण कधी सुरू केले? 0
Ā--ṇ---a-hī s--ū ---ē? Ā---- k---- s--- k---- Ā-a-a k-d-ī s-r- k-l-? ---------------------- Āpaṇa kadhī surū kēlē?
Kdy jste skončil / skončila? आ-- -धी स-प-िले? आ-- क-- स------- आ-ण क-ी स-प-ि-े- ---------------- आपण कधी संपविले? 0
Ā--ṇ- ka--ī ----av---? Ā---- k---- s--------- Ā-a-a k-d-ī s-m-a-i-ē- ---------------------- Āpaṇa kadhī sampavilē?
Proč jste se vzbudil / vzbudila? आपण का उठ-ा-? आ-- क- उ----- आ-ण क- उ-ल-त- ------------- आपण का उठलात? 0
Āpa-a----u--a---a? Ā---- k- u-------- Ā-a-a k- u-h-l-t-? ------------------ Āpaṇa kā uṭhalāta?
Proč jste se stal / stala učitelem / učitelkou? आ-ण -ि-्-- ------ा-? आ-- श----- क- झ----- आ-ण श-क-ष- क- झ-ल-त- -------------------- आपण शिक्षक का झालात? 0
Ā-aṇ--śik-ak---ā jhā-āt-? Ā---- ś------ k- j------- Ā-a-a ś-k-a-a k- j-ā-ā-a- ------------------------- Āpaṇa śikṣaka kā jhālāta?
Proč jste si vzal / vzala taxi? आपण ------ का घेत-ी? आ-- ट----- क- घ----- आ-ण ट-क-स- क- घ-त-ी- -------------------- आपण टॅक्सी का घेतली? 0
Āp--a-ṭĕk-- kā----t---? Ā---- ṭ---- k- g------- Ā-a-a ṭ-k-ī k- g-ē-a-ī- ----------------------- Āpaṇa ṭĕksī kā ghētalī?
Odkud jste přišel / přišla? आ-ण--ु-ून-आ---? आ-- क---- आ---- आ-ण क-ठ-न आ-ा-? --------------- आपण कुठून आलात? 0
Āp-ṇa--u-h-na---āt-? Ā---- k------ ā----- Ā-a-a k-ṭ-ū-a ā-ā-a- -------------------- Āpaṇa kuṭhūna ālāta?
Kam jste šel / šla? आ-- ---े ग-ला---ता? आ-- क--- ग--- ह---- आ-ण क-ठ- ग-ल- ह-त-? ------------------- आपण कुठे गेला होता? 0
Ā-a------hē gēl- -ōtā? Ā---- k---- g--- h---- Ā-a-a k-ṭ-ē g-l- h-t-? ---------------------- Āpaṇa kuṭhē gēlā hōtā?
Kde jste byl / byla? आपण-कुठे--ोता? आ-- क--- ह---- आ-ण क-ठ- ह-त-? -------------- आपण कुठे होता? 0
Āpaṇ--k---ē --t-? Ā---- k---- h---- Ā-a-a k-ṭ-ē h-t-? ----------------- Āpaṇa kuṭhē hōtā?
Komu jsi pomohl / pomohla? आ-ण-क-णा----दत क--ी? आ-- क----- म-- क---- आ-ण क-ण-ल- म-त क-ल-? -------------------- आपण कोणाला मदत केली? 0
Āp-ṇ- --ṇ-lā ma-----k--ī? Ā---- k----- m----- k---- Ā-a-a k-ṇ-l- m-d-t- k-l-? ------------------------- Āpaṇa kōṇālā madata kēlī?
Komu jsi napsal / napsala? आ-ण -ोणा-ा ल-ह-ल-? आ-- क----- ल------ आ-ण क-ण-ल- ल-ह-ल-? ------------------ आपण कोणाला लिहिले? 0
Ā-----kōṇ-lā----i--? Ā---- k----- l------ Ā-a-a k-ṇ-l- l-h-l-? -------------------- Āpaṇa kōṇālā lihilē?
Komu jsi odpověděl / odpověděla? आ------ा-ा-उ-्त--द---? आ-- क----- उ---- द---- आ-ण क-ण-ल- उ-्-र द-ल-? ---------------------- आपण कोणाला उत्तर दिले? 0
Ā-----k-ṇ--- u--a-a --lē? Ā---- k----- u----- d---- Ā-a-a k-ṇ-l- u-t-r- d-l-? ------------------------- Āpaṇa kōṇālā uttara dilē?

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Dvoujazyčnost zlepšuje sluch

Lidé hovořící dvěma jazyky lépe slyší. Umí přesněji odlišit dva různé zvuky. K tomuto závěru došla jedna americká studie. Vědci testovali několik teenagerů. Někteří z nich vyrůstali v dvoujazyčném prostředí. Tito teenageři mluvili anglicky a španělsky. Ti ostatní mluvili pouze anglicky. Mladí lidé měli poslouchat určitou slabiku. Byla to slabika „da”. Nepatří do žádného z výše uvedených jazyků. Tato slabika jim byla přehrána do sluchátek. Přitom byla pomocí elektrod měřena jejich mozková aktivita. Po testu si teenageři poslechli tuto slabiku ještě jednou. Tentokrát však slyšeli i spoustu rušivých zvuků. Bylo to několik hlasů říkajících nesmyslné věty. Dvoujazyční jedinci reagovali na tuto slabiku velmi silně. Jejich mozek vykazoval velkou aktivitu. Dokázali slabiku přesně identifikovat s rušivými zvuky i bez nich. Teenageři hovořící jedním jazykem to nezvládli. Jejich sluch nebyl tak dobrý jako sluch jejich kolegů. Výsledek experimentu vědce překvapil. Do té doby věděli, že obzvlášť dobrý sluch mají hudebníci. Vypadá to ale, že také dvoujazyčnost trénuje lidské ucho. Lidé hovořící dvěma jazyky jsou neustále konfrontováni s různými zvuky. Jejich mozek si tedy musí vyvinout nové schopnosti. Učí se, jak odlišit různé jazykové podněty. Vědci nyní testují, jak jazykové schopnosti ovlivňují mozek. Možná může pozitivně ovlivnit sluch i to, když se člověk naučí jazyk v pozdějších letech života…