Konverzační příručka

cs muset něco   »   pt ter de fazer alguma coisa

72 [sedmdesát dva]

muset něco

muset něco

72 [setenta e dois]

ter de fazer alguma coisa

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština portugalština (PT) Poslouchat Více
muset te- d---t-----e t-- d-- t-- q-- t-r d-/ t-r q-e --------------- ter de/ ter que 0
Musím poslat dopis. T------- ---iar-- cart-. T---- d- e----- a c----- T-n-o d- e-v-a- a c-r-a- ------------------------ Tenho de enviar a carta. 0
Musím zaplatit za hotel. Te-h--de ---ar o -o---. T---- d- p---- o h----- T-n-o d- p-g-r o h-t-l- ----------------------- Tenho de pagar o hotel. 0
Musíš brzy vstávat. T--s-d--l-----a---- ce-o. T--- d- l---------- c---- T-n- d- l-v-n-a---e c-d-. ------------------------- Tens de levantar-te cedo. 0
Musíš hodně pracovat. T-ns--e --a--l-a------o. T--- d- t-------- m----- T-n- d- t-a-a-h-r m-i-o- ------------------------ Tens de trabalhar muito. 0
Musíš být dochvilný / dochvilná. Tens-de -er pon--al. T--- d- s-- p------- T-n- d- s-r p-n-u-l- -------------------- Tens de ser pontual. 0
Musí natankovat. El--t-- -e--ô- ---olin-. E-- t-- d- p-- g-------- E-e t-m d- p-r g-s-l-n-. ------------------------ Ele tem de pôr gasolina. 0
Musí opravit auto. E-e-tem de-r---r-r - car--. E-- t-- d- r------ o c----- E-e t-m d- r-p-r-r o c-r-o- --------------------------- Ele tem de reparar o carro. 0
Musí umýt auto. Ele-te--d--la-ar---c-r-o. E-- t-- d- l---- o c----- E-e t-m d- l-v-r o c-r-o- ------------------------- Ele tem de lavar o carro. 0
Musí jít nakoupit. E-a-t----e faz-r -o--r--. E-- t-- d- f---- c------- E-a t-m d- f-z-r c-m-r-s- ------------------------- Ela tem de fazer compras. 0
Musí uklidit byt. E-a -em -e----p-r-o a--------to. E-- t-- d- l----- o a----------- E-a t-m d- l-m-a- o a-a-t-m-n-o- -------------------------------- Ela tem de limpar o apartamento. 0
Musí vyprat prádlo. E-a -em ---l--a- a -o--a. E-- t-- d- l---- a r----- E-a t-m d- l-v-r a r-u-a- ------------------------- Ela tem de lavar a roupa. 0
Musíme okamžitě do školy. Nó--tem---de ir já -a-a - e-co-a. N-- t---- d- i- j- p--- a e------ N-s t-m-s d- i- j- p-r- a e-c-l-. --------------------------------- Nós temos de ir já para a escola. 0
Musíme okamžitě do práce. Nó- temos d--i- j--p--a o ----al--. N-- t---- d- i- j- p--- o t-------- N-s t-m-s d- i- j- p-r- o t-a-a-h-. ----------------------------------- Nós temos de ir já para o trabalho. 0
Musíme okamžitě k lékaři. N-s -e--- -- ir já ----é-i--. N-- t---- d- i- j- a- m------ N-s t-m-s d- i- j- a- m-d-c-. ----------------------------- Nós temos de ir já ao médico. 0
Musíte počkat na autobus. V--ês-tê- de -s-erar-p----aut-c-rr-. V---- t-- d- e------ p--- a--------- V-c-s t-m d- e-p-r-r p-l- a-t-c-r-o- ------------------------------------ Vocês têm de esperar pelo autocarro. 0
Musíte počkat na vlak. Voc---t-m--e-e-pe--- p-l--comb---. V---- t-- d- e------ p--- c------- V-c-s t-m d- e-p-r-r p-l- c-m-o-o- ---------------------------------- Vocês têm de esperar pelo comboio. 0
Musíte počkat na taxi. Vo--s---m de-espe--- -e---táx-. V---- t-- d- e------ p--- t---- V-c-s t-m d- e-p-r-r p-l- t-x-. ------------------------------- Vocês têm de esperar pelo táxi. 0

Proč je na světě tolik různých jazyků?

Dnes máme na světě více než 6 000 různých jazyků. Proto potřebujeme tlumočníky a překladatele. Kdysi dávno mluvili všichni stejným jazykem. To se však změnilo, když začal člověk migrovat. Člověk opustil svou africkou pravlast a rozšířil se po celém světě. Toto prostorové rozmístění vedlo i k diferenciaci jazyků. Protože každá skupina lidí si vyvinula svou vlastní formu komunikace. Mnoho různých jazyků se vyvinulo ze společného prajazyka. Člověk ale nikdy nezůstal dlouho na jednom místě. Jazyky se tedy od sebe odlišovaly čím dál víc. A tak jednoho dne již nebylo možné určit jejich společné kořeny. Navíc žádný národ nežil izolovaně po celá tisíciletí. Vždy tu byl kontakt i s ostatními národy. To změnilo i jazyky. Lidé převzali prvky z jiných jazyků nebo se jazyky navzájem mísily. Díky tomu se vývoj jazyků nikdy nezastavil. Migrace a kontakty s jinými civilizacemi tedy vysvětlují velký počet jazyků. Proč jsou ale jazyky tak rozdílné, je jiná otázka. Evoluce se vždy řídí určitými pravidly. Musí tedy existovat důvod, proč jsou jazyky takové, jaké jsou. Vědci se jím zabývají již celá léta. Rádi by věděli, proč se jazyky vyvíjely rozdílně. Abychom to zjistili, musíme pátrat v historii jazyků. Z té lze poznat, co se kdy změnilo. Stále se neví, co vývoj jazyků ovlivňuje. Kulturní aspekty se zdají být důležitější než ty biologické. To znamená, že dějiny různých národů formovaly i jejich jazyky. Jazyk nám často řekne více, než si myslíme…