Konverzační příručka

cs muset něco   »   lt ką privalėti

72 [sedmdesát dva]

muset něco

muset něco

72 [septyniasdešimt du]

ką privalėti

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština litevština Poslouchat Více
muset p-iv--ėti -----ėti p-------- / t----- p-i-a-ė-i / t-r-t- ------------------ privalėti / turėti 0
Musím poslat dopis. Aš pr-v---u---t--i---š-i---- --išk-. A- p------- / t---- i------- l------ A- p-i-a-a- / t-r-u i-s-ų-t- l-i-k-. ------------------------------------ Aš privalau / turiu išsiųsti laišką. 0
Musím zaplatit za hotel. A----i----u-/--uri- -u-ok-t--už vi-š-u--. A- p------- / t---- s------- u- v-------- A- p-i-a-a- / t-r-u s-m-k-t- u- v-e-b-t-. ----------------------------------------- Aš privalau / turiu sumokėti už viešbutį. 0
Musíš brzy vstávat. T- ---i-a-k--i ------. T- t--- a----- k------ T- t-r- a-k-t- k-l-i-. ---------------------- Tu turi anksti keltis. 0
Musíš hodně pracovat. Tu----- ---g --r-t-. T- t--- d--- d------ T- t-r- d-u- d-r-t-. -------------------- Tu turi daug dirbti. 0
Musíš být dochvilný / dochvilná. Tu -uri ne-ė---ti-/ -ū-- -u-kt--lu- - -t-i-- -ai-u. T- t--- n-------- / b--- p--------- / a----- l----- T- t-r- n-v-l-o-i / b-t- p-n-t-a-u- / a-e-t- l-i-u- --------------------------------------------------- Tu turi nevėluoti / būti punktualus / ateiti laiku. 0
Musí natankovat. Jis--u-- --isip---- -e----. J-- t--- p--------- d------ J-s t-r- p-i-i-i-t- d-g-l-. --------------------------- Jis turi prisipilti degalų. 0
Musí opravit auto. Ji--tu-- sur---n--ot----tom---l-. J-- t--- s----------- a---------- J-s t-r- s-r-m-n-u-t- a-t-m-b-l-. --------------------------------- Jis turi suremontuoti automobilį. 0
Musí umýt auto. Ji- -uri----la----a-----bil-. J-- t--- n------- a---------- J-s t-r- n-p-a-t- a-t-m-b-l-. ----------------------------- Jis turi nuplauti automobilį. 0
Musí jít nakoupit. J---u-i aps---rkti. J- t--- a---------- J- t-r- a-s-p-r-t-. ------------------- Ji turi apsipirkti. 0
Musí uklidit byt. Ji -------a----i-b--ą. J- t--- t------- b---- J- t-r- t-a-k-t- b-t-. ---------------------- Ji turi tvarkyti butą. 0
Musí vyprat prádlo. Ji-t--i---a-----ska-b-n-u-. J- t--- s------ s---------- J- t-r- s-a-b-i s-a-b-n-u-. --------------------------- Ji turi skalbti skalbinius. 0
Musíme okamžitě do školy. (Mes)-tu----u--m--e-t- į--oky-lą. (---- t--- t----- e--- į m------- (-e-) t-o- t-r-m- e-t- į m-k-k-ą- --------------------------------- (Mes) tuoj turime eiti į mokyklą. 0
Musíme okamžitě do práce. (-es--tu-- t-r--e -it--į---r--. (---- t--- t----- e--- į d----- (-e-) t-o- t-r-m- e-t- į d-r-ą- ------------------------------- (Mes) tuoj turime eiti į darbą. 0
Musíme okamžitě k lékaři. (--s) t--j---rime-e-ti --s gydy-oj-. (---- t--- t----- e--- p-- g-------- (-e-) t-o- t-r-m- e-t- p-s g-d-t-j-. ------------------------------------ (Mes) tuoj turime eiti pas gydytoją. 0
Musíte počkat na autobus. (--s) t----e-la-------t-----. (---- t----- l----- a-------- (-ū-) t-r-t- l-u-t- a-t-b-s-. ----------------------------- (Jūs) turite laukti autobuso. 0
Musíte počkat na vlak. (---) --r------uk-i --au-ini-. (---- t----- l----- t--------- (-ū-) t-r-t- l-u-t- t-a-k-n-o- ------------------------------ (Jūs) turite laukti traukinio. 0
Musíte počkat na taxi. (-ū-) ---ite laukti ta-si. (---- t----- l----- t----- (-ū-) t-r-t- l-u-t- t-k-i- -------------------------- (Jūs) turite laukti taksi. 0

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Proč je na světě tolik různých jazyků?

Dnes máme na světě více než 6 000 různých jazyků. Proto potřebujeme tlumočníky a překladatele. Kdysi dávno mluvili všichni stejným jazykem. To se však změnilo, když začal člověk migrovat. Člověk opustil svou africkou pravlast a rozšířil se po celém světě. Toto prostorové rozmístění vedlo i k diferenciaci jazyků. Protože každá skupina lidí si vyvinula svou vlastní formu komunikace. Mnoho různých jazyků se vyvinulo ze společného prajazyka. Člověk ale nikdy nezůstal dlouho na jednom místě. Jazyky se tedy od sebe odlišovaly čím dál víc. A tak jednoho dne již nebylo možné určit jejich společné kořeny. Navíc žádný národ nežil izolovaně po celá tisíciletí. Vždy tu byl kontakt i s ostatními národy. To změnilo i jazyky. Lidé převzali prvky z jiných jazyků nebo se jazyky navzájem mísily. Díky tomu se vývoj jazyků nikdy nezastavil. Migrace a kontakty s jinými civilizacemi tedy vysvětlují velký počet jazyků. Proč jsou ale jazyky tak rozdílné, je jiná otázka. Evoluce se vždy řídí určitými pravidly. Musí tedy existovat důvod, proč jsou jazyky takové, jaké jsou. Vědci se jím zabývají již celá léta. Rádi by věděli, proč se jazyky vyvíjely rozdílně. Abychom to zjistili, musíme pátrat v historii jazyků. Z té lze poznat, co se kdy změnilo. Stále se neví, co vývoj jazyků ovlivňuje. Kulturní aspekty se zdají být důležitější než ty biologické. To znamená, že dějiny různých národů formovaly i jejich jazyky. Jazyk nám často řekne více, než si myslíme…