Konverzační příručka

cs V restauraci 4   »   pt No restaurante 4

32 [třicet dva]

V restauraci 4

V restauraci 4

32 [trinta e dois]

No restaurante 4

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština portugalština (PT) Poslouchat Více
Jednou hranolky s kečupem. U-----s---e ---at-- f---as-com -etc---. U-- d--- d- b------ f----- c-- k------- U-a d-s- d- b-t-t-s f-i-a- c-m k-t-h-p- --------------------------------------- Uma dose de batatas fritas com ketchup. 0
A dvakrát s majonézou. E--ua----ses--om--a-o---e. E d--- d---- c-- m-------- E d-a- d-s-s c-m m-i-n-s-. -------------------------- E duas doses com maionese. 0
A třikrát párek s hořčicí. E tr---sa-s-ch-- gr-lhad-- --m-mo--ar--. E t--- s-------- g-------- c-- m-------- E t-ê- s-l-i-h-s g-e-h-d-s c-m m-s-a-d-. ---------------------------------------- E três salsichas grelhadas com mostarda. 0
Jakou máte zeleninu? O que --qu- t-m------g---s? O q-- é q-- t-- d- l------- O q-e é q-e t-m d- l-g-m-s- --------------------------- O que é que tem de legumes? 0
Máte fazole? Tem f--jão? T-- f------ T-m f-i-ã-? ----------- Tem feijão? 0
Máte květák? T-------e-f--r? T-- c---------- T-m c-u-e-f-o-? --------------- Tem couve-flor? 0
Mám rád / ráda kukuřici. Eu -os-o--e --l--. E- g---- d- m----- E- g-s-o d- m-l-o- ------------------ Eu gosto de milho. 0
Mám rád / ráda okurky. Eu-g---- ---pepino-. E- g---- d- p------- E- g-s-o d- p-p-n-s- -------------------- Eu gosto de pepinos. 0
Mám rád / ráda rajčata. Eu-gos-o-de t-mates. E- g---- d- t------- E- g-s-o d- t-m-t-s- -------------------- Eu gosto de tomates. 0
Máte také rád / ráda pórek? (---ê)-t-m-ém gos---de-alh- fr----s? (----- t----- g---- d- a--- f------- (-o-ê- t-m-é- g-s-a d- a-h- f-a-c-s- ------------------------------------ (Você) também gosta de alho francês? 0
Máte také rád / ráda kyselé zelí? (Você) tamb----o--- d- -hucr-te? (----- t----- g---- d- c-------- (-o-ê- t-m-é- g-s-a d- c-u-r-t-? -------------------------------- (Você) também gosta de chucrute? 0
Máte také rád / ráda čočku? (V---- -a-bém--o----de-l--t-l-as? (----- t----- g---- d- l--------- (-o-ê- t-m-é- g-s-a d- l-n-i-h-s- --------------------------------- (Você) também gosta de lentilhas? 0
Máš také rád / ráda mrkev? Ta--ém-g---a- ---ce-ouras? T----- g----- d- c-------- T-m-é- g-s-a- d- c-n-u-a-? -------------------------- Também gostas de cenouras? 0
Máš také rád / ráda brokolici? Tam-é- -o-ta---e br--o--s? T----- g----- d- b-------- T-m-é- g-s-a- d- b-ó-o-o-? -------------------------- Também gostas de brócolos? 0
Máš také rád / ráda papriku? Ta---m --stas -- pim-nt--? T----- g----- d- p-------- T-m-é- g-s-a- d- p-m-n-ã-? -------------------------- Também gostas de pimentão? 0
Nemám rád cibuli. E- não-go-to de ----las. E- n-- g---- d- c------- E- n-o g-s-o d- c-b-l-s- ------------------------ Eu não gosto de cebolas. 0
Nemám rád olivy. E---ão --s-o-de -ze-to---. E- n-- g---- d- a--------- E- n-o g-s-o d- a-e-t-n-s- -------------------------- Eu não gosto de azeitonas. 0
Nemám rád houby. Eu-n---g--to -e---gum--o-. E- n-- g---- d- c--------- E- n-o g-s-o d- c-g-m-l-s- -------------------------- Eu não gosto de cogumelos. 0

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Tónové jazyky

Většina jazyků, kterými se na světě mluví, jsou tónové. U tónových jazyků je rozhodující výška tónů. Ta určuje, jaký význam slova nebo slabiky mají. Tón je tedy pevně spojen se slovem. Většina jazyků, kterými se hovoří v Asii, jsou tónové. Patří k nim například čínština, thajština a vietnamština. Také v Africe je mnoho tónových jazyků. Mnohé domorodé jazyky Ameriky patří rovněž k tónovým jazykům. Indoevropské jazyky obsahují většinou jen tonální prvky. To se týká například i švédštiny nebo srbštiny. Počet tónových výšek se v jednotlivých jazycích liší. V čínštině existují čtyři různé tóny. Slabika ma může tak mít čtyři významy. Znamená matka, konopí, kůň a nadávat . Zajímavé je, že tónové jazyky mají vliv i na náš sluch. Ukázaly to studie týkající se absolutního sluchu. Absolutní sluch je schopnost přesně určit výšku tónu. V Evropě a Severní Americe se absolutní sluch vyskytuje jen zřídka. Má jej méně než 1 člověk z 10 000. U rodilých mluvčích čínštiny je tomu jinak. Zde má tuto zvláštní schopnost 9krát více lidí. Jako malé děti jsme měli absolutní sluch všichni. Potřebujeme jej totiž, abychom se naučili správně mluvit. Bohužel však jej většina lidí zase ztratí. Výška tónů je samozřejmě důležitá také v hudbě. To platí zejména pro kultury, které mluví tónovými jazyky. Ty musí melodii velmi přesně dodržovat. Jinak může být z krásné milostné písně nesmyslný zpěv!