Konverzační příručka

cs muset něco   »   et midagi pidama

72 [sedmdesát dva]

muset něco

muset něco

72 [seitsekümmend kaks]

midagi pidama

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština estonština Poslouchat Více
muset pid--a p----- p-d-m- ------ pidama 0
Musím poslat dopis. M--p--- --r-- är----a---. M- p--- k---- ä-- s------ M- p-a- k-r-a ä-a s-a-m-. ------------------------- Ma pean kirja ära saatma. 0
Musím zaplatit za hotel. M- ---n hot--l-le----sm-. M- p--- h-------- m------ M- p-a- h-t-l-i-e m-k-m-. ------------------------- Ma pean hotellile maksma. 0
Musíš brzy vstávat. Sa-p-ad---r--u----õu---. S- p--- v------- t------ S- p-a- v-r-k-l- t-u-m-. ------------------------ Sa pead varakult tõusma. 0
Musíš hodně pracovat. Sa -ead p-l-- tö-----. S- p--- p---- t------- S- p-a- p-l-u t-ö-a-a- ---------------------- Sa pead palju töötama. 0
Musíš být dochvilný / dochvilná. S- p-a---ä--e-ol-m-. S- p--- t---- o----- S- p-a- t-p-e o-e-a- -------------------- Sa pead täpne olema. 0
Musí natankovat. Ta-p-ab --n--ma. T- p--- t------- T- p-a- t-n-i-a- ---------------- Ta peab tankima. 0
Musí opravit auto. Ta -eab-a-t-t-p--a-d---. T- p--- a---- p--------- T- p-a- a-t-t p-r-n-a-a- ------------------------ Ta peab autot parandama. 0
Musí umýt auto. Ta-peab--ut-t -ese-a. T- p--- a---- p------ T- p-a- a-t-t p-s-m-. --------------------- Ta peab autot pesema. 0
Musí jít nakoupit. T----ab s-ss-o-te-t-g-ma. T- p--- s-------- t------ T- p-a- s-s-e-s-e t-g-m-. ------------------------- Ta peab sisseoste tegema. 0
Musí uklidit byt. Ta--ea------er----uh-s-a-a. T- p--- k------- p--------- T- p-a- k-r-e-i- p-h-s-a-a- --------------------------- Ta peab korterit puhastama. 0
Musí vyprat prádlo. Ta-peab----u är- --s---. T- p--- p--- ä-- p------ T- p-a- p-s- ä-a p-s-m-. ------------------------ Ta peab pesu ära pesema. 0
Musíme okamžitě do školy. Me --am- ---e ----i -i---a. M- p---- k--- k---- m------ M- p-a-e k-h- k-o-i m-n-m-. --------------------------- Me peame kohe kooli minema. 0
Musíme okamžitě do práce. M- peame-k--e tööl- m--em-. M- p---- k--- t---- m------ M- p-a-e k-h- t-ö-e m-n-m-. --------------------------- Me peame kohe tööle minema. 0
Musíme okamžitě k lékaři. Me ----- k--e-a---i juu-de-m-n-m-. M- p---- k--- a---- j----- m------ M- p-a-e k-h- a-s-i j-u-d- m-n-m-. ---------------------------------- Me peame kohe arsti juurde minema. 0
Musíte počkat na autobus. Te --a-e -u----oo-a--. T- p---- b---- o------ T- p-a-e b-s-i o-t-m-. ---------------------- Te peate bussi ootama. 0
Musíte počkat na vlak. T- --ate rong--o-tama. T- p---- r---- o------ T- p-a-e r-n-i o-t-m-. ---------------------- Te peate rongi ootama. 0
Musíte počkat na taxi. T- -e-t--t--so--oot-ma. T- p---- t----- o------ T- p-a-e t-k-o- o-t-m-. ----------------------- Te peate taksot ootama. 0

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Proč je na světě tolik různých jazyků?

Dnes máme na světě více než 6 000 různých jazyků. Proto potřebujeme tlumočníky a překladatele. Kdysi dávno mluvili všichni stejným jazykem. To se však změnilo, když začal člověk migrovat. Člověk opustil svou africkou pravlast a rozšířil se po celém světě. Toto prostorové rozmístění vedlo i k diferenciaci jazyků. Protože každá skupina lidí si vyvinula svou vlastní formu komunikace. Mnoho různých jazyků se vyvinulo ze společného prajazyka. Člověk ale nikdy nezůstal dlouho na jednom místě. Jazyky se tedy od sebe odlišovaly čím dál víc. A tak jednoho dne již nebylo možné určit jejich společné kořeny. Navíc žádný národ nežil izolovaně po celá tisíciletí. Vždy tu byl kontakt i s ostatními národy. To změnilo i jazyky. Lidé převzali prvky z jiných jazyků nebo se jazyky navzájem mísily. Díky tomu se vývoj jazyků nikdy nezastavil. Migrace a kontakty s jinými civilizacemi tedy vysvětlují velký počet jazyků. Proč jsou ale jazyky tak rozdílné, je jiná otázka. Evoluce se vždy řídí určitými pravidly. Musí tedy existovat důvod, proč jsou jazyky takové, jaké jsou. Vědci se jím zabývají již celá léta. Rádi by věděli, proč se jazyky vyvíjely rozdílně. Abychom to zjistili, musíme pátrat v historii jazyků. Z té lze poznat, co se kdy změnilo. Stále se neví, co vývoj jazyků ovlivňuje. Kulturní aspekty se zdají být důležitější než ty biologické. To znamená, že dějiny různých národů formovaly i jejich jazyky. Jazyk nám často řekne více, než si myslíme…