Konverzační příručka

cs muset něco   »   el πρέπει να κάνω κάτι

72 [sedmdesát dva]

muset něco

muset něco

72 [εβδομήντα δύο]

72 [ebdomḗnta dýo]

πρέπει να κάνω κάτι

[prépei na kánō káti]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština řečtina Poslouchat Více
muset π--π-ι π----- π-έ-ε- ------ πρέπει 0
pré--i p----- p-é-e- ------ prépei
Musím poslat dopis. Π--πει-ν--στ-ίλ--το-γ-άμμ-. Π----- ν- σ----- τ- γ------ Π-έ-ε- ν- σ-ε-λ- τ- γ-ά-μ-. --------------------------- Πρέπει να στείλω το γράμμα. 0
P--p-- -- s-e-lō ----rám--. P----- n- s----- t- g------ P-é-e- n- s-e-l- t- g-á-m-. --------------------------- Prépei na steílō to grámma.
Musím zaplatit za hotel. Π--π-ι ν--π--ρ--ω -ο--ε-οδο-είο. Π----- ν- π------ τ- ξ---------- Π-έ-ε- ν- π-η-ώ-ω τ- ξ-ν-δ-χ-ί-. -------------------------------- Πρέπει να πληρώσω το ξενοδοχείο. 0
Pr--ei na ------ō-----en-do-h---. P----- n- p------ t- x----------- P-é-e- n- p-ē-ṓ-ō t- x-n-d-c-e-o- --------------------------------- Prépei na plērṓsō to xenodocheío.
Musíš brzy vstávat. Πρέ--ι -α -ηκ-θ-ίς-ν-ρί-. Π----- ν- σ------- ν----- Π-έ-ε- ν- σ-κ-θ-ί- ν-ρ-ς- ------------------------- Πρέπει να σηκωθείς νωρίς. 0
Pré-e---a --kōth-í--nōr--. P----- n- s-------- n----- P-é-e- n- s-k-t-e-s n-r-s- -------------------------- Prépei na sēkōtheís nōrís.
Musíš hodně pracovat. Πρέ--- -- δ-υ-έψ--ς---λ-. Π----- ν- δ-------- π---- Π-έ-ε- ν- δ-υ-έ-ε-ς π-λ-. ------------------------- Πρέπει να δουλέψεις πολύ. 0
Pré-e- n- dou--ps-is p-l-. P----- n- d--------- p---- P-é-e- n- d-u-é-s-i- p-l-. -------------------------- Prépei na doulépseis polý.
Musíš být dochvilný / dochvilná. Πρέ-ει να---σαι στ-- ώ-- -ο-. Π----- ν- ε---- σ--- ώ-- σ--- Π-έ-ε- ν- ε-σ-ι σ-η- ώ-α σ-υ- ----------------------------- Πρέπει να είσαι στην ώρα σου. 0
P--pe- na-eí--i s--n-ṓ-a -o-. P----- n- e---- s--- ṓ-- s--- P-é-e- n- e-s-i s-ē- ṓ-a s-u- ----------------------------- Prépei na eísai stēn ṓra sou.
Musí natankovat. Π----- ----άλ----εν-ί--. Π----- ν- β---- β------- Π-έ-ε- ν- β-λ-ι β-ν-ί-η- ------------------------ Πρέπει να βάλει βενζίνη. 0
P--pe- n- --l-- -e---n-. P----- n- b---- b------- P-é-e- n- b-l-i b-n-í-ē- ------------------------ Prépei na bálei benzínē.
Musí opravit auto. Πρέπει--α ε-ι-κε--σε-----αυ-οκ---τ-. Π----- ν- ε---------- τ- α---------- Π-έ-ε- ν- ε-ι-κ-υ-σ-ι τ- α-τ-κ-ν-τ-. ------------------------------------ Πρέπει να επισκευάσει το αυτοκίνητο. 0
Prépei-----pi-k-u--e--t- -u-o--nē--. P----- n- e---------- t- a---------- P-é-e- n- e-i-k-u-s-i t- a-t-k-n-t-. ------------------------------------ Prépei na episkeuásei to autokínēto.
Musí umýt auto. Πρ-π-ι ----λ-ν-ι----α--ο--νη-ο. Π----- ν- π----- τ- α---------- Π-έ-ε- ν- π-ύ-ε- τ- α-τ-κ-ν-τ-. ------------------------------- Πρέπει να πλύνει το αυτοκίνητο. 0
P-ép-- na----n-- to --tokí-ēto. P----- n- p----- t- a---------- P-é-e- n- p-ý-e- t- a-t-k-n-t-. ------------------------------- Prépei na plýnei to autokínēto.
Musí jít nakoupit. Πρέπει--α ψω-ίσ-ι. Π----- ν- ψ------- Π-έ-ε- ν- ψ-ν-σ-ι- ------------------ Πρέπει να ψωνίσει. 0
P-é-e- -a--s----e-. P----- n- p-------- P-é-e- n- p-ō-í-e-. ------------------- Prépei na psōnísei.
Musí uklidit byt. Π---ει--- -αθαρί--- -ο σ-ίτ-. Π----- ν- κ-------- τ- σ----- Π-έ-ε- ν- κ-θ-ρ-σ-ι τ- σ-ί-ι- ----------------------------- Πρέπει να καθαρίσει το σπίτι. 0
Prép-i n---a-h--ís-i-to sp-t-. P----- n- k--------- t- s----- P-é-e- n- k-t-a-í-e- t- s-í-i- ------------------------------ Prépei na katharísei to spíti.
Musí vyprat prádlo. Π--π-ι-ν- -λ-νε- -α---ύ-α. Π----- ν- π----- τ- ρ----- Π-έ-ε- ν- π-ύ-ε- τ- ρ-ύ-α- -------------------------- Πρέπει να πλύνει τα ρούχα. 0
P--p-i na -l--ei-ta -o--h-. P----- n- p----- t- r------ P-é-e- n- p-ý-e- t- r-ú-h-. --------------------------- Prépei na plýnei ta roúcha.
Musíme okamžitě do školy. Π--π-ι-ν- π--ε--μέσ-- -τ--σ------. Π----- ν- π--- α----- σ-- σ------- Π-έ-ε- ν- π-μ- α-έ-ω- σ-ο σ-ο-ε-ο- ---------------------------------- Πρέπει να πάμε αμέσως στο σχολείο. 0
P-épe--n---áme--mé-ōs-s----c-ol-í-. P----- n- p--- a----- s-- s-------- P-é-e- n- p-m- a-é-ō- s-o s-h-l-í-. ----------------------------------- Prépei na páme amésōs sto scholeío.
Musíme okamžitě do práce. Πρέ-ει -- -άμε α----ς σ-η-δ-υλει-. Π----- ν- π--- α----- σ-- δ------- Π-έ-ε- ν- π-μ- α-έ-ω- σ-η δ-υ-ε-ά- ---------------------------------- Πρέπει να πάμε αμέσως στη δουλειά. 0
Pré-e- ---p--e-amé-----tē-----eiá. P----- n- p--- a----- s-- d------- P-é-e- n- p-m- a-é-ō- s-ē d-u-e-á- ---------------------------------- Prépei na páme amésōs stē douleiá.
Musíme okamžitě k lékaři. Πρ-π-- να πά-ε --έ-ω- ----γ-α-ρ-. Π----- ν- π--- α----- σ-- γ------ Π-έ-ε- ν- π-μ- α-έ-ω- σ-ο γ-α-ρ-. --------------------------------- Πρέπει να πάμε αμέσως στο γιατρό. 0
P-épei -- páme--m-sō----- gi----. P----- n- p--- a----- s-- g------ P-é-e- n- p-m- a-é-ō- s-o g-a-r-. --------------------------------- Prépei na páme amésōs sto giatró.
Musíte počkat na autobus. Π--πε- να -ε-ιμ--ετε -ο-λεωφ-ρε--. Π----- ν- π--------- τ- λ--------- Π-έ-ε- ν- π-ρ-μ-ν-τ- τ- λ-ω-ο-ε-ο- ---------------------------------- Πρέπει να περιμένετε το λεωφορείο. 0
Pr---- n- ---imé---e--o ---p-o-eí-. P----- n- p--------- t- l---------- P-é-e- n- p-r-m-n-t- t- l-ō-h-r-í-. ----------------------------------- Prépei na periménete to leōphoreío.
Musíte počkat na vlak. Π-έ-ε- -α π-ρ--έ---ε-το ---νο. Π----- ν- π--------- τ- τ----- Π-έ-ε- ν- π-ρ-μ-ν-τ- τ- τ-έ-ο- ------------------------------ Πρέπει να περιμένετε το τρένο. 0
Pré-e- -- --r--éne-e-t- -----. P----- n- p--------- t- t----- P-é-e- n- p-r-m-n-t- t- t-é-o- ------------------------------ Prépei na periménete to tréno.
Musíte počkat na taxi. Πρ--ει-ν--περιμ-νετ- το--α--. Π----- ν- π--------- τ- τ---- Π-έ-ε- ν- π-ρ-μ-ν-τ- τ- τ-ξ-. ----------------------------- Πρέπει να περιμένετε το ταξί. 0
Prép-i na ---imén--e ---t-xí. P----- n- p--------- t- t---- P-é-e- n- p-r-m-n-t- t- t-x-. ----------------------------- Prépei na periménete to taxí.

Proč je na světě tolik různých jazyků?

Dnes máme na světě více než 6 000 různých jazyků. Proto potřebujeme tlumočníky a překladatele. Kdysi dávno mluvili všichni stejným jazykem. To se však změnilo, když začal člověk migrovat. Člověk opustil svou africkou pravlast a rozšířil se po celém světě. Toto prostorové rozmístění vedlo i k diferenciaci jazyků. Protože každá skupina lidí si vyvinula svou vlastní formu komunikace. Mnoho různých jazyků se vyvinulo ze společného prajazyka. Člověk ale nikdy nezůstal dlouho na jednom místě. Jazyky se tedy od sebe odlišovaly čím dál víc. A tak jednoho dne již nebylo možné určit jejich společné kořeny. Navíc žádný národ nežil izolovaně po celá tisíciletí. Vždy tu byl kontakt i s ostatními národy. To změnilo i jazyky. Lidé převzali prvky z jiných jazyků nebo se jazyky navzájem mísily. Díky tomu se vývoj jazyků nikdy nezastavil. Migrace a kontakty s jinými civilizacemi tedy vysvětlují velký počet jazyků. Proč jsou ale jazyky tak rozdílné, je jiná otázka. Evoluce se vždy řídí určitými pravidly. Musí tedy existovat důvod, proč jsou jazyky takové, jaké jsou. Vědci se jím zabývají již celá léta. Rádi by věděli, proč se jazyky vyvíjely rozdílně. Abychom to zjistili, musíme pátrat v historii jazyků. Z té lze poznat, co se kdy změnilo. Stále se neví, co vývoj jazyků ovlivňuje. Kulturní aspekty se zdají být důležitější než ty biologické. To znamená, že dějiny různých národů formovaly i jejich jazyky. Jazyk nám často řekne více, než si myslíme…