Konverzační příručka

cs muset něco   »   kk to have to do something / must

72 [sedmdesát dva]

muset něco

muset něco

72 [жетпіс екі]

72 [jetpis eki]

to have to do something / must

[birdeñe istew kerek / mindet]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština kazaština Poslouchat Více
muset істеу--ер-к-/-----ет----о-у і---- к---- / м------- б--- і-т-у к-р-к / м-н-е-т- б-л- --------------------------- істеу керек / міндетті болу 0
is-ew---rek---m-n---t---olw i---- k---- / m------- b--- i-t-w k-r-k / m-n-e-t- b-l- --------------------------- istew kerek / mindetti bolw
Musím poslat dopis. Маағ-н х-тты -іб--- --р--. М----- х---- ж----- к----- М-а-а- х-т-ы ж-б-р- к-р-к- -------------------------- Мааған хатты жіберу керек. 0
Ma-ğ-n-xa-tı -ib----ke--k. M----- x---- j----- k----- M-a-a- x-t-ı j-b-r- k-r-k- -------------------------- Maağan xattı jiberw kerek.
Musím zaplatit za hotel. М--а- --н-қ үйд---ақысын-төле- -----. М---- қ---- ү---- а----- т---- к----- М-ғ-н қ-н-қ ү-д-ң а-ы-ы- т-л-у к-р-к- ------------------------------------- Маған қонақ үйдің ақысын төлеу керек. 0
Ma--n q--a- --d-------ı---öl-- ---ek. M---- q---- ü---- a----- t---- k----- M-ğ-n q-n-q ü-d-ñ a-ı-ı- t-l-w k-r-k- ------------------------------------- Mağan qonaq üydiñ aqısın tölew kerek.
Musíš brzy vstávat. С-ған ерт--тұру-кере-. С---- е--- т--- к----- С-ғ-н е-т- т-р- к-р-к- ---------------------- Саған ерте тұру керек. 0
Sa-a---r-- --rw k-rek. S---- e--- t--- k----- S-ğ-n e-t- t-r- k-r-k- ---------------------- Sağan erte turw kerek.
Musíš hodně pracovat. Сағ-- кө------с---теу-керек. С---- к-- ж---- і---- к----- С-ғ-н к-п ж-м-с і-т-у к-р-к- ---------------------------- Саған көп жұмыс істеу керек. 0
S--a----- ju-----------e-ek. S---- k-- j---- i---- k----- S-ğ-n k-p j-m-s i-t-w k-r-k- ---------------------------- Sağan köp jumıs istew kerek.
Musíš být dochvilný / dochvilná. С---н-у-қ----ен ж--у-----к. С---- у-------- ж--- к----- С-ғ-н у-қ-т-м-н ж-р- к-р-к- --------------------------- Саған уақытымен жүру керек. 0
Sağ-- wa-ı-ım----ür---e-ek. S---- w-------- j--- k----- S-ğ-n w-q-t-m-n j-r- k-r-k- --------------------------- Sağan waqıtımen jürw kerek.
Musí natankovat. О----ж--арм-й-қ-йып-алу к--ек. О--- ж------- қ---- а-- к----- О-а- ж-н-р-а- қ-й-п а-у к-р-к- ------------------------------ Оған жанармай құйып алу керек. 0
Oğa--j---------uyı- --w---r--. O--- j------- q---- a-- k----- O-a- j-n-r-a- q-y-p a-w k-r-k- ------------------------------ Oğan janarmay quyıp alw kerek.
Musí opravit auto. Оғ----ө--кт- --нде--а-- -ер-к. О--- к------ ж----- а-- к----- О-а- к-л-к-і ж-н-е- а-у к-р-к- ------------------------------ Оған көлікті жөндеп алу керек. 0
O-an-k-l-kt--jönd-p a-- --rek. O--- k------ j----- a-- k----- O-a- k-l-k-i j-n-e- a-w k-r-k- ------------------------------ Oğan kölikti jöndep alw kerek.
Musí umýt auto. О--- ---і-т---у--керек. О--- к------ ж-- к----- О-а- к-л-к-і ж-у к-р-к- ----------------------- Оған көлікті жуу керек. 0
Oğan---l-kt- --w---rek. O--- k------ j-- k----- O-a- k-l-k-i j-w k-r-k- ----------------------- Oğan kölikti jww kerek.
Musí jít nakoupit. Оғ-н--а-да -а--у-к-р--. О--- с---- ж---- к----- О-а- с-у-а ж-с-у к-р-к- ----------------------- Оған сауда жасау керек. 0
Oğan sa--a -as-w k-r--. O--- s---- j---- k----- O-a- s-w-a j-s-w k-r-k- ----------------------- Oğan sawda jasaw kerek.
Musí uklidit byt. Оғ-н-п----ді ---а- ----к. О--- п------ ж---- к----- О-а- п-т-р-і ж-н-у к-р-к- ------------------------- Оған пәтерді жинау керек. 0
O-a------r------aw-k-r-k. O--- p------ j---- k----- O-a- p-t-r-i j-n-w k-r-k- ------------------------- Oğan päterdi jïnaw kerek.
Musí vyprat prádlo. О-ан-кір-----к--ек. О--- к-- ж-- к----- О-а- к-р ж-у к-р-к- ------------------- Оған кір жуу керек. 0
Oğ-n-kir j-- -erek. O--- k-- j-- k----- O-a- k-r j-w k-r-k- ------------------- Oğan kir jww kerek.
Musíme okamžitě do školy. Б-з----а--- м--т-пке----у кер-к. Б---- қ---- м------- б--- к----- Б-з-е қ-з-р м-к-е-к- б-р- к-р-к- -------------------------------- Бізге қазір мектепке бару керек. 0
B---- qaz-r m-k-e-k- b-r--ker-k. B---- q---- m------- b--- k----- B-z-e q-z-r m-k-e-k- b-r- k-r-k- -------------------------------- Bizge qazir mektepke barw kerek.
Musíme okamžitě do práce. Б-з-е-қ-з-- ж-м-сқа -а----е-е-. Б---- қ---- ж------ б--- к----- Б-з-е қ-з-р ж-м-с-а б-р- к-р-к- ------------------------------- Бізге қазір жұмысқа бару керек. 0
B---- qaz----umısqa ba-w ke--k. B---- q---- j------ b--- k----- B-z-e q-z-r j-m-s-a b-r- k-r-k- ------------------------------- Bizge qazir jumısqa barw kerek.
Musíme okamžitě k lékaři. Бізг- қ-з-р-д-р--е---------ке---. Б---- қ---- д-------- б--- к----- Б-з-е қ-з-р д-р-г-р-е б-р- к-р-к- --------------------------------- Бізге қазір дәрігерге бару керек. 0
B--ge-q-zir -ärigerg--b--- k--e-. B---- q---- d-------- b--- k----- B-z-e q-z-r d-r-g-r-e b-r- k-r-k- --------------------------------- Bizge qazir därigerge barw kerek.
Musíte počkat na autobus. Се-де-ге авто-уст----ту к-р--. С------- а-------- к--- к----- С-н-е-г- а-т-б-с-ы к-т- к-р-к- ------------------------------ Сендерге автобусты күту керек. 0
Senderg---vt---s-ı k-tw--ere-. S------- a-------- k--- k----- S-n-e-g- a-t-b-s-ı k-t- k-r-k- ------------------------------ Senderge avtobwstı kütw kerek.
Musíte počkat na vlak. Се--ерге-пойыз-- --ту--е---. С------- п------ к--- к----- С-н-е-г- п-й-з-ы к-т- к-р-к- ---------------------------- Сендерге пойызды күту керек. 0
S---e-g- po-ı--- --tw---re-. S------- p------ k--- k----- S-n-e-g- p-y-z-ı k-t- k-r-k- ---------------------------- Senderge poyızdı kütw kerek.
Musíte počkat na taxi. Се-д-рге ----ид- ---- ке-ек. С------- т------ к--- к----- С-н-е-г- т-к-и-і к-т- к-р-к- ---------------------------- Сендерге таксиді күту керек. 0
S-n-e-g--t-ksï-i--üt- -e-ek. S------- t------ k--- k----- S-n-e-g- t-k-ï-i k-t- k-r-k- ---------------------------- Senderge taksïdi kütw kerek.

Proč je na světě tolik různých jazyků?

Dnes máme na světě více než 6 000 různých jazyků. Proto potřebujeme tlumočníky a překladatele. Kdysi dávno mluvili všichni stejným jazykem. To se však změnilo, když začal člověk migrovat. Člověk opustil svou africkou pravlast a rozšířil se po celém světě. Toto prostorové rozmístění vedlo i k diferenciaci jazyků. Protože každá skupina lidí si vyvinula svou vlastní formu komunikace. Mnoho různých jazyků se vyvinulo ze společného prajazyka. Člověk ale nikdy nezůstal dlouho na jednom místě. Jazyky se tedy od sebe odlišovaly čím dál víc. A tak jednoho dne již nebylo možné určit jejich společné kořeny. Navíc žádný národ nežil izolovaně po celá tisíciletí. Vždy tu byl kontakt i s ostatními národy. To změnilo i jazyky. Lidé převzali prvky z jiných jazyků nebo se jazyky navzájem mísily. Díky tomu se vývoj jazyků nikdy nezastavil. Migrace a kontakty s jinými civilizacemi tedy vysvětlují velký počet jazyků. Proč jsou ale jazyky tak rozdílné, je jiná otázka. Evoluce se vždy řídí určitými pravidly. Musí tedy existovat důvod, proč jsou jazyky takové, jaké jsou. Vědci se jím zabývají již celá léta. Rádi by věděli, proč se jazyky vyvíjely rozdílně. Abychom to zjistili, musíme pátrat v historii jazyků. Z té lze poznat, co se kdy změnilo. Stále se neví, co vývoj jazyků ovlivňuje. Kulturní aspekty se zdají být důležitější než ty biologické. To znamená, že dějiny různých národů formovaly i jejich jazyky. Jazyk nám často řekne více, než si myslíme…