Konverzační příručka

cs muset něco   »   fr devoir faire qc.

72 [sedmdesát dva]

muset něco

muset něco

72 [soixante-douze]

devoir faire qc.

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština francouzština Poslouchat Více
muset de-oir d----- d-v-i- ------ devoir 0
Musím poslat dopis. J- dois-e-voye- une-let--e. J- d--- e------ u-- l------ J- d-i- e-v-y-r u-e l-t-r-. --------------------------- Je dois envoyer une lettre. 0
Musím zaplatit za hotel. J--do-s---y-- -’hô-el. J- d--- p---- l------- J- d-i- p-y-r l-h-t-l- ---------------------- Je dois payer l’hôtel. 0
Musíš brzy vstávat. T--d-is--e----e--tô-. T- d--- t- l---- t--- T- d-i- t- l-v-r t-t- --------------------- Tu dois te lever tôt. 0
Musíš hodně pracovat. Tu doi--beau--up-t---a--l--. T- d--- b------- t---------- T- d-i- b-a-c-u- t-a-a-l-e-. ---------------------------- Tu dois beaucoup travailler. 0
Musíš být dochvilný / dochvilná. Tu d-is-ê-r- --l-he-r-. T- d--- ê--- à l------- T- d-i- ê-r- à l-h-u-e- ----------------------- Tu dois être à l’heure. 0
Musí natankovat. I- -o-t-fa-re -e ple-n. I- d--- f---- l- p----- I- d-i- f-i-e l- p-e-n- ----------------------- Il doit faire le plein. 0
Musí opravit auto. I- do----é-a-er -----i-ur-. I- d--- r------ l- v------- I- d-i- r-p-r-r l- v-i-u-e- --------------------------- Il doit réparer la voiture. 0
Musí umýt auto. I---oi----v-r -- v---ur-. I- d--- l---- l- v------- I- d-i- l-v-r l- v-i-u-e- ------------------------- Il doit laver la voiture. 0
Musí jít nakoupit. E-le d-i--fa--- des-a-h-ts. E--- d--- f---- d-- a------ E-l- d-i- f-i-e d-s a-h-t-. --------------------------- Elle doit faire des achats. 0
Musí uklidit byt. Ell--d-i- -a-re -e-mé--g- -----l’a-p-rt---n-. E--- d--- f---- l- m----- d--- l------------- E-l- d-i- f-i-e l- m-n-g- d-n- l-a-p-r-e-e-t- --------------------------------------------- Elle doit faire le ménage dans l’appartement. 0
Musí vyprat prádlo. El----oit-laver-l-------. E--- d--- l---- l- l----- E-l- d-i- l-v-r l- l-n-e- ------------------------- Elle doit laver le linge. 0
Musíme okamžitě do školy. No-s---vo-s--l-e- to-- -e-su-t- à-l’éc---. N--- d----- a---- t--- d- s---- à l------- N-u- d-v-n- a-l-r t-u- d- s-i-e à l-é-o-e- ------------------------------------------ Nous devons aller tout de suite à l’école. 0
Musíme okamžitě do práce. No-s ----ns--ll-- t--- de ---te -u---avai-. N--- d----- a---- t--- d- s---- a- t------- N-u- d-v-n- a-l-r t-u- d- s-i-e a- t-a-a-l- ------------------------------------------- Nous devons aller tout de suite au travail. 0
Musíme okamžitě k lékaři. No-s ----ns ----- -----de--uite -he- l- -édeci-. N--- d----- a---- t--- d- s---- c--- l- m------- N-u- d-v-n- a-l-r t-u- d- s-i-e c-e- l- m-d-c-n- ------------------------------------------------ Nous devons aller tout de suite chez le médecin. 0
Musíte počkat na autobus. V-----e-e- a---nd-e-l---us. V--- d---- a------- l- b--- V-u- d-v-z a-t-n-r- l- b-s- --------------------------- Vous devez attendre le bus. 0
Musíte počkat na vlak. V-----e--z---t---r- -e --ain. V--- d---- a------- l- t----- V-u- d-v-z a-t-n-r- l- t-a-n- ----------------------------- Vous devez attendre le train. 0
Musíte počkat na taxi. Vo-s ------att--dre-l- -a-i. V--- d---- a------- l- t---- V-u- d-v-z a-t-n-r- l- t-x-. ---------------------------- Vous devez attendre le taxi. 0

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Proč je na světě tolik různých jazyků?

Dnes máme na světě více než 6 000 různých jazyků. Proto potřebujeme tlumočníky a překladatele. Kdysi dávno mluvili všichni stejným jazykem. To se však změnilo, když začal člověk migrovat. Člověk opustil svou africkou pravlast a rozšířil se po celém světě. Toto prostorové rozmístění vedlo i k diferenciaci jazyků. Protože každá skupina lidí si vyvinula svou vlastní formu komunikace. Mnoho různých jazyků se vyvinulo ze společného prajazyka. Člověk ale nikdy nezůstal dlouho na jednom místě. Jazyky se tedy od sebe odlišovaly čím dál víc. A tak jednoho dne již nebylo možné určit jejich společné kořeny. Navíc žádný národ nežil izolovaně po celá tisíciletí. Vždy tu byl kontakt i s ostatními národy. To změnilo i jazyky. Lidé převzali prvky z jiných jazyků nebo se jazyky navzájem mísily. Díky tomu se vývoj jazyků nikdy nezastavil. Migrace a kontakty s jinými civilizacemi tedy vysvětlují velký počet jazyků. Proč jsou ale jazyky tak rozdílné, je jiná otázka. Evoluce se vždy řídí určitými pravidly. Musí tedy existovat důvod, proč jsou jazyky takové, jaké jsou. Vědci se jím zabývají již celá léta. Rádi by věděli, proč se jazyky vyvíjely rozdílně. Abychom to zjistili, musíme pátrat v historii jazyků. Z té lze poznat, co se kdy změnilo. Stále se neví, co vývoj jazyků ovlivňuje. Kulturní aspekty se zdají být důležitější než ty biologické. To znamená, že dějiny různých národů formovaly i jejich jazyky. Jazyk nám často řekne více, než si myslíme…