Konverzační příručka

cs muset něco   »   hi अनिवार्य क्रिया

72 [sedmdesát dva]

muset něco

muset něco

७२ [बहत्तर]

72 [bahattar]

अनिवार्य क्रिया

[anivaary kriya]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština hindština Poslouchat Více
muset अ-िव--्य -ा--ं अ------- ब---- अ-ि-ा-्- ब-त-ं -------------- अनिवार्य बातें 0
an-va--y -----n a------- b----- a-i-a-r- b-a-e- --------------- anivaary baaten
Musím poslat dopis. मु-े -त्- --ज---है म--- प--- भ---- ह- म-झ- प-्- भ-ज-ा ह- ------------------ मुझे पत्र भेजना है 0
mu--e -a-r b---an- -ai m---- p--- b------ h-- m-j-e p-t- b-e-a-a h-i ---------------------- mujhe patr bhejana hai
Musím zaplatit za hotel. म--- ह--ल-को प-स--दे---ह-ं म--- ह--- क- प--- द--- ह-- म-झ- ह-ट- क- प-स- द-न- ह-ं -------------------------- मुझे होटल को पैसे देने हैं 0
m--h---ota- -o p-ise ------ain m---- h---- k- p---- d--- h--- m-j-e h-t-l k- p-i-e d-n- h-i- ------------------------------ mujhe hotal ko paise dene hain
Musíš brzy vstávat. त-म्हें जल्-- -ग----ै त------ ज---- ज--- ह- त-म-ह-ं ज-्-ी ज-न- ह- --------------------- तुम्हें जल्दी जगना है 0
t-mhe- ja--e--jagan----i t----- j----- j----- h-- t-m-e- j-l-e- j-g-n- h-i ------------------------ tumhen jaldee jagana hai
Musíš hodně pracovat. त-म--ें --ु- --- क--ा है त------ ब--- क-- क--- ह- त-म-ह-ं ब-ु- क-म क-न- ह- ------------------------ तुम्हें बहुत काम करना है 0
t---en b-hu- kaam-ka--na-h-i t----- b---- k--- k----- h-- t-m-e- b-h-t k-a- k-r-n- h-i ---------------------------- tumhen bahut kaam karana hai
Musíš být dochvilný / dochvilná. त---ह-ं --य-प-------है त------ स-- प- ज--- ह- त-म-ह-ं स-य प- ज-न- ह- ---------------------- तुम्हें समय पर जाना है 0
tum-en---may-p-- jaa-a---i t----- s---- p-- j---- h-- t-m-e- s-m-y p-r j-a-a h-i -------------------------- tumhen samay par jaana hai
Musí natankovat. उस-- पे--रो--ल--ा -ै उ--- प------ ल--- ह- उ-क- प-ट-र-ल ल-न- ह- -------------------- उसको पेट्रोल लेना है 0
u--k- pe-rol l--a-h-i u---- p----- l--- h-- u-a-o p-t-o- l-n- h-i --------------------- usako petrol lena hai
Musí opravit auto. उस-ो --नी-गाड-ी--ी- --नी -ै उ--- अ--- ग---- ठ-- क--- ह- उ-क- अ-न- ग-ड-ी ठ-क क-न- ह- --------------------------- उसको अपनी गाड़ी ठीक करनी है 0
u---- -pane- ---d-- ---ek k--ane--h-i u---- a----- g----- t---- k------ h-- u-a-o a-a-e- g-a-e- t-e-k k-r-n-e h-i ------------------------------------- usako apanee gaadee theek karanee hai
Musí umýt auto. उसक- -प-------- धो-ी-है उ--- अ--- ग---- ध--- ह- उ-क- अ-न- ग-ड-ी ध-न- ह- ----------------------- उसको अपनी गाड़ी धोनी है 0
us-ko--pan-e-gaadee--ho-ee h-i u---- a----- g----- d----- h-- u-a-o a-a-e- g-a-e- d-o-e- h-i ------------------------------ usako apanee gaadee dhonee hai
Musí jít nakoupit. उस-ो -रीद-र- -र----ै उ--- ख------ क--- ह- उ-क- ख-ी-ा-ी क-न- ह- -------------------- उसको खरीदारी करनी है 0
us--o kh--e----ree -a--ne- h-i u---- k----------- k------ h-- u-a-o k-a-e-d-a-e- k-r-n-e h-i ------------------------------ usako khareedaaree karanee hai
Musí uklidit byt. उ-क- घ--स-फ़ -र-ा है उ--- घ- स-- क--- ह- उ-क- घ- स-फ़ क-न- ह- ------------------- उसको घर साफ़ करना है 0
us-ko gha--s--f k----a h-i u---- g--- s--- k----- h-- u-a-o g-a- s-a- k-r-n- h-i -------------------------- usako ghar saaf karana hai
Musí vyprat prádlo. उसको--पड़े-धो---ह-ं उ--- क--- ध--- ह-- उ-क- क-ड़- ध-न- ह-ं ------------------ उसको कपड़े धोने हैं 0
us--- -a---e-dhon- --in u---- k----- d---- h--- u-a-o k-p-d- d-o-e h-i- ----------------------- usako kapade dhone hain
Musíme okamžitě do školy. ह-े- त--ं--प-ठशाल- जाना--ै ह--- त---- प------ ज--- ह- ह-े- त-र-त प-ठ-ा-ा ज-न- ह- -------------------------- हमें तुरंत पाठशाला जाना है 0
h---n ---------at--s-a-la--a-----ai h---- t----- p----------- j---- h-- h-m-n t-r-n- p-a-h-s-a-l- j-a-a h-i ----------------------------------- hamen turant paathashaala jaana hai
Musíme okamžitě do práce. हम-- -ु--त---म -र-जान- है ह--- त---- क-- प- ज--- ह- ह-े- त-र-त क-म प- ज-न- ह- ------------------------- हमें तुरंत काम पर जाना है 0
h-men ---a-- ---m par---ana -ai h---- t----- k--- p-- j---- h-- h-m-n t-r-n- k-a- p-r j-a-a h-i ------------------------------- hamen turant kaam par jaana hai
Musíme okamžitě k lékaři. हम-ं------------र--- प-स -ा----ै ह--- त---- ड----- क- प-- ज--- ह- ह-े- त-र-त ड-क-ट- क- प-स ज-न- ह- -------------------------------- हमें तुरंत डॉक्टर के पास जाना है 0
ham-n t-r-nt-doktar ke----s-j--na-h-i h---- t----- d----- k- p--- j---- h-- h-m-n t-r-n- d-k-a- k- p-a- j-a-a h-i ------------------------------------- hamen turant doktar ke paas jaana hai
Musíte počkat na autobus. त-म------ क--ब- क- प-रती-्ष- कर-ी-है त-- ल---- क- ब- क- प-------- क--- ह- त-म ल-ग-ं क- ब- क- प-र-ी-्-ा क-न- ह- ------------------------------------ तुम लोगों को बस की प्रतीक्षा करनी है 0
t-m-l-go- k---as-----p---ee---a-k-----e hai t-- l---- k- b-- k-- p--------- k------ h-- t-m l-g-n k- b-s k-e p-a-e-k-h- k-r-n-e h-i ------------------------------------------- tum logon ko bas kee prateeksha karanee hai
Musíte počkat na vlak. त-म लोग----ो ट्--न की--्र--क--- करन- है त-- ल---- क- ट---- क- प-------- क--- ह- त-म ल-ग-ं क- ट-र-न क- प-र-ी-्-ा क-न- ह- --------------------------------------- तुम लोगों को ट्रेन की प्रतीक्षा करनी है 0
tum-l-g---ko t-e--k-e--rateek-ha-k-ranee---i t-- l---- k- t--- k-- p--------- k------ h-- t-m l-g-n k- t-e- k-e p-a-e-k-h- k-r-n-e h-i -------------------------------------------- tum logon ko tren kee prateeksha karanee hai
Musíte počkat na taxi. तुम ल------ो टैक्-ी-की--्-त-क्-ा कर---है त-- ल---- क- ट----- क- प-------- क--- ह- त-म ल-ग-ं क- ट-क-स- क- प-र-ी-्-ा क-न- ह- ---------------------------------------- तुम लोगों को टैक्सी की प्रतीक्षा करनी है 0
t-m-lo--- k--ta----e -e--p-a--e-s-a --r--e- --i t-- l---- k- t------ k-- p--------- k------ h-- t-m l-g-n k- t-i-s-e k-e p-a-e-k-h- k-r-n-e h-i ----------------------------------------------- tum logon ko taiksee kee prateeksha karanee hai

Proč je na světě tolik různých jazyků?

Dnes máme na světě více než 6 000 různých jazyků. Proto potřebujeme tlumočníky a překladatele. Kdysi dávno mluvili všichni stejným jazykem. To se však změnilo, když začal člověk migrovat. Člověk opustil svou africkou pravlast a rozšířil se po celém světě. Toto prostorové rozmístění vedlo i k diferenciaci jazyků. Protože každá skupina lidí si vyvinula svou vlastní formu komunikace. Mnoho různých jazyků se vyvinulo ze společného prajazyka. Člověk ale nikdy nezůstal dlouho na jednom místě. Jazyky se tedy od sebe odlišovaly čím dál víc. A tak jednoho dne již nebylo možné určit jejich společné kořeny. Navíc žádný národ nežil izolovaně po celá tisíciletí. Vždy tu byl kontakt i s ostatními národy. To změnilo i jazyky. Lidé převzali prvky z jiných jazyků nebo se jazyky navzájem mísily. Díky tomu se vývoj jazyků nikdy nezastavil. Migrace a kontakty s jinými civilizacemi tedy vysvětlují velký počet jazyků. Proč jsou ale jazyky tak rozdílné, je jiná otázka. Evoluce se vždy řídí určitými pravidly. Musí tedy existovat důvod, proč jsou jazyky takové, jaké jsou. Vědci se jím zabývají již celá léta. Rádi by věděli, proč se jazyky vyvíjely rozdílně. Abychom to zjistili, musíme pátrat v historii jazyků. Z té lze poznat, co se kdy změnilo. Stále se neví, co vývoj jazyků ovlivňuje. Kulturní aspekty se zdají být důležitější než ty biologické. To znamená, že dějiny různých národů formovaly i jejich jazyky. Jazyk nám často řekne více, než si myslíme…