Konverzační příručka

cs Otázky – minulý čas 2   »   pt Perguntas – passado 2

86 [osmdesát šest]

Otázky – minulý čas 2

Otázky – minulý čas 2

86 [oitenta e seis]

Perguntas – passado 2

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština portugalština (PT) Poslouchat Více
Jakou kravatu jsi měl na sobě? Q---gr--a-a - --e u-a-t-? Q-- g------ é q-- u------ Q-e g-a-a-a é q-e u-a-t-? ------------------------- Que gravata é que usaste? 0
Jaké auto sis koupil / koupila? Que-ca-ro é que-c---ra---? Q-- c---- é q-- c--------- Q-e c-r-o é q-e c-m-r-s-e- -------------------------- Que carro é que compraste? 0
Které noviny sis předplatil / předplatila? Q---jor--- é ------sin---e? Q-- j----- é q-- a--------- Q-e j-r-a- é q-e a-s-n-s-e- --------------------------- Que jornal é que assinaste? 0
Koho jste viděl / viděla? Qu-- é q-----------? Q--- é q-- v--- v--- Q-e- é q-e v-c- v-u- -------------------- Quem é que você viu? 0
Koho jste potkal / potkala? Q--m-é-q-e ---- encont--u? Q--- é q-- v--- e--------- Q-e- é q-e v-c- e-c-n-r-u- -------------------------- Quem é que você encontrou? 0
Koho jste poznal / poznala? Quem-é-q-e-você-r-co-he---? Q--- é q-- v--- r---------- Q-e- é q-e v-c- r-c-n-e-e-? --------------------------- Quem é que você reconheceu? 0
Kdy jste vstával / vstávala? Q--nd--- --e-v-c--se le---t--? Q----- é q-- v--- s- l-------- Q-a-d- é q-e v-c- s- l-v-n-o-? ------------------------------ Quando é que você se levantou? 0
Kdy jste začal / začala? Qu--d- é q---v--ê ---eç--? Q----- é q-- v--- c------- Q-a-d- é q-e v-c- c-m-ç-u- -------------------------- Quando é que você começou? 0
Kdy jste skončil / skončila? Qu-------q-e----ê ----inou? Q----- é q-- v--- t-------- Q-a-d- é q-e v-c- t-r-i-o-? --------------------------- Quando é que você terminou? 0
Proč jste se vzbudil / vzbudila? P--q-e é-que -----aco-d-u? P----- é q-- v--- a------- P-r-u- é q-e v-c- a-o-d-u- -------------------------- Porque é que você acordou? 0
Proč jste se stal / stala učitelem / učitelkou? Por------que---c- -u-s-se- prof----r? P----- é q-- v--- q--- s-- p--------- P-r-u- é q-e v-c- q-i- s-r p-o-e-s-r- ------------------------------------- Porque é que você quis ser professor? 0
Proč jste si vzal / vzala taxi? P-r--e - que---c----an-o--um t-xi? P----- é q-- v--- a------ u- t---- P-r-u- é q-e v-c- a-a-h-u u- t-x-? ---------------------------------- Porque é que você apanhou um táxi? 0
Odkud jste přišel / přišla? De --de-é que--o-ê v-io? D- o--- é q-- v--- v---- D- o-d- é q-e v-c- v-i-? ------------------------ De onde é que você veio? 0
Kam jste šel / šla? P-ra ond- é -u- v--- fo-? P--- o--- é q-- v--- f--- P-r- o-d- é q-e v-c- f-i- ------------------------- Para onde é que você foi? 0
Kde jste byl / byla? Onde-é-qu--vo-- -s---e? O--- é q-- v--- e------ O-d- é q-e v-c- e-t-v-? ----------------------- Onde é que você esteve? 0
Komu jsi pomohl / pomohla? Qu---é q-e -jud-s-e? Q--- é q-- a-------- Q-e- é q-e a-u-a-t-? -------------------- Quem é que ajudaste? 0
Komu jsi napsal / napsala? A-qu-m-é q-e e----ves--? A q--- é q-- e---------- A q-e- é q-e e-c-e-e-t-? ------------------------ A quem é que escreveste? 0
Komu jsi odpověděl / odpověděla? A-que--é--u- re-----est-? A q--- é q-- r----------- A q-e- é q-e r-s-o-d-s-e- ------------------------- A quem é que respondeste? 0

Dvoujazyčnost zlepšuje sluch

Lidé hovořící dvěma jazyky lépe slyší. Umí přesněji odlišit dva různé zvuky. K tomuto závěru došla jedna americká studie. Vědci testovali několik teenagerů. Někteří z nich vyrůstali v dvoujazyčném prostředí. Tito teenageři mluvili anglicky a španělsky. Ti ostatní mluvili pouze anglicky. Mladí lidé měli poslouchat určitou slabiku. Byla to slabika „da”. Nepatří do žádného z výše uvedených jazyků. Tato slabika jim byla přehrána do sluchátek. Přitom byla pomocí elektrod měřena jejich mozková aktivita. Po testu si teenageři poslechli tuto slabiku ještě jednou. Tentokrát však slyšeli i spoustu rušivých zvuků. Bylo to několik hlasů říkajících nesmyslné věty. Dvoujazyční jedinci reagovali na tuto slabiku velmi silně. Jejich mozek vykazoval velkou aktivitu. Dokázali slabiku přesně identifikovat s rušivými zvuky i bez nich. Teenageři hovořící jedním jazykem to nezvládli. Jejich sluch nebyl tak dobrý jako sluch jejich kolegů. Výsledek experimentu vědce překvapil. Do té doby věděli, že obzvlášť dobrý sluch mají hudebníci. Vypadá to ale, že také dvoujazyčnost trénuje lidské ucho. Lidé hovořící dvěma jazyky jsou neustále konfrontováni s různými zvuky. Jejich mozek si tedy musí vyvinout nové schopnosti. Učí se, jak odlišit různé jazykové podněty. Vědci nyní testují, jak jazykové schopnosti ovlivňují mozek. Možná může pozitivně ovlivnit sluch i to, když se člověk naučí jazyk v pozdějších letech života…