Konverzační příručka

cs muset něco   »   kn ಏನಾದರು ಅವಶ್ಯವಾಗಿ ಮಾಡುವುದು

72 [sedmdesát dva]

muset něco

muset něco

೭೨ [ಎಪ್ಪತ್ತೆರಡು]

72 [Eppatteraḍu]

ಏನಾದರು ಅವಶ್ಯವಾಗಿ ಮಾಡುವುದು

[ēnādaru avaśyavāgi māḍuvudu]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština kannadština Poslouchat Více
muset (-ವಶ್ಯ--ಬ--ು. (------ ಬ---- (-ವ-್-) ಬ-ಕ-. ------------- (ಅವಶ್ಯ) ಬೇಕು. 0
(a-aś-a- --k-. (------- b---- (-v-ś-a- b-k-. -------------- (avaśya) bēku.
Musím poslat dopis. ನಾನ- ಆ--ಾಗ-ವ-್-ು-ಕಳು-ಿಸ---)ಬೇಕ-. ನ--- ಆ ಕ-------- ಕ-------------- ನ-ನ- ಆ ಕ-ಗ-ವ-್-ು ಕ-ು-ಿ-(-ೇ-ಬ-ಕ-. -------------------------------- ನಾನು ಆ ಕಾಗದವನ್ನು ಕಳುಹಿಸ(ಲೇ)ಬೇಕು. 0
Nā---ā-kāg-d--a--- ------s-(lē-bēku. N--- ā k---------- k---------------- N-n- ā k-g-d-v-n-u k-ḷ-h-s-(-ē-b-k-. ------------------------------------ Nānu ā kāgadavannu kaḷuhisa(lē)bēku.
Musím zaplatit za hotel. ನ--ು ಆ--ಸತಿ--ಹ---ೆ-ಹಣ -ೊಡ--ೇ)---ು. ನ--- ಆ ವ---------- ಹ- ಕ----------- ನ-ನ- ಆ ವ-ತ-ಗ-ಹ-್-ೆ ಹ- ಕ-ಡ-ಲ-)-ೇ-ು- ---------------------------------- ನಾನು ಆ ವಸತಿಗೃಹಕ್ಕೆ ಹಣ ಕೊಡ(ಲೇ)ಬೇಕು. 0
N-nu---v-sa--gr̥-akke ha----o-a--ē--ēk-. N--- ā v------------- h--- k------------ N-n- ā v-s-t-g-̥-a-k- h-ṇ- k-ḍ-(-ē-b-k-. ---------------------------------------- Nānu ā vasatigr̥hakke haṇa koḍa(lē)bēku.
Musíš brzy vstávat. ನ--- ಬ---ಗ್-ೆ ಬ---ಏಳ(ಲೇ)-ೇ--. ನ--- ಬ------- ಬ-- ಏ---------- ನ-ನ- ಬ-ಳ-ಗ-ಗ- ಬ-ಗ ಏ-(-ೇ-ಬ-ಕ-. ----------------------------- ನೀನು ಬೆಳಿಗ್ಗೆ ಬೇಗ ಏಳ(ಲೇ)ಬೇಕು. 0
Nī---be----- bēga-ē--(-ē--ēku. N--- b------ b--- ē----------- N-n- b-ḷ-g-e b-g- ē-a-l-)-ē-u- ------------------------------ Nīnu beḷigge bēga ēḷa(lē)bēku.
Musíš hodně pracovat. ನ--ು --ಂ-ಾ -ೆ----ಾಡ------ಕ-. ನ--- ತ---- ಕ--- ಮ----------- ನ-ನ- ತ-ಂ-ಾ ಕ-ಲ- ಮ-ಡ-ಲ-)-ೇ-ು- ---------------------------- ನೀನು ತುಂಬಾ ಕೆಲಸ ಮಾಡ(ಲೇ)ಬೇಕು. 0
N-nu-tumbā -e-a-a --ḍa(-ē)--k-. N--- t---- k----- m------------ N-n- t-m-ā k-l-s- m-ḍ-(-ē-b-k-. ------------------------------- Nīnu tumbā kelasa māḍa(lē)bēku.
Musíš být dochvilný / dochvilná. ನೀ-----ಲ--ಷ್---ಗಿ-(--)-ೇಕ-. ನ--- ಕ--------------------- ನ-ನ- ಕ-ಲ-ಿ-್-ನ-ಗ-ರ-ಲ-)-ೇ-ು- --------------------------- ನೀನು ಕಾಲನಿಷ್ಠನಾಗಿರ(ಲೇ)ಬೇಕು. 0
Nīn--kā--------nā--ra-l----ku. N--- k------------------------ N-n- k-l-n-ṣ-h-n-g-r-(-ē-b-k-. ------------------------------ Nīnu kālaniṣṭhanāgira(lē)bēku.
Musí natankovat. ಅ-ನು-ಪ-ಟ---ಲ--ತ-ಂಬಿಸ---ಳ-ಳಬ--ು. ಅ--- ಪ------- ತ---------------- ಅ-ನ- ಪ-ಟ-ರ-ಲ- ತ-ಂ-ಿ-ಿ-ೊ-್-ಬ-ಕ-. ------------------------------- ಅವನು ಪೆಟ್ರೋಲ್ ತುಂಬಿಸಿಕೊಳ್ಳಬೇಕು. 0
Av--u p-ṭ-ōl-t---i-ikoḷ--b---. A---- p----- t---------------- A-a-u p-ṭ-ō- t-m-i-i-o-ḷ-b-k-. ------------------------------ Avanu peṭrōl tumbisikoḷḷabēku.
Musí opravit auto. ಅ-ನು-ತ-್- ಕ--ನ್ನು--ಿ-ೇರಿ--ಾಡ----್-ಬೇಕ-. ಅ--- ತ--- ಕ------ ರ----- ಮ------------- ಅ-ನ- ತ-್- ಕ-ರ-್-ು ರ-ಪ-ರ- ಮ-ಡ-ಕ-ಳ-ಳ-ೇ-ು- --------------------------------------- ಅವನು ತನ್ನ ಕಾರನ್ನು ರಿಪೇರಿ ಮಾಡಿಕೊಳ್ಳಬೇಕು. 0
Av--u t-n-a-kā-a-nu r--ēr--m-ḍikoḷ--bēk-. A---- t---- k------ r----- m------------- A-a-u t-n-a k-r-n-u r-p-r- m-ḍ-k-ḷ-a-ē-u- ----------------------------------------- Avanu tanna kārannu ripēri māḍikoḷḷabēku.
Musí umýt auto. ಅ-ನ---ನ್- -----ನು-ತೊಳೆ-ಬ--ು. ಅ--- ತ--- ಕ------ ತ--------- ಅ-ನ- ತ-್- ಕ-ರ-್-ು ತ-ಳ-ಯ-ೇ-ು- ---------------------------- ಅವನು ತನ್ನ ಕಾರನ್ನು ತೊಳೆಯಬೇಕು. 0
A-a---t-n-a kāran-u-t-ḷ------u. A---- t---- k------ t---------- A-a-u t-n-a k-r-n-u t-ḷ-y-b-k-. ------------------------------- Avanu tanna kārannu toḷeyabēku.
Musí jít nakoupit. ಅ--ು ಕೊ--ು-ಕ-ಳ್ಳಬ---. ಅ--- ಕ---- ಕ--------- ಅ-ಳ- ಕ-ಂ-ು ಕ-ಳ-ಳ-ೇ-ು- --------------------- ಅವಳು ಕೊಂಡು ಕೊಳ್ಳಬೇಕು. 0
Avaḷu --ṇḍ- koḷ-a-ēku. A---- k---- k--------- A-a-u k-ṇ-u k-ḷ-a-ē-u- ---------------------- Avaḷu koṇḍu koḷḷabēku.
Musí uklidit byt. ಅವ-ು-ಮ--ಯನ್-ು--್ವ-್--ೊ--ಸಬ--ು. ಅ--- ಮ------- ಸ--------------- ಅ-ಳ- ಮ-ೆ-ನ-ನ- ಸ-ವ-್-ಗ-ಳ-ಸ-ೇ-ು- ------------------------------ ಅವಳು ಮನೆಯನ್ನು ಸ್ವಚ್ಚಗೊಳಿಸಬೇಕು. 0
A-a---ma----n---svacc--o--s--ē-u. A---- m-------- s---------------- A-a-u m-n-y-n-u s-a-c-g-ḷ-s-b-k-. --------------------------------- Avaḷu maneyannu svaccagoḷisabēku.
Musí vyprat prádlo. ಅ-ಳ- -ಟ್-ೆಗ-ನ್ನ---ಗ-ಯ-ೇಕ-. ಅ--- ಬ---------- ಒ-------- ಅ-ಳ- ಬ-್-ೆ-ಳ-್-ು ಒ-ೆ-ಬ-ಕ-. -------------------------- ಅವಳು ಬಟ್ಟೆಗಳನ್ನು ಒಗೆಯಬೇಕು. 0
A--ḷu--a-ṭ---ḷ-n-u--g----ēku. A---- b----------- o--------- A-a-u b-ṭ-e-a-a-n- o-e-a-ē-u- ----------------------------- Avaḷu baṭṭegaḷannu ogeyabēku.
Musíme okamžitě do školy. ನ-ವ- - ಕ-ಡ-ೆ ಶಾ-ೆಗೆ--ೋಗ-ೇ-ು ನ--- ಈ ಕ---- ಶ----- ಹ------ ನ-ವ- ಈ ಕ-ಡ-ೆ ಶ-ಲ-ಗ- ಹ-ಗ-ೇ-ು --------------------------- ನಾವು ಈ ಕೂಡಲೆ ಶಾಲೆಗೆ ಹೋಗಬೇಕು 0
N-v- ---ūḍ--e ś---g- -ō-a-ē-u N--- ī k----- ś----- h------- N-v- ī k-ḍ-l- ś-l-g- h-g-b-k- ----------------------------- Nāvu ī kūḍale śālege hōgabēku
Musíme okamžitě do práce. ನಾ---ಈ-ಕೂಡಲೆ ಕೆ---್ಕ- --ಗಬೇ--. ನ--- ಈ ಕ---- ಕ------- ಹ------- ನ-ವ- ಈ ಕ-ಡ-ೆ ಕ-ಲ-ಕ-ಕ- ಹ-ಗ-ೇ-ು- ------------------------------ ನಾವು ಈ ಕೂಡಲೆ ಕೆಲಸಕ್ಕೆ ಹೋಗಬೇಕು. 0
n-v- --k-ḍ----ke-asa--e---ga-ē-u. n--- ī k----- k-------- h-------- n-v- ī k-ḍ-l- k-l-s-k-e h-g-b-k-. --------------------------------- nāvu ī kūḍale kelasakke hōgabēku.
Musíme okamžitě k lékaři. ನ-ವ--ಈ ಕ---- ವ-ದ-ಯರ-ಬಳ- ಹ-ಗ--ಕ-. ನ--- ಈ ಕ---- ವ----- ಬ-- ಹ------- ನ-ವ- ಈ ಕ-ಡ-ೆ ವ-ದ-ಯ- ಬ-ಿ ಹ-ಗ-ೇ-ು- -------------------------------- ನಾವು ಈ ಕೂಡಲೆ ವೈದ್ಯರ ಬಳಿ ಹೋಗಬೇಕು. 0
Nā-- ī--ū-----vai--a-a -a-- hō------. N--- ī k----- v------- b--- h-------- N-v- ī k-ḍ-l- v-i-y-r- b-ḷ- h-g-b-k-. ------------------------------------- Nāvu ī kūḍale vaidyara baḷi hōgabēku.
Musíte počkat na autobus. ನೀ-ು-ಬಸ- ಗ---ಾಯ-ೇಕ-. ನ--- ಬ-- ಗ- ಕ------- ನ-ವ- ಬ-್ ಗ- ಕ-ಯ-ೇ-ು- -------------------- ನೀವು ಬಸ್ ಗೆ ಕಾಯಬೇಕು. 0
N------s-g---------u. N--- b-- g- k-------- N-v- b-s g- k-y-b-k-. --------------------- Nīvu bas ge kāyabēku.
Musíte počkat na vlak. ನೀ------ು-ಗಾಡಿ-ೆ--ಾ---ಕು. ನ--- ರ--- ಗ----- ಕ------- ನ-ವ- ರ-ಲ- ಗ-ಡ-ಗ- ಕ-ಯ-ೇ-ು- ------------------------- ನೀವು ರೈಲು ಗಾಡಿಗೆ ಕಾಯಬೇಕು. 0
Nīv--ra--- gā--------abē--. N--- r---- g----- k-------- N-v- r-i-u g-ḍ-g- k-y-b-k-. --------------------------- Nīvu railu gāḍige kāyabēku.
Musíte počkat na taxi. ನ-ವ- -್--ಕ್-ಿ---ಕಾ---ಕ-. ನ--- ಟ--------- ಕ------- ನ-ವ- ಟ-ಯ-ಕ-ಸ-ಗ- ಕ-ಯ-ೇ-ು- ------------------------ ನೀವು ಟ್ಯಾಕ್ಸಿಗೆ ಕಾಯಬೇಕು. 0
N-vu ṭ--k-ige k-----ku. N--- ṭ------- k-------- N-v- ṭ-ā-s-g- k-y-b-k-. ----------------------- Nīvu ṭyāksige kāyabēku.

Proč je na světě tolik různých jazyků?

Dnes máme na světě více než 6 000 různých jazyků. Proto potřebujeme tlumočníky a překladatele. Kdysi dávno mluvili všichni stejným jazykem. To se však změnilo, když začal člověk migrovat. Člověk opustil svou africkou pravlast a rozšířil se po celém světě. Toto prostorové rozmístění vedlo i k diferenciaci jazyků. Protože každá skupina lidí si vyvinula svou vlastní formu komunikace. Mnoho různých jazyků se vyvinulo ze společného prajazyka. Člověk ale nikdy nezůstal dlouho na jednom místě. Jazyky se tedy od sebe odlišovaly čím dál víc. A tak jednoho dne již nebylo možné určit jejich společné kořeny. Navíc žádný národ nežil izolovaně po celá tisíciletí. Vždy tu byl kontakt i s ostatními národy. To změnilo i jazyky. Lidé převzali prvky z jiných jazyků nebo se jazyky navzájem mísily. Díky tomu se vývoj jazyků nikdy nezastavil. Migrace a kontakty s jinými civilizacemi tedy vysvětlují velký počet jazyků. Proč jsou ale jazyky tak rozdílné, je jiná otázka. Evoluce se vždy řídí určitými pravidly. Musí tedy existovat důvod, proč jsou jazyky takové, jaké jsou. Vědci se jím zabývají již celá léta. Rádi by věděli, proč se jazyky vyvíjely rozdílně. Abychom to zjistili, musíme pátrat v historii jazyků. Z té lze poznat, co se kdy změnilo. Stále se neví, co vývoj jazyků ovlivňuje. Kulturní aspekty se zdají být důležitější než ty biologické. To znamená, že dějiny různých národů formovaly i jejich jazyky. Jazyk nám často řekne více, než si myslíme…