Konverzační příručka

cs muset něco   »   ro „a trebui” ceva

72 [sedmdesát dva]

muset něco

muset něco

72 [şaptezeci şi doi]

„a trebui” ceva

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština rumunština Poslouchat Více
muset a t----i a trebui 0
Musím poslat dopis. Tr----- s- e------- s---------. Trebuie să expediez scrisoarea. 0
Musím zaplatit za hotel. Tr----- s- p------ h------. Trebuie să plătesc hotelul. 0
Musíš brzy vstávat. Tr----- s- t- s---- d------. Trebuie să te scoli devreme. 0
Musíš hodně pracovat. Tr----- s- l------ m---. Trebuie să lucrezi mult. 0
Musíš být dochvilný / dochvilná. Tr----- s- f-- p-------. Trebuie să fii punctual. 0
Musí natankovat. Tr----- s- a---------. Trebuie să alimenteze. 0
Musí opravit auto. Tr----- s- r----- m-----. Trebuie să repare maşina. 0
Musí umýt auto. Tr----- s- s---- m-----. Trebuie să spele maşina. 0
Musí jít nakoupit. Tr----- s- f--- c----------. Trebuie să facă cumpărături. 0
Musí uklidit byt. Tr----- s- f--- c---- î- l-------. Trebuie să facă curat în locuinţă. 0
Musí vyprat prádlo. Tr----- s- s---- h------. Trebuie să spele hainele. 0
Musíme okamžitě do školy. Tr----- s- m----- i------ l- ş-----. Trebuie să mergem imediat la şcoală. 0
Musíme okamžitě do práce. Tr----- s- m----- i------ l- s-------. Trebuie să mergem imediat la serviciu. 0
Musíme okamžitě k lékaři. Tr----- s- m----- i------ l- m----. Trebuie să mergem imediat la medic. 0
Musíte počkat na autobus. Tr----- s- a-------- a--------. Trebuie să aşteptaţi autobuzul. 0
Musíte počkat na vlak. Tr----- s- a-------- t-----. Trebuie să aşteptaţi trenul. 0
Musíte počkat na taxi. Tr----- s- a-------- t-----. Trebuie să aşteptaţi taxiul. 0

Proč je na světě tolik různých jazyků?

Dnes máme na světě více než 6 000 různých jazyků. Proto potřebujeme tlumočníky a překladatele. Kdysi dávno mluvili všichni stejným jazykem. To se však změnilo, když začal člověk migrovat. Člověk opustil svou africkou pravlast a rozšířil se po celém světě. Toto prostorové rozmístění vedlo i k diferenciaci jazyků. Protože každá skupina lidí si vyvinula svou vlastní formu komunikace. Mnoho různých jazyků se vyvinulo ze společného prajazyka. Člověk ale nikdy nezůstal dlouho na jednom místě. Jazyky se tedy od sebe odlišovaly čím dál víc. A tak jednoho dne již nebylo možné určit jejich společné kořeny. Navíc žádný národ nežil izolovaně po celá tisíciletí. Vždy tu byl kontakt i s ostatními národy. To změnilo i jazyky. Lidé převzali prvky z jiných jazyků nebo se jazyky navzájem mísily. Díky tomu se vývoj jazyků nikdy nezastavil. Migrace a kontakty s jinými civilizacemi tedy vysvětlují velký počet jazyků. Proč jsou ale jazyky tak rozdílné, je jiná otázka. Evoluce se vždy řídí určitými pravidly. Musí tedy existovat důvod, proč jsou jazyky takové, jaké jsou. Vědci se jím zabývají již celá léta. Rádi by věděli, proč se jazyky vyvíjely rozdílně. Abychom to zjistili, musíme pátrat v historii jazyků. Z té lze poznat, co se kdy změnilo. Stále se neví, co vývoj jazyků ovlivňuje. Kulturní aspekty se zdají být důležitější než ty biologické. To znamená, že dějiny různých národů formovaly i jejich jazyky. Jazyk nám často řekne více, než si myslíme…