Konverzační příručka

cs Minulý čas 1   »   es Pretérito 1

81 [osmdesát jedna]

Minulý čas 1

Minulý čas 1

81 [ochenta y uno]

Pretérito 1

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština španělština Poslouchat Více
psát escr-bir e------- e-c-i-i- -------- escribir
Psal dopis. É- e---i--- -n- -a-ta. É- e------- u-- c----- É- e-c-i-i- u-a c-r-a- ---------------------- Él escribió una carta.
A ona psala pohled. Y---la--sc------u-a --st-l. Y e--- e------- u-- p------ Y e-l- e-c-i-i- u-a p-s-a-. --------------------------- Y ella escribió una postal.
číst leer l--- l-e- ---- leer
Četl časopis. Él --yó u----e-is-a. É- l--- u-- r------- É- l-y- u-a r-v-s-a- -------------------- Él leyó una revista.
A ona četla knihu. Y-e--a-------n --b-o. Y e--- l--- u- l----- Y e-l- l-y- u- l-b-o- --------------------- Y ella leyó un libro.
vzít / vzít si coge- /-tom----a---r-r (am-) c---- / t----- a------ (---- c-g-r / t-m-r- a-a-r-r (-m-) ---------------------------- coger / tomar, agarrar (am.)
Vzal si cigaretu. Él--og-ó--n-----r-ill-. É- c---- u- c---------- É- c-g-ó u- c-g-r-i-l-. ----------------------- Él cogió un cigarrillo.
Vzala si kousek čokolády. Ell---o--- un----zo--- -h--o--te. E--- c---- u- t---- d- c--------- E-l- c-g-ó u- t-o-o d- c-o-o-a-e- --------------------------------- Ella cogió un trozo de chocolate.
Byl nevěrný, ale ona byla věrná. É---r--i-fi--- -er- -l-a-----f--l. É- e-- i------ p--- e--- e-- f---- É- e-a i-f-e-, p-r- e-l- e-a f-e-. ---------------------------------- Él era infiel, pero ella era fiel.
Byl líný, ale ona byla pilná. É- er- un -o-g-zá----e-o-e--a-e-a-t-a--jad--a. É- e-- u- h-------- p--- e--- e-- t----------- É- e-a u- h-l-a-á-, p-r- e-l- e-a t-a-a-a-o-a- ---------------------------------------------- Él era un holgazán, pero ella era trabajadora.
Byl chudý, ale ona byla bohatá. É----- p-b--- p--- ella -r---ic-. É- e-- p----- p--- e--- e-- r---- É- e-a p-b-e- p-r- e-l- e-a r-c-. --------------------------------- Él era pobre, pero ella era rica.
Neměl žádné peníze, jen dluhy. É---- ten-a ------,--------ud-s. É- n- t---- d------ s--- d------ É- n- t-n-a d-n-r-, s-n- d-u-a-. -------------------------------- Él no tenía dinero, sino deudas.
Neměl štěstí, jen smůlu. Él-no te-í- ---na -u---e, sino----a su-r-e. É- n- t---- b---- s------ s--- m--- s------ É- n- t-n-a b-e-a s-e-t-, s-n- m-l- s-e-t-. ------------------------------------------- Él no tenía buena suerte, sino mala suerte.
Neměl žádný úspěch, jen neúspěch. Él-n- te-ía-é---os- -in---ra-a-o-. É- n- t---- é------ s--- f-------- É- n- t-n-a é-i-o-, s-n- f-a-a-o-. ---------------------------------- Él no tenía éxitos, sino fracasos.
Nebyl spokojený, nýbrž nespokojený. É---- es-aba-s-t-s---ho- ---o-i---t-s-e---. É- n- e----- s---------- s--- i------------ É- n- e-t-b- s-t-s-e-h-, s-n- i-s-t-s-e-h-. ------------------------------------------- Él no estaba satisfecho, sino insatisfecho.
Nebyl šťastný, nýbrž nešťastný. Él-no-era---l--,---no---fe-i-. É- n- e-- f----- s--- i------- É- n- e-a f-l-z- s-n- i-f-l-z- ------------------------------ Él no era feliz, sino infeliz.
Nebyl sympatický, nýbrž nesympatický. É- n--era-sim---i-o----n- -nt-p--i-o. É- n- e-- s--------- s--- a---------- É- n- e-a s-m-á-i-o- s-n- a-t-p-t-c-. ------------------------------------- Él no era simpático, sino antipático.

Jak se děti učí správně mluvit

Jakmile se člověk narodí, komunikuje s ostatními. Miminka pláčou, když něco chtějí. V několika měsících už umějí říct pár jednoduchých slov. Ve dvou letech umějí říkat věty asi o třech slovech. Nelze ovlivnit, kdy začnou děti mluvit. Můžete ale ovlivnit, jak dobře se děti naučí svůj mateřský jazyk. K tomu je ale třeba zohlednit několik věcí. Především je důležité, aby mělo dítě motivaci. Musí poznat, že něčeho dosáhnou, když mluví. Malým dětem stačí jako zpětná vazba úsměv. Starší děti rády vedou rozhovor se svým okolím. Zaměřují se na jazyk lidí kolem sebe. Jazykové schopnosti jejich rodičů a učitelů jsou tedy velmi důležité. Děti se také musí naučit, jak je jazyk cenný! Přitom je to ale musí pořád bavit. Když dětem čteme nahlas, ukazujeme jim, jak zajímavý může jazyk být. Rodiče by také měli s dětmi podnikat co nejvíc věcí. Když dítě hodně zažije, chce o tom mluvit. Děti vyrůstající v dvoujazyčném prostředí potřebují pevná pravidla. Musí vědět, s kým mají kterým jazykem mluvit. Tak se jejich mozek naučí mezi dvěma jazyky rozlišovat. Jakmile dítě začne chodit do školy, jejich jazyk se změní. Naučí se nový hovorový jazyk. Tehdy je důležité, aby rodiče dávali pozor, jak jejich děti mluví. Studie prokázaly, že mateřský jazyk se do mozku vryje navždy. Co se jako děti naučíme, nás provází po zbytek života. Kdo se svůj mateřský jazyk naučí jako dítě pořádně, bude z toho později těžit. Bude se později učit nové věci rychleji a lépe -- nejen cizí jazyky…