Konverzační příručka

cs Minulý čas 1   »   no Fortid 1

81 [osmdesát jedna]

Minulý čas 1

Minulý čas 1

81 [åttien]

Fortid 1

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština norština Poslouchat Více
psát s--ive skrive s-r-v- ------ skrive 0
Psal dopis. H----kr-------r--. Han skrev et brev. H-n s-r-v e- b-e-. ------------------ Han skrev et brev. 0
A ona psala pohled. Og -un-s---- e- --r-. Og hun skrev et kort. O- h-n s-r-v e- k-r-. --------------------- Og hun skrev et kort. 0
číst l--e lese l-s- ---- lese 0
Četl časopis. J-g l---e et-mag-si-. Jeg leste et magasin. J-g l-s-e e- m-g-s-n- --------------------- Jeg leste et magasin. 0
A ona četla knihu. Og-h---le--e--- bok. Og hun leste ei bok. O- h-n l-s-e e- b-k- -------------------- Og hun leste ei bok. 0
vzít / vzít si t- ta t- -- ta 0
Vzal si cigaretu. Han tok--n s---re--. Han tok en sigarett. H-n t-k e- s-g-r-t-. -------------------- Han tok en sigarett. 0
Vzala si kousek čokolády. H-n--------stykke -j---l-d-. Hun tok et stykke sjokolade. H-n t-k e- s-y-k- s-o-o-a-e- ---------------------------- Hun tok et stykke sjokolade. 0
Byl nevěrný, ale ona byla věrná. Ha- va------, --n h-n-v-r --o-a-t. Han var utro, men hun var trofast. H-n v-r u-r-, m-n h-n v-r t-o-a-t- ---------------------------------- Han var utro, men hun var trofast. 0
Byl líný, ale ona byla pilná. H-n-v-- -a-,-m-------var -littig. Han var lat, men hun var flittig. H-n v-r l-t- m-n h-n v-r f-i-t-g- --------------------------------- Han var lat, men hun var flittig. 0
Byl chudý, ale ona byla bohatá. H-n var -----g, -en-h-n-var r-k. Han var fattig, men hun var rik. H-n v-r f-t-i-, m-n h-n v-r r-k- -------------------------------- Han var fattig, men hun var rik. 0
Neměl žádné peníze, jen dluhy. Ha- had-e --g----e-g--, -e- gjel-. Han hadde ingen penger, men gjeld. H-n h-d-e i-g-n p-n-e-, m-n g-e-d- ---------------------------------- Han hadde ingen penger, men gjeld. 0
Neměl štěstí, jen smůlu. Han-h--d---k-------s----- -fla--. Han hadde ikke flaks, men uflaks. H-n h-d-e i-k- f-a-s- m-n u-l-k-. --------------------------------- Han hadde ikke flaks, men uflaks. 0
Neměl žádný úspěch, jen neúspěch. Ha---y---- -k--, --n--an m-s-yk-es. Han lyktes ikke, men han mislyktes. H-n l-k-e- i-k-, m-n h-n m-s-y-t-s- ----------------------------------- Han lyktes ikke, men han mislyktes. 0
Nebyl spokojený, nýbrž nespokojený. Ha- --r-i-ke---r-øy-, ----m---o-nø-d. Han var ikke fornøyd, men misfornøyd. H-n v-r i-k- f-r-ø-d- m-n m-s-o-n-y-. ------------------------------------- Han var ikke fornøyd, men misfornøyd. 0
Nebyl šťastný, nýbrž nešťastný. H---var--kke -y---l-g,-m-n -l--k--ig. Han var ikke lykkelig, men ulykkelig. H-n v-r i-k- l-k-e-i-, m-n u-y-k-l-g- ------------------------------------- Han var ikke lykkelig, men ulykkelig. 0
Nebyl sympatický, nýbrž nesympatický. H-n-var --ke --m-at--k,--en--symp----k. Han var ikke sympatisk, men usympatisk. H-n v-r i-k- s-m-a-i-k- m-n u-y-p-t-s-. --------------------------------------- Han var ikke sympatisk, men usympatisk. 0

Jak se děti učí správně mluvit

Jakmile se člověk narodí, komunikuje s ostatními. Miminka pláčou, když něco chtějí. V několika měsících už umějí říct pár jednoduchých slov. Ve dvou letech umějí říkat věty asi o třech slovech. Nelze ovlivnit, kdy začnou děti mluvit. Můžete ale ovlivnit, jak dobře se děti naučí svůj mateřský jazyk. K tomu je ale třeba zohlednit několik věcí. Především je důležité, aby mělo dítě motivaci. Musí poznat, že něčeho dosáhnou, když mluví. Malým dětem stačí jako zpětná vazba úsměv. Starší děti rády vedou rozhovor se svým okolím. Zaměřují se na jazyk lidí kolem sebe. Jazykové schopnosti jejich rodičů a učitelů jsou tedy velmi důležité. Děti se také musí naučit, jak je jazyk cenný! Přitom je to ale musí pořád bavit. Když dětem čteme nahlas, ukazujeme jim, jak zajímavý může jazyk být. Rodiče by také měli s dětmi podnikat co nejvíc věcí. Když dítě hodně zažije, chce o tom mluvit. Děti vyrůstající v dvoujazyčném prostředí potřebují pevná pravidla. Musí vědět, s kým mají kterým jazykem mluvit. Tak se jejich mozek naučí mezi dvěma jazyky rozlišovat. Jakmile dítě začne chodit do školy, jejich jazyk se změní. Naučí se nový hovorový jazyk. Tehdy je důležité, aby rodiče dávali pozor, jak jejich děti mluví. Studie prokázaly, že mateřský jazyk se do mozku vryje navždy. Co se jako děti naučíme, nás provází po zbytek života. Kdo se svůj mateřský jazyk naučí jako dítě pořádně, bude z toho později těžit. Bude se později učit nové věci rychleji a lépe -- nejen cizí jazyky…